Strážci Galaxie

I am Groot – a to pořádně. Nářky nad tím, že se z Guardians vyklubala „obyčejná“ marvelovka přikládám hlavně vydatné mediální masáži všude kolem, která nás připravila o jakýkoli moment překvapení. Jen těžko si totiž lze představit zvláštnější situaci, než když ústřednímu modročernému záporákovi čelí parta 80s fanouška, nedůvtipného bijce a nevyzpytatelné zelinky s mývalem a stromem v popředí. A že jde zase o honbu za ďábelským kamenem, který může všechno zničit? Aby taky ne, když se všechny týmy, zloduši i artefakty za pár let úspěšně slijí na jednu hromadu v podívané jménem Infinity War. Zatím tu jsou ale Strážci horko těžko jako jednolitá skupinka s neuvěřitelně pozitivním písničkovým soundtrackem, šokujícím způsobem jistou Gunnovou režií a opulentním finále, které i na relativně malém prostoru oslňuje každým novým nápadem. Nad čistokrevně vesmírnými výlety se většinou blahem netetelím, tahle výjimka je proto o to sladší. (07.08.2014)

Hodně ošklivá režie, opravdu velmi. Ale to by byl poslední problém. Čekal jsem jednu z nejlepších marvelovek, ale nedostal jsem ji především kvůli strašně epizodickému scénáři, který je nápaditý jako osmnáctý díl šesté série Xeny. Jenže Zoe Saldana není Lucy Lawless. Fakt mě nezajímá mávání mi před očima retrem a důmyslnou metašpatností, je to prostě napsáno a zrežírováno dost mizerně a především to je nuda. A nevím, kde je "nuda" pádnější argument než u komiksárny. (19.11.2014)

Typická zábava pro americký děti. Je to barevný a je to vizuálně nádherný digitální divadlo ve kterým každých patnáct minut slyším kecy o přátelství a rodině. Originalitu každým courem podtrhuje například dvojice strom a mýval, která naprosto vůbec není zkopírovaná z Hvězdných válek, stejně tak jako hlavní hrdina není naprosto vůbec kopie Indiana Jonese a Zoe Zaldana už není modrá protože je totálně originálně zelená, radujme se haleluja. Ze všeho nejvíc se mě líbil ten Ent, ééé teda strom, tvůrci jsou tady přece tak strašně originální, jeho schopnosti a obdivuhodná práce Vin Diesela, který se jeho náročný dialogy musel učit roky, tady je ale nutno poznamenat, že právě to patřilo mezi to opravdu nejvtipnější co film nabízel. Jinak kalkul na pěneženky od začátku do konce. (28.08.2014)

„Jsi pro mě zklamáním, sestřičko. Ze všech sourozenců jsem tě nenáviděla nejmíň.“ Navzdory (nejen) zdejším velmi slušným referencím jsem měl spíš (hodně) nízká očekávání, produktům Marvel Studios se (až na pár výjimek) vyhýbám obloukem. Avšak už po scéně s „tanečkem“ mi něco říkalo, že sledování tohoto filmu pro mě nejspíš nebude utrpením. A nebylo. Komentování technické stránky víceméně přeskočím-kvalita + parádní hudba navozující pohodovou atmosféru a shazující některé přespříliš vážné scény. Se zdejším sci-fi světem a jeho pravidly jsem neměl vážnější problémy, něco mi sedlo více, jiné zas méně, některé odkazy opravdu potěšily (kupříkladu díky vysačce ALFa jsem si hlavní postavu ihned oblíbil). Hlavním postavám jsem fandil tak, jak je pro pohlcení dějem potřeba (i když někdy si divákovy sympatie získávaly poněkud podbízivým způsobem), ale je nutno dodat, že s přehledem nejlepší postavou byl Yondu Udonta, tedy nikdo ze Strážců, jak by jistě bylo záhodno. Vůbec nejzajímavější na filmu pro mě ovšem bylo odlehčování a humor. Nadhled snímku mi pomáhal přežít takřka bez úhony nemálo patosových, přespříliš dojímavých (a také několik romantických) scén, některé z nich sice vyzněly přesně tak, jak to nesnáším (spolu s klišoidním vyzdvihováním „opravdových“ hodnot), ale mnoho se podařilo se ctí zahrát do autu a ještě k tomu pobavit (určitou míru práce s divákovým očekáváním rozhodně oceňuju). A jak už jsem předeslal, nechyběl humor. Pravda, někdy trochu jednodušší a infantilnější, přesto dobře fungující a vtipnými hláškami diváka zásobující (jistě mohl být jejich výskyt ještě častější, ale zasmál jsem se i tak dost). A vzhledem k tomu, že hodnocení s různými aspekty filmu střídavě kolísá mezi 3/4*, právě ta komediální stránka filmu „zachraňuje“ vyšší variantu. „Řekl, že je sice sráč. Ale prý není, cituji, úplnej zmrd.“ – „Věříte mu?“ – „Věřím, že nikdo není úplný zmrd, madam.“ (07.12.2014)

Ten film je v každém jednotlivém detailu dokonalý. Vrhli nás do svého univerza než bys řekl turboblaster, ukázali sympatické postavy, originální, vtipné... Je to napínavé, nenudí, nápadité a vlastně i docela humorné. Přesto jsem jaksi nedošel k nirváně - a to tenhle žánr miluji ze všeho nejvíce. První dojem z filmu (ještě to radši prubnu jednou na BR) byl zkrátka slabý. Všichni tam byli vyzrálí, do jednoho přes třicet let, nikde žádný ušatý juvenil, žádný ušatý homoupír, žádný ušatý panic, ale přesto byl snímek pro děcka, pro mládež - ať nežeru. Šmankote a to mi dost vadilo. Záporák, ten s tím špenátem na ksichtě, byl trapný debil, další záporák Benicio Del Toro byl jedno velké WTF apod. Vím, že to měla být komedie, takové veselé dobrodružství z vesmíru, bez vážnosti, ale ani to nemůžu říct. Že bych se jako chichotal až do konce... ne, ne, kdepak. Chybělo tomu jisté mysterium, hloubka, drsné hlášky, drsnost, všude samá drsnost, zápach, chlast, bitky, krev a tři prdele pořádného chlapského humoru. Zbylo jen hebké pozlátko, které asi zaujme jen a pouze ty juvenily. Ostatně osazenstvo kina a upoutávka na Pošťák Pet: The Movie mi mohlo být dobrou nápovědou. Zas jsem si připadal jak Kulínský na generálce. (02.09.2014)