Captain America: Návrat prvního Avengera

Kromě kapitánovy postavy (a povahy) je to snad úplně ve všem jiné než první díl... A přitom stejně skvělé. Nebo možná ještě o trošku lepší. Roztomilé nostalgické retro vystřídala digitální "současnost", v níž hrdina z let čtyřicátých řeší konspiraci z let sedmdesátých. Nejčastější výtka na adresu nepřehledné a chaoticky sestříhané akce se mě netýká - možná je to tím, že jsem viděl 2D, ale všechny scény mi připadaly perfektně srozumitelné a propracované. Navíc se mi líbilo, jak režiséři odkazovali na klasické bijáky typu Francouzská spojka (Furyho automobilová paráda), Srdečné pozdravy z Ruska / Diamanty jsou věčné (úžasná kapitánova rvačka ve výtahu mi připomněla jak Bondův souboj ve vlakovém kupé z 'Pozdravů', tak jeho rvačku ve výtahu z 'Diamantů'), a pak všechny ty Rozhovory, Tři dny kondora a jim podobné... Zkrátka zábava, zábava, zábava. Vděčný humor dokonale smíchaný s vážnějšími momenty, vynikající postavy. A vůbec mi nevadí, že se z k závěru originalita lehce vytratila a druhý kapitán se stal 'obyčejnou marvelovkou'. Vůbec, protože pořád byl zábavný až hanba. Technickou stránku asi nemá smysl víc chválit - trikově je to přesně takové absolutorium, na něž jsme od ILM zvyklí, a třeba helicarriery vypadají naprosto božsky a nedá práci představit si, že něco takového doopravdy existuje. Jedinou výhradu mám k Jackmanově nehudbě, protože Captain America má vynikající motiv od Alana Silvestriho, a ten tady byl použit pouze na začátku a víckrát už ne. Jen Jackmanova pseudo zimmerovská vata.__P.S. Díky scenáristům, že do děje nakonec zařadili Peggy Carterovou, to je tak krásná scéna!__P.P.S. Zmínka o Strangeovi mi udělala strašnou radost, a to jsem ještě netušil, co přijde během titulků. (12.04.2014)

Kapitánova druhá štace vymaže posměšný úšklebek z tváře většiny pochybovačů. Hutná techno-thrillerová atmosféra nastartuje úvod neuvěřitelným způsobem. Co úvod. První hodina a půl je dokonalá, korunovaná potyčkou na dálnici, která bere dech ve stylu Nelítostného souboje. Závěr pak zamíří do povědomých vod Marvelu a v nařachaném finále lehce shodí tu snahu jít na to trochu jinak. Nijak výrazně to ale nevadí. Evans se pro roli Steva Rogerse narodil, ale Zimní voják v budoucnu doufám dostane vlastní film, nebo se tím popasujou komiksově (kdo četl, ví co myslím ;-) protože to... myslím tím mojo prostě v sobě má. Redford malinko zklamal, tím že nebyl za koho jsem ho považoval, i závěrečnou konfrontací. Bratři Russoovi neskutečným způsobem válí a možná je to i díky Opalochově dynamické kameře, ale akce je pastva pro oči. Příběhové odklony od komiksu jsou zajímavé, nabízí mnohé interpretace věcí příštích. Náhled do Age of Ultron taky navnadil a naznačil tu zmiňovanou temnou atmosféru. Perte to do mě, chci víc. (06.04.2014)

Nikdo zřejmě nepochybuje o tom, že druhý Kapitán Amerika bude velký hit, a to navzdory zdánlivému Kapitánovu „otloukánkovství“ v avengerské partě, kde se jeho skautíkovský přístup jeví coby poněkud vyšlý z módy. Nabízí se ovšem otázka: je to i dobrý film? Jednoduchá odpověď: ano. Složitější odpověď: ačkoli na první díl koncepčně navazuje, je v tolika ohledech odlišný, že by jej mohli ocenit i lidé, kteří první Kapitánovo dobrodružství zamítli. Nejsložitější odpověď: najdete zde. (07.05.2014)

Podobně jako byly Tři dny Kondora nebo Pohled společnosti Parallax reakcí na Watergate, lze druhého Kapitána Ameriku sledovat jako hollywoodskou interpretaci dění okolo WikiLeaks a NSA. Steve Rogers má s hrdiny filmů od Pollacka a Pakuly společné, že neví, co se kolem něj děje a komu může věřit, díky čemu mohou tvůrci dále rozvíjet „a fish out of water“ motiv, aniž by kopírovali Avengers (kde byla hlavním zdrojem Rogersovy zmatenosti nová doba). Kromě dovnitř nasměrované deziluze sedmdesátkových thrillerů, připomínaných ikonografií Washingtonu, obsazením Redforda nebo hudbou, v sobě ale nová marvelovka nese i kus studenoválečného konzervatismu filmů prosazujících namísto analýzy dat přímou fyzickou akci jako Rambo (zejména druhý a třetí díl) nebo Rocky (kterého připomíná minimálně nasnímání úvodního běhu). Opět, stejně jako v záměrně staromódní jedničce, tak na sebe tradicionalistický protagonista váže odkazy k filmům s odlišným hodnotovým podložím, než na jakém stojí dnešní společnost. Jen už ty hodnoty nejsou tak jednoznačné. Jednoznačná je teprve poslední třetina filmu. Znovunastolení klidu nemá s ohledem na hrdinovo uplatňování přímočaré vojenské logiky charakter diplomatického vyjednávání, ale masivní akce, která je tím méně přehledná, čím víc jdou postavy do sebe (syrové uliční přestřelky ve stylu Nelítostného souboje tak střídají souboje, v nichž je akce vytvářena výhradně střihem, hudbou a zvukem, nikoli samotným pohybem). Špionážní hrátky s paranoidním nádechem se po odhalení původce „nákazy“ - za uplatnění obdobně černobílého rámování, jaké dnes ruská média využívají k obhájení vpádu na Krym - mohou jevit jako přetvářka filmu, který navenek vyjadřuje znepokojení zcyničtělým systém, ale ve skutečnosti jeho ideologii obhajuje. Toto čtení je ale alespoň částečně zpochybněno závěrečným zavrhnutím některých starých struktur. Na stylistické rovině mne hladký (pravda, možná až příliš hladký) přechod od svižného politického thrilleru ke konzervativnímu superhrdinskému dobrodružství bavil a beru ho jako důkaz snahy nespoléhat jen na zaručenou teenagerskou cílovku a oslovovat také nové diváky. Nápaditěji než jiné komiksové adaptace film oslovuje také divačky. Identita ani jedné ze tří ženských postav není odvozená od postavy mužské (třebaže se k jedné romantické podzápletce schyluje, na její rozvíjení není čas), nedochází k sexualizaci ženského těla a všechny hrdinky jsou srovnatelně samostatné a odvážné jako hrdinové. V souhrnu si nemyslím, že by Zimní voják (který by ve filmu mimochodem ani nemusel být a na zápletce by se to moc neprojevilo) byl až takovou sázkou na jistotu, jakou by se mohl jevit a jakou by si mohl dovolit být. Doplněná a revidovaná verze komentáře zde. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Bluntman, kiddo, mcb, ScarPoul, Fancipal (02.04.2014)