Počátek
-
Inception
-
Inception
-
Počiatok
-
Inception
Thriller / Mysteriózní / Akční / Sci-Fi / Dobrodružný
USA / Velká Británie, 2010, 148 min
Režie:
Christopher NolanScénář:
Christopher NolanKamera:
Wally PfisterHudba:
Hans ZimmerHrají:
Leonardo DiCaprio, Joseph Gordon-Levitt, Ellen Page, Tom Hardy, Ken Watanabe, Dileep Rao, Cillian Murphy, Tom Berenger, Marion Cotillard, Pete Postlethwaite, Michael Caine, Lukas Haas, Tai-Li Lee, Claire Geare, Taylor Geare, Johnathan Geare, Tohoru Masamune, Júdži Okumoto, Earl Cameron, Ryan Hayward, Tim Kelleher, Talulah Riley, Silvie Laguna, Virgile Bramly, Nicole Pulliam, Peter Basham, Michael Gaston, Michael August, John Ceallach, Adam Cole, Mark FleischmannProducenti:
Christopher Nolan, Emma ThomasStřih:
Lee SmithScénografie:
Guy Hendrix DyasKostýmy:
Jeffrey KurlandHodnocení uživatelů
Premiéry
Nevhodný mládeži do 12 let
V kinech
od:
|
22.07.2010 Warner Bros. CZ |
|---|---|
V kinech
od:
|
22.07.2010 Continental |
V kinech
od:
|
16.07.2010 Warner Bros. US |
V kinech
od:
|
16.07.2010 Warner Bros. UK |
|
Na DVD
od:
|
08.12.2010 Magic Box |
|
Na DVD
od:
|
14.05.2011 Magic Box |
|
Na Blu-ray
od:
|
08.12.2010 Magic Box |
|
Na Blu-ray
od:
|
31.10.2012 Magic Box |
|
Na Blu-ray
od:
|
18.12.2017 Magic Box |
Matty
Spoilery. Jestliže jsem u Dokonalého triku psal, že nabízí velkou diváckou slast, aniž by přestal být uživatelsky přístupný, u Počátku, který je spíše komplikovaný než komplexní, Nolan tuto hranici překračuje. Není sice natolik komplikovaný, aby byl nesrozumitelný, ale rozhodně víc, než jeho příběh potřebuje. Nolana více než samotné sny zajímá jejich tvoření. Celá linie s Fischerem je z velké části pouhým MacGuffinem, záminkou pro Cobbovu cestu do jeho nejhlubšího podvědomí, kde může najít vykoupení (a nakonec i Saitoa, který mu po probuzení zajistí opětovné shledání s dětmi). Stejně nosné jako cesta do nitra jednoho traumatizovaného muže, kterého může zachránit až odstřihnutí se od partnerky, kterou navštěvuje alespoň ve svém podvědomí (podobné snové světy, v nichž je vše zdánlivě v pořádku, si ve vztazích a po vztazích zřejmě vytváříme všichni), je pro film rozkrývání pravidel fikčního světa, které vzhledem ke složitosti onoho světa (resp. světů) probíhá prakticky od začátku do konce. Expoziční část, vysvětlující plán loupeže, je zde oproti tradičním heist movies de facto roztažena na celou stopáž. Divácká satisfakce tak stejnou měrou plyne ze skládání koherentní fabule, jako z objevování světa, který Nolan se svým štábem vybudoval. Postavy si neustále navzájem vysvětlují, co se stane nebo by se mohlo stát. Diváka, který potřebuje uvést do světa snů a všechno vysvětlit, ve fikčním světě zastupuje Ariadne, jež ví mnohem méně než ostatní postavy a stejně jako my se snaží odhalit nejen tajemství snů, ale také Cobbovy minulosti. To odpovídá Nolanovu postupu od vnitřku k vnějšku. Začíná hluboko ve snech a postupně se „prokouše“ do (pravděpodobné) reality. Stejně jako je Ariadne, vtažena zvenčí dovnitř. Problém je, že film s vysvětlováním nepřestává ani ve finále, kdy už by se hodilo přestat žvanit a soustředit se na akci. Tempo a gradace posledních minut, s kompozičně nevyhnutelným, ale poněkud neústrojně přidaným propadem do limba, proto trochu drhnou. Neboť každý sen představuje nový začátek, zastaví se i rozjetá akce a vyprávění začne jakoby nanovo. Tohle vyrušení má na druhou stranu zajímavý zcizující efekt. Vytrhne nás ze sledování napínavé akce a přepne na civilnější drama, což v něčem připomíná probuzení ze sna (takže jde alespoň pocitově o další rozostření hranice mezi skutečnostným a iluzorním). ___ Významově je Počátek především oslavou tvůrčího procesu. Stavěním hradů z písku film začíná i končí. Vědomě tvoří hlavně Ariadne, nevědomě pak všichni spáči. Dobře na film sedí nejen paralela s natáčením filmů (Cobb jako režisér, Saito producent, Eames herec, Ariadne vedoucí výpravy), ale také tvořením nových světů v počítačových hrách. Ty dokážou být pro hráče stejně návykové jako jsou sny pro aktéry filmu. Neomezená