Neuvěřitelný Hulk

Norton si to celkom užíva (jeho znudený výraz z Iluzionistu ma straší dodnes), film má väčšinou solídne tempo a záverečné "smash" ma náramne bavilo, ale... nič iné tam nie je. "Príbeh" to vlastne nemá, dialógom zúfalo chýba šťava (sem-tam dobrá hláška by fakt bodla) a Tylerka, Roth a Hurt sú načisto nezaujímaví - ako postavy i hereckými výkonmi. Tretia hviezdička je vlastne len za záverečné cameo. (04.04.2009)

Z antické tragédie prokládané akcí Marvel sešel o pár schodů dolů. A zůstal stát v rozporuplném mezipatře. Pět let po více než rozpačitě přijaté Leeho vizi se není čemu divit, když na ni máme zapomenout už v samém úvodu. Já ji můžu vidět třeba stokrát, ale vzdávám se, protože vím, že jsem v jasné menšině. Leterrier se ale tak moc těší na dříve upozaděné Hulk-smash, že mu hloubka postav nebo traumatické vsuvky moc neříkají a brazilský úvod dokonce otravuje. Co se týče ústředních charakterů a jejich představitelů, musím se také trochu mračit, protože Betty není tentokrát nic jiného než pohledný katalyzátor Bannerových emocí a Nortonovo herecké pojetí titulního hrdiny zavání občas až zarážející zkratkovitostí. Tak proč nakonec tak vysoké hodnocení? Protože jakákoli akční scéna je výbušnou, efektní podívanou, která bere dech a Blonsky aka Abomination se směle zařazuje do galerie v budoucnu proklínaných marvelovských záporáků, ke kterým mám ale pravidelně slabost. Rozhodující faktor pro čtvrtou hvězdu je ten, že tahle verze Hulka funguje jen a pouze jako vnadidlo na Avengers. Ano, Iron Man, Thor i Captain America jsou o třídu či dvě lepší a Bruce tak zůstává malým zeleným vzadu, ale z příliš nenápadné superhrdinské mezihry časem dozrál alespoň do příjemné jednohubky. 70% (27.10.2008)

Na začátku Letterier sfoukne Leeho práci během úvodních titulků, ale tím pozitiva ve vztahu k minulému filmu končí. Tři akční scény ve dvou hodinách mi ani tak nevadí, protože i bez soubojů Hulka s armádou se ve filmu furt něco děje a solidně to odsýpá, jenomže Leterrierova parketa je na poli kontaktních soubojů v aréně či mafiánských doupatech. V rozsáhlejších scénách zoufale krade, kde ho zrovna napadne, takže úvod je ‚bourneovské Maroko‘, přepad na univerzitě kopíruje Angovi tanky z pouště a závěr je o tom, kterak se můžou vyřádit machři přes CGI. Zbytek je sterilní až hanba, takže osudová láska vyšumí a divák je smutně zakroutí hlavou. Jsem ale docela zvědav, jestli v závěru nabízená týmovka opravdu vytáhne do boje. (19.09.2008)

Oh my oh my, často si říkám, jak se z tématu o podstatě lidského nitra může stát taková blbost. Hlavní postava je na tom ještě vcelku dobře, jestli se tedy člověk dostane přes to ubrečenství, které Norton Bannerovi vtiskává jako hlavní charakterový rys. Jinak je v rámci možností snesitelný a pochopitelný, i symatický, dejme tomu. (Z dnešního pohledu je mým srdíčkovým Hulkem Mark Ruffalo, nikdo mu není roven a to bez debat.) Ostatní jsou na tom podstatně hůř. Liv Tyler je sice krásná, ale nemá charisma na to, aby utáhla takovouhle pozornost. Tim Roth má zase kouzla na rozdávání, nicméně minimum prostoru pro vývoj jeho postavy bych skutečně nazvala ohavností. A charakteristika Williama Hurta si vystačí spojením "zmrd s knírem" po celou dobu filmu. Navíc je to takový ten druh příběhu, který začíná i končí stejnou emocí a v podstatě to vypadá, jako by se nic nezměnilo. Hodně mi chybí dojem, že všechno, čím si hrdina ve filmu prošel, něco znamenalo a k něčemu bylo. (28.09.2014)

Nebyl jsem nadšený z toho, že se nebude pokračovat v původních stopách prvního HULKA, ale nakonec to nedopadlo tak špatně jak jsem čekal. Vlastně to dopadlo až nečekaně dobře. Pryč je sice tajemnost, chytrost a osudovost, kterou nám tady před několika lety servíroval Ang Lee. Zato ale dostáváme čistokrevnou akční komiksárnu, která se u Hulka nejspíš čekala poprvé. Honičku neproměněného Bannera s vojáky po Favelských střechách jsem si vysloveně užíval a jsem rád, že se jí Leterrier věnoval se stejnou péčí jako třeba bitce mezi Blonským a panem Zeleným. Edward Norton byl tradičně skvělý a Roth s Hurtem tvoří mu zdatné soupeře. Jen ta Liv Tyler občas působila "divně". Do nebe taky musím vychválit hudbu Craiga Armstronga, který si se soundtrackem opravdu pohrál. Navíc tady pro fandy máme i odkazy na Avengers a návštěvu Roberta Downeyho Jr. Bavil jsem se jako už dlouho ne. (18.09.2008)