Indiana Jones a nástroj osudu

Měl jsem obavy. Ve finále jsem vlastně hodně rád, že se Indiana Jones s vrásčitou tváří Harrisona Forda (i dabingem Jiřího Štěpničky) ještě vrátil. Návrat to byl ve velkém stylu a největší obava, že z toho bude další multivesmírsračka (kterých je teď Hollywood přesycený), byla nakonec zužitkována mírně, okrajově, ale o to osudověji. Důstojná rozlučka a opět zábavný dobrodružný film k tomu. (19.07.2023)

Bohužel. Nový Indy hrozně trpí na to, že má po většinu času prakticky nulovou atmosféru, a prostě to není to tradičně hravé „jonesovské" dobrodružství, které ve všech předchozích případech pod taktovkou Spielberga perfektně fungovalo. Ač se může Ford snažit jak chce (a charisma má stále na rozdávání), Nástroj osudu je tak v jádru velmi plytkým příběhem s repetitivní akcí, zajímavým artefaktem a nudnými vedlejšími postavami (čest panu Shawovi a relativně zajímavému Schmidtovi). Třeba taková Helene je podle očekávání zdaleka nejbídnějším společníkem, díky kterému si člověk ještě rád vzpomene na uječenou Willie z Chrámu zkázy... S kritizovanými triky přitom moc problémů nemám, jenže tohle je nuda, kterou už nikdy nepotřebuji vidět znovu. Vážně, ten film nemá snad jedinou scénu, kterou bych si rád zopakoval doma v klidu u televize... Forda s Williamsem sice za jejich výkony pochválím, ale už dlouho jsem z kina neodcházel takhle prázdný. To si příště radši pustím třikrát po sobě Křišťálovou lebku. (29.06.2023)

Indy je zpět!? Prvních 30 minut, jsem i přes podivný obličej měl pocit, že tohle bude fungovat. Postupně se ten pocit vytrácel. Nové i staré postavy jsou celkem fajn, hlavní záporák by mohl být výraznější. Celý problém však spočívá v tom, že moderní blockbustery jsou extrémně dlouhé a třeba i tady to rozhodně filmu neprospívá. Závěr je obdobný (a zábavný) úlet, jako u Křišťálové lebky, ale ta měla aspoň pevnou ruku pohádkového kouzelníka Stevena Spielberga, který je stále tak o několik pater lepší režisér než James Mangold. Pro všechny zúčastněné jsem rád, že Indy dokončil svojí cestu a i když film není žádná pecka, rozloučil se několika zábavnými momenty a může odejít do důchodu. Jsem rád, že jsem to viděl a byl u toho, ale vracet se rozhodně budu k prvnímu nebo třetímu dílu. (13.07.2023)

Kokos to čo bolo? Musím sa VEĽMI nostalgicky, ľudsky a inak premáhať, aby som tomu dal aspoň mizivé 3*! Tak ukrutne unudený, malátny, ťažkopádny a mdlý hollywoodsky blockbuster som nevidel fakt riadne dlho. Nikto z hercov ma nebavil s výnimkou dvoch relatívne dojemných cameí, aj to nie kvôli hereckým výkonom, ale skrátka z nostalgických dôvodov (a trvajú spolu len zopár desiatok sekúnd). Páčilo sa mi, ako tvorcovia sem-tam slovne spomenuli výrazné osobnosti z minulosti série, ale inak fakt bieda a to vrátane škaredého vizuálnu, miestami značne odpudivých CGI (až na omladenie, to bolo v pohode), divnej výpravy a nezáživných, neživotných akčných scén. Zo série ma najviac bavila hororová dvojka a potom trojka, ale tá „len“ vďaka chémii s Connerym a krásnemu mystickému finále. Päťka žiaľ najviac pripomína jednotku, ktorá ma bavila zo ságy odjakživa najmenej. Celkovo som mal z filmu pocit, že to nikoho absolútne nebavilo písať, nieto ešte natáčať a nedajbože hrať v tom. Vidno to podľa mňa už na jednej z úvodných scén, kedy Indy v nacistickej uniforme omráči náckovského šoféra, vyhodí ho z auta, sadne za volant a o tri sekundy si k nemu prisadnú ničnetušiaci náckovia a NEVIDIA cca meter od auta ležať omráčeného nacistického šoféra. To bol pre mňa dôkaz, že natáčanie bolo všetkým ukradnuté a presne podľa toho vyzerá výsledok. Bizarné je, že v štvorke publikum malo obavy, či to vtedy 66-ročný Ford zvládne. No a teraz má 81. Tešil som sa aspoň na údajne značne kuriózne WTF (áno, patrím do sekty, ktorej sa páčilo finále štvorky), ale ono bolo naozaj len hovadské a nie zábavne hovadké. (14.09.2023)

Mojí mámě se ten film bude líbit. Zhruba s touhle myšlenkou jsem odcházel z pětky Indiana Jonese, která podlehla zvláštnímu fenoménu posledních let – ignoraci věku hlavního hrdiny. Pátý Indy by klidně mohl fungovat jako old schoolové dobrodružství, v němž Harrison Ford hlavně rozdává moudra, řeší hádanky a kraluje dojemným scénám, jelikož tohle všechno v osmdesáti zvládá na jedničku. V Lucasfilmu se ale místo toho rozhodli, že ho na sílu narvou do epického blockbusteru, který usilovně sype z rukávu jednu akční scénu za druhou.   Nástroj osudu vám tedy hodinu a půl hází do obličeje honičky a přestřelky často pochybné trikové kvality (a s velmi starým pánem v centru dění), jen aby se po „celém filmu“ konečně vyložily karty na stůl a začal ten opravdu důležitý příběh, k němuž snad nešlo dojít složitěji. Jakmile se začnou dít klíčové věci, je vlastně skoro konec – a vy máte pocit, že to celé sice bylo fajn, ale mohlo toho být výrazně méně, ocenili byste prokreslenější záporáky a nevadilo by vám, kdyby Helena byla opravdová postava a ne jen Phoebe Waller-Bridge hrající Phoebe Waller-Bridge.   Takže ano, bavil jsem se a občas jsem byl dojatý, ale chtělo to ubrat na prázdné akci, přisypat Forda v dramatickém módu a nechat si víc prostoru k řešení hlavního příběhu. Takhle je z toho jen slušná velkolepá oddechovka, která však na legendární trilogii kouká z opravdu úctyhodné dálky. (27.06.2023)