moc při budování nových světů, nikoliv peníze, přimějí Ariadne kývnou na Cobbovu nabídku. Eames připomíná kluka, kterému sebrali hračku, když se zdá, že mise skončí neúspěchem a on nezjistí, co skrývá Fischerův trezor. Baví je hrát si a objevovat. Ve snech, stejně jako ve virtuální realitě, zemřít nelze. Proto představují lákavou náhražku za realitu a zároveň velké riziko, na nějž film upozorňuje. Únikové světy se stávají důležitějšími než realita, kterou postupně nahrazují. Jak zazní ve filmu v jedné z replik naznačujících, že Cobb po celý film sní (nebo alespoň od okamžiku prvního setkání s Yusufem, po kterém už jej nevidíme roztočit káču, která by se točit přestala), „Sen se stal jejich realitou“. Jednu náhražku reality přebíjíme náhražkou další. ___ Film je díky postupnému rozkrývání dalších a dalších vrstev krásně přehledný i pokud zrovna ve snu jednoho člověka sledujeme vzpomínku na sen jiného člověka. Každá z úrovní snu má vlastní motivace, cíl a deadline (který musí být kvůli „nakopnutí“ synchronizovaný s těmi ostatními), každá se od těch ostatních výtvarně výrazně odlišuje (deštivé město, luxusní hotel, horská nemocnice připomínající sídlo padoucha z Bondovky, hroutící se architektův sen). V jedné z úrovní (s padající dodávkou) běží čas od jistého momentu extrémně pomalu, v další se hrdina musí od stejného bodu vyprávění pohybovat ve stavu beztíže. Přestože tak Nolan paralelně stříhá mezi čtyřmi úrovněmi podvědomí (plus ještě paralelní střih v rámci jednotlivých úrovní), nemáme problém se zorientovat v tom, „kde“ se zrovna nacházíme a oč se postavy snaží. ___ Moc přesvědčivá není vztahová linie, potažmo celé napojení emocionálního a tematického jádra filmu na jeho strukturu. Systematické vytváření paralel mezi formou a tématem, na němž Nolan založil své předchozí filmy, zde chybí (ve Sledování jde o zpřeházenou rekonstrukci zločinu, v Mementu je motivací hrdinova ztráta krátkodobé paměti, Dokonalý trik v souladu se svou kompozicí tematizuje dualitu, snahu přelstít diváka a přijít na kloub kouzelnickému triku). Celý výmysl se sny je hlavně záminkou, jak ozvláštnit klasické schéma heist movies. Filmu se proto nedaří to, oč usilují jeho postavy – převést myšlenku do podoby emoce. Těžko chovat nějaké sympatie zvlášť k Mal, jež je od začátku vykreslována jako záporná postava (čímž zapadá do Nolanovy galerie zrádných femmes fatales) a po odhalení stěžejních informací jsem ji už nedokázal vnímat jako oběť. Její plochost zčásti odpovídá tomu, že je pouhou projekcí Cobbovy ženy na základě zachovaných vzpomínek, jejím stínem, který zakrývá hrdinův úsudek. Podobně lze nějaké logické opodstatnění najít pro většinu zdánlivých nedostatků filmu (jednorozměrnost ostatních postav, zbrklé skoky z místa na místo), jenž je z objektivního hlediska, resp. z hlediska práce v rámci omezení, která si pro sebe Nolan vymyslel, prakticky bezchybný. 90% Zajímavé komentáře: Tsunami_X, Tom Hardy, Adrian, DaViD´82, kiddo, J*A*S*M, berg.12, StarsFan, InJo, grogodil, Triple H, Haluzz, Trustme, mcb, Toj(11.8.2010)
Djkoma
Od nabušených trailerů až po závěrečné pomrknutí do davů obdivovatelů i zatratitelů je Inception vysněný klenot mezi současnými filmy. Vymazlené dítě v současnosti asi nejperspektivnějšího tvůrce Hollywoodu přetéká množstvím detailů/vtipů/myšlenek (Nolanova podoba s DiCapriem, Edith Piaf, narážky na představivost, paradoxy a odrazy/zrcadlení), že milovníci složitých teorií budou mít nejeden vlhký sen (během bdění:)). Pocit sofistikované a stylově zabalené podívané umocňuje i dostatek emocí, které mě v nolanových filmech, především v batmanech, dosud chyběly. Technická stránka je opět doslova vymazlená, stejně jako velmi dobře zvolení herci, hudba a efekty. Minimálně ve scéně s gravitací jsem musel místo pohledu na Josepha Gordon-Levitta hledat svou čelist na podlaze kina... a obdobně mě fascinuje závěrečná scéna, kdy je 148 minut dlouhé vyprávění o vložení myšlenky do hlavy syna magnáta zakončeno vložením jednoduché myšlenky do hlavy každého diváka v sále. Pochybnost. Stačilo 5 sekund a jeden architekt... Více zde. PS: odpad! je pouhá póza. Zkuste si to dát znovu, dávat pozor a myslet;-) PPS: hlubší a hlubší odhalování vodítek sebou přináší úžasnou promyšlenost. PPPS:může to být celé vnímáno jako Cobbova katarze?(26.7.2010)
