Naruto

Pokud nebudu brát v potaz celosvětově známý seriál Pokemon, který většina lidí mojí generace vlastnící TV prostě miloval, byl Naruto první větší Japonské anime se kterým jsem se setkal. Člověk se do toho rychle dostane, sympatické postavy, poutavý příběh a nádherná hudba, to všechno zabalené do světa ninjů. Jediná škoda, že studio bylo tak strašně nenažrané a celý seriál v podstatě potopilo neustálými vsuvkami a brakovými epizodami odlišujícími se od původního komixu ( mangy ). Ve výsledku kvalitní kousek ale ani zdaleka ne nejlepší, za který je často neprávem považován. (17.05.2013)

Můj první anime seriál a hned taková bomba! Po dvaceti dílech jsem měl jasno, Naruto se trefil přímo do mého vkusu. Shlédnul jsem jej za pár dní a ze mě se stal člověk, který se chtěl dozvědět o žánru anime co nejvíce. Velmi jsem si také oblíbil skvělý soundtrack. Moje nejoblíbenější skladby jsou Wind od Akeboshi, Haruka katana a Sadness and Sorrow. Hodnocení 9/10. (Do hodnocení nezapočítávám příšerné fillery, které jsou až po přibližně 135. díle a dají se proto bez problému vynechat) Uznávám, že je to ode mě nadhodnocená známka, ale Naruto byl první tak mu trochu přidám:) (02.11.2010)

Naruto. Jedni to milují, druzí nenávidí. Čím to? Vždyť to je extrémně zábavné, extrémně návykové a parádně propracované... tak čím to? Možná tím, že ta druhá sorta měla nejspíš tu smůlu, že viděla česky dabovanou verzi na Jetixu/Animaxu (v obou případech je jeho úroveň děsivá!), a v tom případě se jim vůbec nedivím. Ze zvědavosti jsem kouknul na pár česky dabovaných dílů a naprosto jsem ty nešťastlivce pochopil. Měl jsem takový pocit, že se celý dabérský tým skládal maximálně tak z pěti dospěláků, kteří dostali nadlidský úkol: předabovat tak desetinásobek převážně dětských postav. A to samozřejmě dobře nedopadlo. Jen když Naruto otevře hubu a zařve rádobytriumfálním hlasem toho borce, co každý víkend ráno na Barrandově dabuje Johna Hensona z Wipeout (jméno neznám, sorry) větu: "A pozor, technika stínových klonů!", už začínáte sahat buď po ovladači, nebo v horším případě začnete epilepticky tápat po mikrotenovém sáčku, jelikož tohle může fakt diváku neotřelému poněkud ublížit. Mikrotenový sáček je naštěstí univerzální předmět a dá se použít jednak jako zásobárna blitků, ale také díky své flexibilitě jej lze spolehlivě použít třeba pro udušení. Pokud si ale zachováte přece jen dostatek soudnosti a nenecháte se vypružit dabovanou verzí, můžu vám předložit lukrativní nabídku. Co takhle se na to mrknout s českými titulky a v originále? Budete až galakticky překvapeni, jak vás to pohltí. To, jak má každá postava svou duši, jak to nejsou jenom ploché pohybující se postavičky pocházející z chorých hlav scenáristů, ale postavy, které se v průběhu seriálu opravdu vyvíjejí (a že jich není málo), získávají si čím dál více sympatií... a vám nezbývá než je buď milovat, nebo nenávidět. Budete nad tím žasnout, budete vás to zatraceně bavit. Zapomeňte na nějaké strnulé šablonky à la Ordinace nebo Ulice, kde se i po dvou tisících dílech každý chová jako stejný d***l a místo toho se ponořte do příběhu, který vám fakt nedá spát a vytvořil si u mnoha lidí parádní závislost... např. u mě. :) Kdo viděl alespoň deset dílů, ví, o čem mluvím... a kdo viděl jeden díl (a možná ani ten ne), nejlépe s českým dabingem a už tomu kvůli prvnímu dojmu napálil odpad, ten nechť si jde políbit... vy-víte-co. Nebo si to alespoň zkuste domyslet. (04.02.2011)

Seriál má relativně solidní linky, s gradujícím dějem a vývojem postav, navíc je celé dění velmi konzistentní (je vidět že v 1. díle autoři moc dobře věděli, co se bude dít v díle 130, bez ohledu na velikost detailu). V neposlední řadě jsou tam velmi kvalitní souboje, které gradují napříč několik dílů, mají několik zvratů a přesto dávají smysl. Nevýhodou pak je občasné přílišné vysvětlování divákovi. Pro mě zatím seriál vyvrcholil u souboje "nad řekou, mezi dvěma sochami" (abych nespoileroval), ale celkově už trochu ztrácí dech. Z počátku velmi čitelné schopnosti a slabiny hrdinů sem tam fungují jako scénáristické berličky (Speciálně Narutův powerball je jednou A+ skill pomalu schopný zničit planetu zemi a příště zas jen nějaká blikající kulička, se kterou nic nezmůže, případně se objevují fráze typu "z tohoto se nikdo nikdy nedostal" ale zrovna naši hrdinové to zvládnou "jen tak" jakoby se nechumelilo (útěk záporáka z žabího žaludku). Bohužel tyto jevy snižují "willing suspension of disbelief" a o seriál jako takový proto lehce ztrácím zájem, zatím ale obstojné 4*. (28.01.2013)

Naruto byl můj první kontakt s anime a mangou a doslova jsem hltal každý jeho díl. Po nějakém čase si ale člověk začne uvědomovat stereotypnost seriálu (opakujicí se emoční scény, na které je kladen velký důraz, otravné fillery na několik dílů a tak celkově se seriál nikam neubírá a připomíná to čím více zpomalující telenovelu), kvůli které jsem se na Naruta přestal dívat. Na druhou stranu nelze upřít humorné scénky a dialogy, kterých je opravdu dost, souboje a dějovou linku, na které seriál běží. Zaujalo mě také časté opakování (hlavně v případě Naruta) různých povzbudivých proslovů, které se týkají víry v sebe sama a sebedůvěry, což určitě pro mladší diváky je dobrou volbou. (08.10.2011)