Pýcha a přemlouvání

Tohle mohl být tak moc fajn film na páteční večer. Má všechno, co čekáte od románu Jane Austen, herci jsou taky fajn, ale celé to sráží rozhodnutí nechat hlavní hrdinku neustále mluvit do kamery. Já nejsem velký fanoušek bourání stěny mezi postavami a divákem a tady to vážně nemělo žádný smysl, ale šlo vyloženě o scénáristickou lenost. Místo toho, aby si dali práci zobrazit pocity hlavní hrdinky a nechali diváka se aktivně ponořit do příběhu, tak raději nechali hlavní hrdinku všechny své pocity a myšlenky odvyprávět do kamery. Za mě to bylo strašně otravné. (15.07.2022)

Nové převyprávění známého materiálu (Pýcha předsudek). Je to hravá sebevědomá parodie (banality typu "vše co je určeno člověku si ho někdy najde") s pěknými jazykovými postřehy (např.: "Musíš jít se mnou, chci abych si mohla s někým povídat, až ostatní přestanou cítit povinnost", nebo "Aha, jste sestřenice, je to lepší než kolemjdoucí, ale zaostává to za nejmilovanější. Sestřenice je termín, který se vztahuje na někoho z rodokmenu rodiny, ne na někoho, kdo patří k rodinnému lesu a chcete s nimi být jak se šlechtou"). Ale jestli je ve filmu nějaké opravdové vzrušení, tak je to Dakota Johnson. (24.08.2022)

Již s očekáváním toho nejhoršího jsem se odvážila pustit si část dalšího "veledíla" z příšerné továrny na korektnost Netflix, dokoukat se to opravdu nedá. To, co se v posledních letech děje hlavně v americkém filmu, je nechutnost. A bohužel už to prosakuje i k nám. Kde se v dobách Jane Austenové bere mezi anglickou šlechtou tolik černochů? Vždycky mi bylo jedno, kdo má jakou barvu, ale tvářit se, že je normální, že mezi anglickou smetánkou bylo 50 % lidí s tmavou pletí... Já myslela, že v době, kdy žila Austenová a ze které jsou její romány, ještě panovalo otroctví - v USA dokonce ještě dalších téměř 100 let. Tak co se nám to tu američané zase snaží podstrčit za brak? Film je odporně sterilní a bez jakékoliv výpovědní hodnoty. V románech Austenové nejde o nic jiného, než o obraz doby, způsob života tehdejších lidí středních a vyšších vrstev a konverzační umění. Nic z toho, zde není ani náznakem. Nechápu tu masu lidí, co si tento kanál dobrovolně předplácí. PS: A ještě dodatek k těm haterům, kterým prý vadí multikulti obsazení. Je mi naprosto z duše jedno, kdo má jakou barvu pleti, nebo jak má šikmé oči, dokonce jsem kdysi měla zálibu v hlavních hrdinech tmavšího vzhledu. Ale když se něco někam nehodí, je to nesmysl a doslova to bije do očí a nabourává to příběh samotný, tak je to prostě špatně. A dnešní trend a masáž takovýchto studií a povinnost naplnit "kvóty" je odporná a vyvolává to u lidí opačné pocity. Všichni normální lidi budou vždycky fandit Sidney Poitierovi v Hádej kdo přijde na večeři, ale tahle novodobá masáž je nechutná. Nikdo přeci tím, že toto dílo nazve nesmyslnou maškarádou a slátaninou, nesouhlasí, nebo se nezastává otroctví. Jen tvrdím, že v té době to tak prostě bylo, bylo to špatně, ale je nesmysl si hrát na to, že to takto nebylo, je to směšné. (17.07.2022)

Přijde mi velmi těžké přenést se přes moji bytostnou nenávist hereckých schopností Dakoty Johnson, abych se vůbec mohla zamyslet nad tím, proč mi ten film přijde špatný. Samozřejmě věc jedna: toporný komentář (spolu s bouráním čtvrté zdi), který jako by úplně popíral možnost, že by naše "hrdinka" mohla být inteligentní. Kolik jí má být let? Má představovat tolik mainstreamově oblíbený stereotyp nevyspělého single mileniála, který má lowkey seriózní problém s alkoholismem a bojí se sociálních interakcí do té míry, že ve třiceti letech neumí ani vykoktat obyčejný pozdrav, aniž by se totálně neznemožnil? Možná by mi to tolik nevadilo, kdyby to film bral teda vážně a cílem příběhu bylo tento "neduh" překonat. Ale ona je to z nějakého důvodu komedie a tak je z toho jenom nikam nezacílená vyčpělá karikatura. A vůbec to má celé takový divný amatérský nádech, jako by to parta ochotníků napsala a nacvičila z první dobré bez nějakého plánu nebo záměru. Třeba to, jak se spousta dialogů odehrává bez hudebního podkresu, a postavy tak své repliky pronášejí do trapného ticha. Nebo kostýmy, které vypadají, jako by je někdo posbíral z několika různých jiných produkcí a tak spolu nic moc ani neladí dohromady. Asi by to strašně chtělo být Bridget Jonesovou zkříženou s Clueless, ale  zároveň i "opravdickým" drámem, ale výsledek je jenom tragédie, hihihi. (02.08.2022)

Now, we're worse than exes. We're friends. Jane Austen nejde občůrat, takže Persuasion ve vytyčených mantinelech občas působí jako slon v porcelánu. Jenže, Dakotu Johnson mám rád a bavilo mě, když na mě mluvila, mrkala nebo koulela očima. Něco na tomhle po-fleabagování Austenové je. Příjemné rozptýlení. (20.07.2022)