Režie:
Tarsem SinghKamera:
Brendan GalvinHudba:
Trevor MorrisHrají:
Henry Cavill, Freida Pinto, Mickey Rourke, Luke Evans, Stephen Dorff, Kellan Lutz, John Hurt, Isabel Lucas, Romano Orzari, Peter Stebbings, Stephen McHattie (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Dlouhé věky od dob, kdy Bohové vyhráli svůj mýtický zápas proti Titánům, se zjevuje nové zlo zmítající světem. Šílený touhou po moci, započal král Hyperion (Mickey Rourke) válku proti lidskosti. Hledá bájný luk Epirus, zbraň nepředstavitelné moci, kterou ukoval bůh Áres. Aby luk našel, shromažďuje krvežíznivou armádu vojáků znetvořených jeho vlastní rukou a začíná válečné běsnění a kruté drancování starého Řecka. Jen ten, kdo vlastní tento luk, je schopen vysvobodit Titány lačnící po pomstě, od úsvitu věků uvězněné hluboko v kameni hory Tartaros. V rukou krále Hyperiona znamená luk zkázu lidstva a pokoření moci bohů - ti totiž dle prastarého zákona nesmějí zasahovat do sporů smrtelníků. Jsou tedy bezmocní, ale jen do chvíle, kdy se objevuje jejich jediná naděje, venkovan Theseus (Henry Cavill). (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(více)Videa (90)
Recenze (1 089)
Immortals nemajú príbeh, ktorý by ich niekam posúval, ani postavy, ktoré by im dodali život. A na jedno zahalené ženské telo v nich pripadá tridsať polonahých mužských. Film je ale uspokojivo krvavý, pojatie Bohov a ich sídla nad oblakmi nevyzerá ako z lacného pornofilmu (viz. nový Súboj titánov), a opulentná výprava je na hranici dizajnérskej geniality. Nenudil som sa, nebol vo vytržení, nebolo mi nikoho ľúto ani som nikomu nedržal palce, no i tak som to s chuťou dopozeral do konca. Efektná pózerská prázdnota. ()
M. Rourke v slušnej úlohe záporáka a pochváliť treba vizuál - celkový look, ktorý pripomenie už legendárnu "300-ku". Krvou sa nešetrí, rúbe sa tu jedna radosť, ale chýbal mi hlbší rozbor, myšlienka, silnejšia väzba medzi postavami a realistickejšie podanie. Mnoho scén a kratších záberov nadchne, ale k filmu ako celku výhrady mám. Keď si spomeniem na Súboj Titanov z roku 1981..., to bola atmosféra. Jeho remake, pokračovanie i táto Vojna Bohov , to už sú dnešné plytké katovačky, ktoré sa začínajú podobať ako vajce vajcu Príbeh samotný je vedľajší a skôr tu ide o choreografiu a akčné scény, čo mne nestačí. Film na jedno pozretie. Ja radšej Braveheart...60%. ()
Klíč k tomuhle filmu se jmenuje Caravaggio, z něhož film čerpá co do stylu i co do postav. Jednak se tu očividně pracuje s velmi vysokým kontrastem mezi světlem a tmou, pro něhož se vžil termín šerosvit. Ten dává scénám dynamiku i určitý vznešený patos. Film jde ale místy mnohem dál, poněvadž v některých scénách žene šerosvit do extrému a nechává je docela bez osvětlení, jak je zřejmé třeba na začátku v táboře Hyperiona, kam zavítá zrádce Lysander, nebo při závěrečném rozhovoru Hyperiona a Thésea před bitvou, jimž není vidět vůbec do obličeje. Když si to srovnáme s prvním Kmotrem, kde kameraman Gordon Willis zhruba v deseti procentech času zajistil, že nevidíme Brandonovi do očí, a to tím, že eliminoval boční/doplňkové světlo, které tyto tmavá místa okolo očí vykrývá, tak je zřejmé, že Válka Bohů, kde je obraz místy ponořen do tmy úplně, představuje oproti Kmotrovi ještě radikálnější a drzejší porušení pravidel. Což samozřejmě nelze než kvitovat. Opakem tohoto přístupu nacházíme v televizi, kde je téměř povinnou normou, že každá plocha, byť zcela nevýznamná kdesi v odlehlém rohu, je zasvícená. Na druhou stranu je třeba přiznat, že u Kmotra šlo o záměrnou snahu