Pořád jsem to já

Zdrvujúce? Nemyslím si. Až na pár momentov, je Alice jediným podopierajúcim aspektom celého filmu. Posolstvo ponúknuť život päťdesiatníčky s predčasným náznakom Alzheimerovej choroby a vmiesiť do toho srdcervúce emócie sa akosi tvorcom a samotnému režisérovi nepodarilo. Áno, je tu pár momentov, keď sa Alice nevie v danom priestore zorientovať a je to smutné, no stále "iba" bravúrne zahrané. Julianne Moore podáva svoj osobný limit, v tomto prípade je Oscar na svojom mieste. Dejovo predvídateľné, každí vie, že človek s Alzheimerom sa s predošlými charakterovými črtami vytráca a nahrádza ho iba prázdna schránka neschopná si vybaviť svoju vlastnú minulosť. Mne Alice ako film nič nehovorí, mne Alice ako postava s nevyliečiteľnou chorobou prírastla k srdcu. A to mi bohate stačí... 70% (10.03.2015)

To, že je Julianne Moore fenomenální herečka, je snad už všem jasné. A tuhle sezónu by jí filmová Akademie měla konečně splatit dluh, a za roli Alice Howland jí toho Oscara dát. Still Alice je totiž krásný, srdcervoucí filmový příběh o ztrátě sebe sama a za všemi jeho kvalitami stojí právě Julianne. "The art of losing isn’t hard to master; so many things seem filled with the intent to be lost that their loss is no disaster..." (11.12.2014)

-4* film, který Vás připraví na to, když se u Vás objeví alzheimer. Docela citlivě, nepodlézavě a věcně pojatý film, který se snaží vyvarovat citovému vydírání. Co víc si přát od podobného tématu - hlavně ať se to netýká nás, že? Rozhodně zajímavé - proto ty 4 hvězdy, ale pro jednou to stačilo. Herecké výkony byly slušné. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (02.02.2016)

Až mi smutno zostalo :( Dokáže si to vôbec niekto predstaviť? Takto pozvoľna padať z hviezdnych výšok nadmernej inteligencie a múdrosti až na totálne dno bez spomienok a pamäte? Po záverečnej scéne som zostal sedieť a hľadieť do prázdna, len tak som sa nad tým všetkým zamyslel... Už len keď zabudnem na nejakú úplnú drobnosť sa cítim nesvoj, no zabudnúť úplne všetko a zostať stratený v labyrinte života, tak to je niečo, čo si nedokáže predstaviť nikto. Filmov, kde hrá hlavnú rolu Alzheimerova choroba je pomerne málo, a aj tie čo sú, tak sú v podstate väčšinou len akýmsi okrajovým dejom. Preto tento film vynikol o niečo viac ako za normálnych okolností. Julianne Moore sa predviedla v plnej paráde, myslím že v tomto filme naozaj predviedla skvelé herecké kvality. Čo sa deju týka, bolo to samozrejme zamerané na ústrednú postavu Alice, ale v tomto kontexte by som určite uvítal aj viac priestoru pre jej dcéru Annu, ktorá sa tiež dozvedá svoj ortieľ a po celý čas má pred očami obraz svojej nesvojprávnej matky. Čo sa asi tak odohrávalo v jej mysli? To žiaľ nevieme... (ale to by ma zaujímalo možno ešte viac ako samotná Alice). (08.12.2014)

Julianne má teda Glóbus oprávněně. Opět skvělý výkon. Dokonce mě i překvapila Kristen Stewart. Příběh, který vás nepohltí najednou, ale pomalu a potichu vám zalézá pod kůži. Stejně jako Alzheimer. Ale na Still Alice asi nezapomenete. (31.01.2015)

Film je o tom ako hlavná aktérka zabúda a nebude trvať dlho po pozretí a na film zabudnete, pretože stojí za hovno. Je to zabudnutá nudná kravina. (04.06.2015)

poměrně silný snímek,který asi těžko naplno pochopí ten kdo něco podobného neprožil.Hodně oceňuju fakt,že nejde o žádný prvoplánový slzopudič,ale uvěřitelné,silné drama se vším všudy.Julianne Moore předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů...80% (04.08.2015)

(Hodnotenie 3,5) (10.09.2016)

