Režie:
Sean EllisScénář:
Sean EllisKamera:
Angus HudsonHudba:
Guy FarleyHrají:
Lena Headey, Richard Jenkins, Ulrich Thomsen, Melvil Poupaud, Asier Newman, Michelle Duncan, Peta Longstaff, Ziad Alyan, Lucy Bingham, Marie Flood (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Zrcadlo se rozbilo - a z jejího života se stala noční můra. Na oslavě narozenin svého otce prožije Gina zvláštní věc - zničehonic se rozbije zrcadlo. A pak se začnou dít podivné věci. Při cestě do práce se Gině zdá, že vidí sama sebe, jak řídí auto. Následuje tedy záhadnou ženu a v nepozornosti způsobí dopravní nehodu. Ztratí částečně paměť a její život se promění v podivnou noční můru... Jediným klíčem je rozbité zrcadlo. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (260)
Absolútna zlátanina, ktorá je nie len nudná, ale aj bez akéhokoľvek zmysluplného deja, či pointy. Možno som sa už úplne zbláznila, ale od hororu očakávam napatie... Jediné čoho sa mi tu však dostalo, bola akási divná filmová uspávanka. Tento typ filmu je presne z tých, pri ktorých zúfalo pozeráte na čas a želáte si, aby už to utrpenie skončilo. ()
Slastně pomalý mysteriózní softhorror s klidnou a pečlivou kamerou, pohledným vizuálem, působivou zvukovou stopou a krásnou Lenou Headey, které to s krvavým očičkem slušelo ještě víc než obvykle. Takže forma bez jediného kazu. Lehoulince lynchovský příběh mě taky hodně zaujal, je to přesně ten druh introvertních surreálních(*) příběhů, které mám tolik rád. A jako bonus jsem si rozšířil své znalosti psychických poruch o Capgrasův syndrom, což je fakt hodně zajímavá záležitost. Takže mi nezbývá než pětit, velepříjemný a meditativní filmový zážitek. Škoda jen, že s tak krátkou stopáží, vždyť zápletka nabízí spoustu dalších možností pro rozšíření scénáře. Jediná moje výtka patří (výborné) scéně s dvojnicí v koupelnovém zrcadle, která je bezostyšně obšlehnutá z Below (2002), nebo o rok mladšího korejského Geoul sokeuro / Mirrors. (*Já bych nejradši napsal 'surreálných', ale údajně je to správně takhle.) ()
Obsahovo vyprázdnená nuda, nehodná žánrového označenia horor. Režisér si tu možno vyskúšal ako oblbnúť diváka (a som prekvapený, že oblbol aj tunajších hororových harcovníkov), ale žiaľ zostal verný svojmu debutu. Čiže čo sa scenára týka, nabudúce poprosím viac atmosféry a menej "artu". Filozofických presahov mám už totiž po krk. Možno, že MIRRORS sú "primitívnejšie", ale tému "zrkadla" zvládajú - na môj vkus - lepšie. (20.3.2009) ()
Soustředěná režie Seana Ellise je v současných žánrových vodách k nezaplacení příjemnou změnou, ne-li přímo zářnou výjimkou, značící mj. komplexní režijní způsobilost. Zvolna budovaná atmosféra skrze rozvážný rytmus a uvážlivou práci s audiovizuálem, bez zaváhání či obvyklých žánrových přečinů a se smyslem pro detail i pro náležitě efektivní provedení takových (v žánru dlouho neiniciovaných, zaprášených) artefaktů typu „opakovaný flashback, rozkrývající zásadní dílek v dosud zastřeném účelu hrdiny“ (viz. Harmonika v Tenkrát na Západě). O to více zamrzí, že scénář neiniciativně staví na již provětrané šabloně, jejímž prohlédnutím film víceméně vyloží všechny karty (nemluvě o závěrečné, rovněž nepůvodní odbočce, po které vyvstávají otázky i tam, kde jich nebylo třeba). 7/10 ()
Atmosféru a pár slušných '' lekaček '' to bezesporu mělo, ale místy to bylo opravdu utahané, možná až nudné... Ona ponurá atmosféra připomínala Children of Men, námět zas Mirrors - oba považuji za skvělé filmy, ale tohle bylo prostě něco úplně jiného - kdyby nehrála hl. roli moje oblíbenkyně, šel bych ještě o hvězdu níž 60%. ()
Reklama