ponoukat diváky k tomu, aby přemýšleli, co se odehrává Brandonovi zrovna v hlavě, kdežto zde máme co do činění hodně s efektem. Válka Bohů ale nenavazuje na Caravaggia jenom stylem, ale i postavami, jelikož italský mistr byl znám jako člověk, který maloval prosté lidi své doby bez jakéhokoliv přikrašlování, jednou mu třeba jako předobraz k obrazu Smrt Panny Marie posloužila děvka, a v tomhle filmu máme víceméně totéž, poněvadž ty postavy, ať bozi, polobozi či lidé, jsou nedokonalé, chybující a můžeme říct i trochu zabedněné. Třeba takový Théseus (-spoiler-) neodvrátí smrt matky, luk mu seberou přímo před nosem, nezabrání ani vypuštění titánů, a nebýt bohů, tak ho zavalí šutry. Vrcholem je pak jeho hrdinský proslov před bojem, který je spíše k smíchu a má daleko od podobných projevů z Troji nebo Třístovky, ovšem všechno to je záměr, jelikož hlavní myšlenka filmu spočívá zjevně v tom, že skutečnost za velkými legendami často velmi zaostává. Aby to Tarsem Singh patřičně ukázal a zdůraznil, naložil s antickou mytologii stejně jako Caravaggio s Biblí – po svým a dosti svévolně, ale ve výsledku o to lépe. Natočil boží film o polo/bozích, kteří nebyli tak docela božští. ()
První (post)moderní/eklektická interpretace řeckých mýtů, která mi přijde opravdu zajímavá - nebo si minimálně na jinou další nemůžu vzpomenout. Bohužel sice také trpí tím nešťastným móresem, že se snaží zavděčit i mainstreamovému publiku (což se jí už z principu nemůže povést), ale pořád obsahuje dost ostrůvků nádhery, které mi ke štěstí stačí. Škoda, že jsou jedna ku jedné naředěny bezradností a místy i slabomyslností. A také jsem se konečně rozhodla učinit definitivní soud o Henrym Cavillovi, který se v mé hlavě utváří už od dob Tudorovců a nyní nastal čas přestat čekat na zázrak. Není to herec na hlavní role a už vůbec ne na charakterní hrdiny, protože není v jeho silách zrcadlit charakter. Umí velmi dobře pracovat se svým tělem a nejspíš bude tvrdohlavý jako osel a pracovitý jako býk, ale jeho oči jsou prázdné, i když pláčou, i když se mají smát, i když mají zuřit. A jak se říká, divadlo je o hlase a film je o očích - bez očí toho moc nenadělá. --- A ještě k filmu samotnému, je pravda, že když se nadělalo tolik řečí kolem toho luku, tak jsem čekala, že se z něj vystřelí víc než šestkrát... Jakkoliv byla přesná replika mojí oblíbené scény z Klanu létajících dýk potěšující. ()
Konečně někdo podal důkaz, že Olymp a šatna homosexuálních modelů předvádějících pánské spodní prádlo mají hodně společného.. Řecká mytologie něžně znásilněna podmanivým Indem za dohledu slintajících amerických producentů. Tato skutečnost by mi nevadila, vždyť i Snyder ji ojel bez jakýchkoliv skrupulí, ale člověk měl celou dobu pocit, že už všechno někde viděl, či slyšel a působivý vizuál pak vakuum epičnosti obaluje marně. Koukám, že spousta uživatelů by ráda zbavila Freidu Pinto věšteckých schopností, ale já jim, dopíjejíc zrovinka svého kolumbijského turka, předpovídám drtivý neúspěch.. ()
Galerie (107)
Zajímavosti (22)
- Freida Pinto (Phaedra) nevystupuje ani v jedné scéně nahá, místo ní se svlékala dvojnice. (c.tucker)
- Před finální bitvou má Theseus (Henry Cavill) projev k vojákům, kteří si na jeho výzvu vezmou všechny štíty, ležící na zemi. V následujících scénách však lze vidět, že se na zemi objevil ještě další štít, který pak mizí a zase se objevuje. (S.U.E.S.)
- Při dobývání velké hradby leze Theseus (Henry Cavill) po žebříku beze štítu a beze zbraně, ale v dalším záběru má v jedné ruce meč a ve druhé štít. (CrashONE)
Reklama