Vzpomínky

Mohla to být úžasná antiteze k Minority Report na poli velmi podobného tématu (rozkoš z používáni techniky a naprostá absence etiky x strach z jejího zneužití a etický rozměr jako hlavní téma), kdyby se při psaní příběhu více přemýšlelo. Do scény zatčení považuji ten film za geniální. Je po všech stránkách technokraticky odosobněný a nikdo se otravně nezabývá etickými otázkami... Detektivové šmírují, způsobují autonehody, vyhazují elektřinu v celé čtvrti, zprostředkovaně zabíjejí jiné postavy (což se promptně omluví tím, že by stejně umřely jinak). Scény sledování napříč časem jsou brilantně zrežírovány (zejména automobilová honička je jedna z nejoriginálnějších, co kdy vznikly), vyšetřovatelé jsou skvěle napsaní geekové a chladná estetika á la CSI k čistě rekonstruktivně strukturovanému vyprávění dokonale sedí. ____ Jenže v polovině se příběh zlomí do cestování v čase, které nemá vyšetřovací charakter a události se neodhalují, nýbrž mění. Tady bohužel vyprávění padne do několika nepřehlédnutelných pastí, přestane dávat smysl a absurdity jsou tak výrazné, že prostě přes všechnu snahu nelze nalézt adekvátní klíč, který by film zachránil jako "dobrý objekt". A právě tady vyplývají největší rozdíly ve vztahu k Minority Report. ____ Zatímco v Minority Report byla struktura vyprávění do detailu promyšlena a všechny indicie v průběhu filmu měnily svůj význam kontextualizováním do nových a nových rámců, v Deja Vu mají indicie prostě a jednoduše jen jeden význam. A když se nám film snaží tvrdit něco jiného, nepráskneme se do čela s hlasitým "Jasně.", ale začneme se s vyprávěním hádat. A ono nám bohužel dává dostatek argumentů k tomu, abychom zvítězili... Věřte, že mě to mrzí a ty čtyři hvězdičky dávám jen velice nerad. (30.12.2006)

Tony Scott je záruka. A i když třeba šlápne vedle a neukočíruje svoje vizuální orgie (Domino), tak mu to rádi odpustíme. Slabin má tenhle vystudovaný výtvarník v daném žánru minimum. Pro tentokráte se ocitl na ožehavé půdě sci-fi. Na mamutím trajektu jistý psychopat odpálil smrtící nálož a jeho řádění odneslo na pět stovek nevinných obětí. Teroristický útok začne vyšetřovat agent Doug, zachytí důležité stopy a možné motivy. Zejména ale začne šťourat po mrtvé dívce, která zemřela ještě před výbuchem. Domnívá se, že její smrt je klíčem a přivede vyšetřovatele i k pachateli teroristického činu. Jeho schopností si všimnou esa z FBI a je tak přizván k tajnému projektu. Díky satelitům jsou totiž agenti schopni nahlížet do minulosti. A Doug jim má pomoct, všimnout si něčeho důležitého, co je posune dál. „Mrtvá“ dívka, na kterou se celý tým primárně zaměří, navíc Douga solidně omámí (koho by také ne?). Jsou však ale ještě další skutečnosti, o kterých náš hrdina neví. I když celý tým jen sedí u monitorů se záznamy a u sledovacích technických vymožeností, Scott drží napětí a tempo. Opět se těšil nad ostrým střihem a výraznými barvami. Jeho nejnovější thriller ale rozhodně není jen řadovou akční slátaninou, ale i chytrým (i když si budete klást nespočet otázek) dramatem, se kterým si jeho scénáristé několikrát pohrají. Navíc se zdatný režisér znovu sešel s naprosto spolehlivým sympaťákem Denzelem Washingtonem a nejen on, i okolní postavy nevyznívají ploše. Zejména pak příjemný „návrat“ oplácaného Vala Kilmera, teroristická role fanaticky neujasněného Jima Caviezela, chápavý agent Adam Goldberg nebo zcela nepřehlédnutelná Paula Patton, prakticky neznámá, ale o to víc příjemná. Kdo by to byl čekal: u Scotta a jeho producenta Bruckheimera si láska vždycky nějakou skulinkou najde svoji cestu!! (05.09.2007)

"Můžeš ji zachránit." Dá se terorista lapit dříve, než zaútočil, ačkoli vyšetřování začíná teprve po jeho činu? Dokáže detektiv rozluštit svoje nápovědy? Může hlavní hrdina zemřít, aniž by to nějak ovlivnilo jeho další život? Je možný akčně pronásledovat člověka, kterej jel po stejný cestě před čtyřmi dny? A nejsou podobný otázky zajímavou výzvou pro filmovýho tvůrce Scottova formátu? Odpověď je jasná - Sněhurka. Kdo si nikdy nehonil vlastní ocas, tak možná nechápe a měl by se na to mrknout. Jestliže mne totiž snímek donutil k fascinovanýmu sledování obrázků a v některých okamžicích mi aktivovale mrazení v zádech, tak si ode mne pět hvězd zaslouží bez ohledu na to, že vzdělaní šťouralové v něm svědomitě hledají chyby a s nadhledem ignorujou jeho zábavnej potenciál. (04.12.2011)

Výborný Denzel Washington,film však nie je tak celkom moja šálka kávy.Nemám rada filmy prešpikované sci-fi prvkami,neznášam tému cestovania v čase(snáď s výnimkou Van Dammeovho Timecopa,ale to som bola ešte veľmi mladá)a nemám príliš v láske ani filmové paradoxy.Aj keď nemôžem poprieť technické kvality,ktorými napokon disponuje väčšina filmov Tonyho Scotta a Denzela obdivujem a milujem na zošalenie,predsa mi do toho úžasného pocitu naprostej blaženosti,aký mávam pri sledovaní Washingtonovych filmov niečo chýba. (25.08.2012)

Scénář: Bill Marsilii, Terry Rossio .. Téměř neakční (vzhledem k délce a množství slovní vady) detektivka s barvitým vizuálním kabátem pro duo Bruckheimer / Scott tak typickým. Tentokrát s umírněným střihem, který nenavozuje chaotické momenty, zato kamera poletuje ostošest. Provedení tedy celkově oku lahodí, horší je to po stránce nejdiskutabilnější ingredience, kterou je cestování v čase. Doslovně vysvětlený princip s několika berličkami jako důkaz, že to celé funguje na dnešním technologickém základu je poměrně málo uvěřitelný, byť do sebe některé věci slušně zapadají.O sci-fi se tedy nedá moc hovořit, posun do „nedaleké budoucnosti“ by snímku mnohé ulehčil. A to, že za celým teroristickým činem stojí vlastně jedinec-vlastenec, bez výrazné motivace proč zabít stovky lidí je také dost chabé. No, neodcházel jsem z kina vyloženě zklamán, ale ta trocha popcorn přestřelek a výborně zvládnutých explozí se hodně utápí v dlouhých a prázdných pasážích, kdy pomyslný tempomat padá skoro na nulu. (24.12.2006)