Útes smrti

Vzpomínáte na Black Water (Krvavá laguna), malý povedený australský napínák s hrstkou lidí ohrožovaných krokodýly? Tohle je úplně to samý, Andrew Traucki si nejspíš řekl, že když se minule shledal s pochvalou, nebude toho propříště moc měnit. Maximálně tak zvíře, kteé se hrdinům postará o krušné chvíle. Takže tu máme pět sympatických lidí, jednu ztroskotanou kocábku, širý oceán a hladového žraloka. Funguje to obstojně, není důvod si příliš stěžovat, jiný letošní survival mě ale bavil o trochu víc (Frozen). 6/10 (15.11.2010)

Parádička, toto som si naplno užil. Síce sa krvi nedočkáme, ale je to napinák ako má byť. Najviac sa mi páčili zábery pod vodou, keď žralok okolo nich krúžil, a krúžil, a krúžil... a chňap! (Dalo sa niekedy aj zľaknúť). Námetom podobné ako Open Water, ale toto sa mi páčilo viac, pretože žraloka ukazovali oveľa častejšie (nie až na konci) a nebolo to točené takým dokumentárnym štýlom s roztrasenou kamerou. Naopak, celkové prostredie a kamera boli prekrásne. Okrem toho v Open Water nemali hlavní hrdinovia veľkú nádej na záchranu, tu však áno, a o to to bolo lepšie. Film však vyniká predovšetkým atmosférou, a aj napriek poriadne predvídateľnému záveru je napínavý až do poslednej minúty. (17.11.2010)

NEBOJTE SE, TO SPÍŠ UMŘETE NA VČELÍ BODNUTÍ, NEŽ BY VÁS POKOUSAL ŽRALOK..... /// Romantická vyjížďka, obdivování korálových útesů, východ slunce, choutky na sex... se mění v dobrodružství, po kterým mám blbej pocit i ve vaně. Loď na šrot, komu se chce plavat na ostrov (kterej není ani vidět) odplouvá, kdo ne - sedí. Luke ví, že s sebou musí vzít co nejvíc ,,plavců“, aby zvýšil pravděpodobnost přežití a ŽRALOK zase to, že co nesežere ve vodě, na břehu nechytí. ,,SKUSME SI TO UŽÍT, NIC PODOBNÝHO UŽ ASI NEZAŽIJEME“ – nuže proč ne, venku je hezky, voda modrá, souboj může začít! Překvapivě dobře namíchaný napětí s vodou! A 80 minut? – PARÁDA! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem rád, když lidi, kteří se chovají jako kreténi, umřou. 2.) Nevím, proč v oceánu neplavat v žertovném převleku tuleně. 3.) Přemejšlím, jestli je větší frajeřina přejít kus Asie, nebo přeplavat kus oceánu. 4.) Baví mě filmy podle skutečných příběhů. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (20.04.2011)

Sledovat hodinu a půl koupající se partičku Australanů může být docela únavné a jeden si zapolemizuje, neudělal li by lépe, kdyby ten čas strávil čuměním do akvárka. Naštěstí jsou to docela sympaťáci, kteří i umí zahrát, jak jsou v prdeli. Jako bonus sem tam nějakého sežere velká bílá svině, což z tohoto spektáklu dělá snesitelnou, rasistickou epizodu National Geographic. (18.11.2010)

Kdyby podobný survival vznikl v Americe, zabraly by plátno ňadra a odhalený penisy, teeangerská svoloč v ústředních rolích a exploatativní lascivnost, jenže tady jsme na australský půdě a vše je jakoby tlumené, přiměřeně, adekvátní a přirozené, včetně žraloka, jehož uměřeností dávají tvůrci patřičně najevo, že na rozdíl od Spielberga neztratili veškerý smysl pro proporcionalitu. Nejzajímavějším a málo viděným úkazem celého filmu je ovšem Luke, prototyp muže, se kterým se ženy cítí pokaždé v bezpečí, frajer, který nikdy nefrajeří, jsa si vědom toho, že wannabe leader nikdy doopravdovým leaderem není. Hrdina se zkrátka pozná podle toho, že o sobě nikdy netvrdí, že je hrdina. Jak říká Connery ve Skále: „Ubožáci vždycky tvrdí, že se budou snažit. Vítězové jdou domů a opíchají královnu krásy.“ Ještě lépe vystihuje podstatu hrdinství Conan, zastánce kréda, že nejlepší v životě je hnát nepřátele před sebou a slyšet nářek jeho žen, ale neříká to jenom tak, sám od sebe, nýbrž coby odpověď na požádání. Jakmile přejde hrdinství k vychloubačnosti, neřkuli k pochybovačné sebereflexi, je s ním fakticky amen, viz post-osmdesátkové traumatické nekrology hrdinství v Posledním akčním hrdinovi či Smrtonosné pasti 4. (-spoiler-) Nakonec ale i nezištně statečný Luke dojde symbolické porážky od žraloka, který sama sebe nikdy reflektovat z principu nemůže, a tak je tím nejstatečnějším a nejchrabřejším žralok sám - ušlechtilá prostota, tichá velikost. (26.12.2010)