Julianne Moore předvedla dech beroucí výkon a pevně věřím, že za to toho Oscara konečně získá. Při sledování filmu jsem několikrát a docela dost často brečela, ale není divu. Je to velice citlivé téma o tom, jak se vcelku mladá žena snaží vypořádat s Alzheimerovou chorobou, která se u každého rozvíjí jinak. Pro zdravé lidi tohle musí být nepředstavitelné a jsem ráda, že se manželská dvojice Richard Glatzer a Wash Westmoreland do takového projektu pustili, protože to divákům pomůže pochopit, jaké je to žít s Alzheimerovou chorobou. Citlivý film a velice dobře natočený. (10.02.2015)

Na to, že trojku Moore - Baldwin - Stewart vůbec nemusím, tak zde smekám klobouk dolu. Předvést takovýhle dramatický herecký výkon vyžaduje dávku odhodlání. Nečekal jsem od tohoto snímku vůbec nic, ale dostalo se mi nečekaného pohledu na život a jeho hodnoty, kterých je potřeba si vážit!!! 80% (02.05.2015)

Kupodivu, rozuměj překvapivě, se z toho nestalo typické americké feel good drama o umírání, cením, a všechny postavy se dokonce chovaly racionálně. Což je, paradoxně, velmi nereálné, a nepříjemný vedlejší efekt jinak sympatického autorského záměru. Hláška "radši bych měla rakovinu" rezonovala až do konce, s každou scénou víc a brutálnějc. A upřímně řečeno, taky bych radši měla rakovinu. Srov. You're Not You (2014). (04.05.2015)

Žádné podlé ždímání emocí, žádné hysterické přehrávání a pouze jeden přepjatý monolog. Tvůrci chytře hrají na notu umocněných kontrastů, které ale zůstávají v přijatelném rozsahu. Divák je tak stále držen na okraji propasti, která opticky působí hlouběji než ve skutečnosti je. Pro koho bude ztráta vědomostí horší, než pro vzdělaného člověka? Kdo bude trpět víc ztrátou vzpomínek a životních zkušeností než matka, která se je snaží předat svým potomkům? Chytrá hra s faktem, že pád z vyšší výšky mnohem více bolí a člověk má více času si svůj pád uvědomit. Snad jen se zkratkovitou rychlostí postupu samotné nemoci, se tvůrci trochu moc uspěchali a místy tak hrají neférovou hru. Budiž jim to ale, pro všechny ostatní klady, odpuštěno. (07.10.2015)

To dojení emocí je na jednu stranu otravné, na druhou zase nezbytné a nedá se mu nijak vyhnout, pokud je scénář takový, jaký je. Julianne Moore předvedla neskutečný herecký výkon a její přerod od génia po trosku byl vážně dech beroucí a já si celou dobu říkal, že zažít něco takového musí být vážně peklo. 90% (24.12.2017)

Asi jsem nikdy neviděl lépe nebo více do hloubky zpracovaný příběh osoby s Alzheimerovou chorobou. Takový ten osobní rozklad, který je zde přesně zaznamenaný. Still Alice je tedy one ''man'' show Julianne Moore, kterou sice celkově moc nemusím, ale tady byla výborná. Téměř zdrcující osobní rozklad hlavní hrdinky s povedeným hudebním doprovodem mě zkrátka pohltil. (12.02.2015)

Cim je Julianne Moore starsi, tim je lepsi a to ve vsech smerech. Cely film stoji hlavne na ni, podobne minimalisticke filmy mam moc rad a tento me urcite nezklamal. Z ostatnich hercu se mi nejvice libila Kristen Stewart. Zajimavy je i osud a jista paralela scenare s reziserem (a scenaristou) Richardem Glatzerem. Mozna mohli tvurci jeste vice zatlacit na pilu a zaver nechat vice vygradovat, mozna... (08.06.2015)

