Naruto

“He found a strength he didn’t realize he had. Why? Because a certain person who was precious to him. To save that person he rushed in knowing it was a trap. He was a true ninja, worthy of honor. Is this the first time you have seen a friend die in battle? This is part of what it means to be a ninja.” Když mi byl tento seriál před nějakými šesti lety poprvé představen, přiznám se - smál jsem se, že jsem z Pokémonů a podobných již dávno vyrostl. Naruto je ale v každém případě zcela jinde. Sice je částmi stále velmi dětinský, svým způsobem je ale také velmi vyspělý (chce se to jen prokousat přes první 4 díly, než člověk zažije první silný moment, který by od animovaného seriálu určitě nikdy nečekal). Nezažil jsem seriál tolik dbající na morální hodnoty, odvahu, vytrvalost a neústupnost čelíce potížím, přátelství a sebeobětování se. Jediná výtka kterou k němu mám jsou četné fillery, ale rozumný člověk si jejich seznam najde na internetu a vyvaruje se jich. 4* (14.06.2013)

Pokud nebudu brát v potaz celosvětově známý seriál Pokemon, který většina lidí mojí generace vlastnící TV prostě miloval, byl Naruto první větší Japonské anime se kterým jsem se setkal. Člověk se do toho rychle dostane, sympatické postavy, poutavý příběh a nádherná hudba, to všechno zabalené do světa ninjů. Jediná škoda, že studio bylo tak strašně nenažrané a celý seriál v podstatě potopilo neustálými vsuvkami a brakovými epizodami odlišujícími se od původního komixu ( mangy ). Ve výsledku kvalitní kousek ale ani zdaleka ne nejlepší, za který je často neprávem považován. (17.05.2013)

No, tak já nevím. Mám za sebou první dva díly, a nevím co si o tom myslet. Být dvanáctiletý kluk, tak jsem asi nadšený. To ale už dávno nejsem. Nejvíc mě zaujal humor, který je docela fajn, a párkrát jsem se pousmál. Jenže strašně mě iritovala ta teatrálnost, přehnaná gesta, vyvalené oči, krev v gejzíru stříkající z nosu a nesnesitelný jekot a křik japonských dabérů. Jo, je to originál, jenže je to tak „jinaké“, že jsem to musel odložit. Třeba se k tomu někdy vrátím, a dám tomu ještě druhou šanci. (07.03.2016)

Viděl jsem sice jen pár částí, ale nemyslím si, že by si zrovna v tu chvíli vybrali tvůrci slabší chvilku. Děj je dle mě mizerný a třeba ty různé proslovy o nadpřirozené síle strašně připomínají neméně špatné Strážce vesmíru. U kresby je vidět, že se asi pěkně utahovaly opasky, jinak si nemohu vysvětlit, že postava je jakoby zparalyzovaná a divně hýbe ústy. Neargumentoval bych slovy, že by se neměla hodnotit cenzurovaná verze z kabelových televizí - přece jen, kolik uživatelů tady hodnotilo originální japonskou verzi Pokémonů a kolik zase vidělo osekanou americkou mutaci vysílanou na Nově? Tak vidíte. Jinak - tento seriál za 0%. (17.08.2009)

S rukou na srdci musím říct, že tohle je seriál, na který já nedám prostě dopustit. Už ani nevím, kolikrát přesně jsem celé anime zhlédla, ale určitě to bylo mockrát, a i nyní po tolika letech jsem schopná si to pustit a stále si to naplno užít a nad řadama scén i pobrečet. S Narutem jsem prakticky vyrůstala a již odmalička to byl můj dětský hrdina, který byl pro mě, jakožto vrozeného pesimistu, obrovskou berličkou v životě. Ve zkratce se jedná o příběh malého klučiny bez rodiny a přátel, který je navíc již odmala všemi lidmi ve vesnici opovrhován a přehlížen. Důvodem je fakt, že v Narutovi byl krátce po narození zapečetěn devítiocasý démon, který napadl vesnici a měl na svědomí nespočet životů včetně čtvrtého Hokageho (tj. nejsilnější ninja ve vesnici), který za zapečetění démona zaplatil svým životem. Lidé se tak Narutovi přirozeně vyhýbali, avšak Naruto dlouho nevěděl, proč tomu tak je. Často tropil lumpárny především kvůli tomu, aby si ho lidé všimli. I přes nepěkný osud si však Naruto vytyčil jasný cíl – a to stát se Hokagem, aby ho všichni lidé začali uznávat jako lidskou bytost. A tak začíná Narutova cesta ninji, který si postupně získává přátelé, avšak zároveň se setkává s řadou strastí, bolesti a ztrát. Celé je to doprovázeno úžasným dějem, napínavými souboji s luxusními schopnostmi a zajímavými strategiemi bojů, nespočtem výborně napsaných záporných a kladných charakterů (Kakashi, Itachi či samotný Naruto) a řadou dojemných momentů na zamyšlení. Nicméně je pravda, že první série může působit docela utahaně (hodně se tam mluví) a budit trochu dětinštější dojem, to však zcela kompenzuje série Shippuden, která je dospělejší a propracovanější. Další věc, kterou na Narutovi miluju je hudba. Nachází se zde obrovské množství krásných instrumentálních soundtracků, které poslouchám doteď. Jako příklad uvedu My Mother and My Father, Tragic či Sadness and Sorrow. Jedinou výtkou je poměrně velké množství fillerů, avšak spousta z nich se dá bez problému přeskočit (sama to tak dělám). Nejoblíbenějšími momenty z první série za mě bude hned ze začátku boj se Zabuzou a pak Chuninské zkoušky. Mnohem lepší momenty jsou pak v již zmiňovaném Shippudenu. Pozorování je sice běh na dlouhou trať, ale určitě to za to stojí… EDIT: ještě bych ke svému komentáři přidala odkaz na video Proč miluju Naruta? slovy člověka, který na anime nekouká. S každičkým slovem ve videu se naprosto ztotožňuji. Pokud si na zkouknutí najdete chvilku času, máte u mě bezvýznamný plusík a kdo ví, třeba si seriál zamilujete stejně jako já... (01.01.2023)