KarelR
Nolan vymyslel a oživil fascinující vesmír, ve kterém by se dala odvyprávět spousta strhujících příběhů. Je tedy velká škoda, že zrovna ten Cobbův mezi ně tak úplně nepatří. Počátek sice má všechny vypravěčské a vizuální nolanovské propriety a dovádí k formální dokonalosti hlavně jeho oblíbené hrátky s více časovými liniemi. K čemu je ale konstantní přehlednost, akčnost, a epičnost nabité druhé půlky filmu, když vás nikdy ničím pořádně nepřekvapí, nepřeveze nebo jinak nepodráždí? Přes veškeré Levittovo poletování se Počátek zkrátka drží nepříjemně při zemi, a z "darkknightovsky" odsýpajícího blockbusteru se tak nakonec stane nepříjemně chladná story bez vysněné osudovosti, na níž lze nadšeně obdivovat jen spoustu menších či větších vychytávek. Jako studijní materiál vynikající, o srdcovce se ale zatím mluvit nedá. Snad to spraví jedno z dalších zhlédnutí...(15.7.2010)
Tom Hardy
Není nic nebezpečnějšího, než se příliš ponořit do života ve vlastní hlavě. Christopher Nolan servíruje mnohem méně „eye-candy“ podívanou, než by diváci mohli čekat a za 200 milionů dolarů roztáčí kolotoč časové smyčky o několika rovinách, která stojí na přesném načasování. S Temným rytířem to má společné barevné vyznění i ladění hudby, jinak ale stojí Počátek ryze na vlastních nohách… no, na vlastních, je to vlastně takový Matrix 21. století, ale je to podívaná dostatečně osobitá, aby to nevadilo. Nolan je v současné době bez debat nejjistější režisér/scenárista, který umí vzít i obehraná témata a využít je naprosto strhujícím způsobem. Lepší než Temný rytíř Inception není, ale to je asi to nejhorší, co mě na adresu filmu napadá. P.S. Udržet u 148 minut dlouhého filmu pozornost takový způsobem, že si člověk až během závěrečných titulků uvědomí, že se ani jednou nepodíval na hodinky, to je machrovina. Více zde.(19.7.2010)
Adrian
Jeden z najoriginalnejsich heist filmov za dlhu dobu a zaroven najosobnejsi Nolanov film v jeho doterajsej kariere. Inception v sebe spaja vsetky vyznamne motivy (v deji i v style), s ktorymi si Nolan doteraz pohraval a synergicky ich prepaja do funkcnej, hravej a pritazlivej symbiozy. Z vyskladanej pyramidy pozitiv mi s odstupom casu velmi imponuje uchytenie celeho konceptu - pribeh je o snoch -> o akcii i deji v snoch. Napriek tomu nie je vo filme takmer ziadna surealisticka scena resp. obraz, tak charakteristicka pre sen a jeho inorealitu. Prave naopak, obraz v tonoch chladnych farieb poskytuje priestor pribehu, ktory je v svojom vyobrazenom svete prisne logicky a kauzalny. Dalej, nejde o film zalozeny na twistoch resp. takmer neustalom obracani doteraz videneho. Iste, pribeh sa pochopitelne permanentne cely cas vyvija, nie je v nom nudza o moment prekvapenia, vratane "nejednoznacneho" zaveru (tak dejoveho ako i moralneho). Este raz ale opakujem, vsetko je podriadene logike a vysvetlenym pravidlam predkladaneho sveta. Najkrajsie to asi vystihuje zaverecna tretina filmu - pararelne sledujeme naraz v urcitom momente az 4 plany / urovne deja (v skutocnosti ich je pat, ale tu piatu - realitu tu neuvadzam, pretoze vo vztahu prestrihavania medzi jednotlivym urovnami sa vyskytuje len na zaciatku samotneho zakroku vnuknutia), pricom ani v jednom okamihu nie je problem sa orientovat, kde sa divak i postavy v tom okamihu nachadzaju. Logika vesmiru, ktory sledujeme, prenika az na uroven rozzaberovania jednotlivych sekvencii, resp. dlzky obrazov z kazdej jednej zo styroch urovni presne v priamej umere k tomu, akej relativite podlieha cas v spominanych jednotlivych urovniach. Inception predstavuje jeden z moznych vrcholov sucasneho inteligentneho high-end blokbasteroveho konceptu made in Hollywood. Je to hollywoodsky dream-team v svojej najlepsej sucasnej kondicii / podobe tak pred ako i za kamerou.(15.7.2010)