Dle mého názoru, jde o stejně přifouknutou bublinu, jako tomu bylo v případě Teorie všeho. Moore je dobrá herečka, o tom žádná, ale troufám si říct, že takovou roli by zahrála min. stejně dobře kterákoliv diva z těch, kterou mám já a nejspíš i většina lidí na CSFD v topce nejoblíbenějších hereček. Tím nechci její výkon shazovat...ale ani nemám důvod sršet z něj nadšením. Nepochybuji o tom, že sklidí ceny...nicméně pochybuji o těch, kteří je udílejí, resp. kteří nominace na ně dělají, takže se nenechám ve svém hodnocení znejistit ani zlatým prdeláčem, kterého (z různých, výkonu ne úplně relevantních důvodů) třeba dostane. Co říct k samotnému filmu? Všichni víme, že se takové věci dějí, ale aby se z nás nestali úzkostní pološílenci, snažíme se na neustálou možnost smrti, nemoci, nehod a jiných fatalních příhod, které by se mohly stát nám, nebo našim blízkým nemyslet a i když o tom čteme, slyšíme, nebo se něco takového stane poblíž....nepřipouštíme si, že jsme možná v pořadí. Když se pak díváme na takový příběh, který je uvěřitelný a týká se obyčejných lidí, kteří se neprovinili ničím jiným, než že dostali naděleno pár špatných genů, většiny normálních lidí se to dotkne. A je v pořádku, když ukápne slza, nebo zamrazí. Prostě jde o silný (ale bohužel běžný) příběh, který je solidně odvyprávěn a zahrán. Kdyby emoce nevzbudil, tak je to špatně odvyprávěný příběh. Což není, i když by se dalo mnohé vytknout. Nesledujeme totiž boj s chorobou(zbytečný, ale pochopitelný), žádné vyhrocené situace...prostě sledujeme odcházení intelektu, zakončené působivým proslovem. Navíc konec byl všelijaký... .Takže tvrdé a možná i cynické hodnocení: šel jsem na "Bittersweet" a on byl nahořklý. To je ok, takový být měl. Ale abych z toho byl na větvi? Ne. Tenhle příběh mě ničím nezasáhl, nezničil, neobohatil...jen mi připoměl, jak křehký je stav, kdy jsem já i mí blízcí zdraví. A to ani nebylo třeba. Jsem si toho vědom a navíc jsem vcelku srovnaný se životem, smrtí...i s tím mezi. Pro takové lidi pak bude Pořád jsem to já....jen "slabý pokus" o proplesknutí někoho, kdo to nepotřebuje, protože vnímá. (22.06.2015)

Poctiva civilna drama s vynikajucou Julianne Moore a prekvapujuco viac nez obstojnou Kristen Stewart. Az na jeden moment film velmi netlaci na pilu, co je pri danom obsahu velmi pozitivne. Neda sa povedat, ze by sa to pozeralo prijemne, ale vysledok je viac nez uspokojivy... (07.07.2016)

Julianne Moore nás prevedie tragickým oblúkom toho, aký to musí byť pocit zmiznúť pred vlastnými očami, pričom jej výkon je výnimočný. Ale ako divák som si želál, aby film mal väčšiu víziu. 6/10 (13.11.2021)

Člověk si s rostoucím věkem čím dál více zakládá na svých vzpomínkách a to až do bodu, kdy jsou tím jediným, co nám zbude. Drahocenné ozvěny lidské minulosti, které nám oživují a rozjasňují naši přítomnost. Jejich síla a důležitost však není ani tak v jejich obsahu (tj. o čem jsou), ale v tom, že je vůbec máme. Člověk bez minulosti je člověkem bez budoucnosti. Still Alice je díky svému poselství velmi silný film, který člověka donutí začít přemýšlet nad žebříčkem životních hodnot. A po jeho zhlédnutí je jasná jedna věc. Jsou mnohem horší úděly než smrt. Univerzitní učitelce Alice je diagnostikována vzácná forma Alzheimera, která ji systematicky ničí to nejdůležitější v životě. Její mysl, znalosti a vzpomínky. Dříve než si vůbec může srovnat, co všechno v životě měla, tak o to začíná přicházet. O Julianne, ve své nejnáročnějších roli dosavadní kariéry, ještě při předávání různých ocenění, rozhodně uslyšíme. A to díky dojemnému příběhu o křehkosti života nesoucí jasné poselství o tom, že spravedlnost ani přirozený řad neexistují. Věci se prostě dějí a pídit se po důvodu prostě nemá smysl (TIFF 2014). (02.10.2014)

Julianne na Oscara! (01.01.2015)