Bídníci

Hned na úvod musím přiznat, že jsem blázen do Les Miserables a tak moje hodnocení není úplně objektivní (to by bylo možná o hvězdu níž :-D). Pro mě Tom Hooper odvedl pěknou práci a je dobře, že se do toho pustil a otevřel tomuto pro mě geniálnímu muzikálu dveře do světa filmových fandů. Až mě udivilo, jak skvěle všichni zvládli zazpívat své role, kupodivu i Russell Crowe. Nejvíce mi asi vadil Eddie Redmayne v roli Maria. Myslím, že každého, kdo má rád muzikály to potěší... Samozřejmě pokud muzikály nesnášíte, váš názor to nejspíš nezmění :-) (18.01.2013)

Krásné kostýmy s výpravou, krásná malá Cosetta, dobrý zrzek Sasha Baron Cohen a pár chytlavých melodií. Toť vše, bohužel. Zprzněnej příběh, zdůrazněné nepodstatné části příběhu a podstatné chybí. Člověk nemá šanci se s nikým natolik sblížit, aby mu fandil. Největším hříchem jsou téměř úplně vynechané myšlenkové pochody všech postav (především Valjeana), tak důležité, pro pochopení jejich situace a zoufalých činů… (27.01.2013)

No myslim si, že tentokrát to Tom Hooper hodně přepísknul a neukočíroval...bylo to velmi vyčerpávající a shlédnout to celé bylo real horror show, jak by řek Alexík... jedna scéna za všechny, když Cosette s Mariusem navštíví umírajícího Valjeana, která měla být zřejmě srdceryvným vrcholem mi na nevěřícném výrazu vyloudila už jen pobavený smích...vida, tvůrci tak vydatně ždímaly emoce, až to totálně přehnali...zde to teda přehnali totálně ve všem, evidentně se nedrželi známé pravdy, less is more....tady to bylo přesně naopak, too much was too little...tak snad někdy příště to bude lepší, ale no more Les Mizerábles, please. (15.02.2013)

Až mě z toho mrazí. Perfektně složený kádr herců, brilantní pěvecké pasáže, moc dobře zpracované. Já sice na muzikály moc nejsem, ale tomuhle tu pětku dám. Druhé zhlédnutí: někdy až zdlouhavé, přesto výtečné (28.06.2013)

Zajímavý paradox. Bídníci s Neesonem a Rushem začali super a postupně mě přestávali bavit. Naopak Bídníci s Jackmanem a Crowem začali jako hrozná sračka, ale někde v půlce se propracovali k zajímavému filmu. Škoda, že ta romantická linka stála za prd až do konce. Taky je zajímavé že muzikálová čísla tvoří nejlepší i nejslabší místa filmu. Divný. (28.11.2020)

Bravo, Mr. Hooper! Kdo má rád muzikál, ten bude nadšen. Kdo čeká historický opus, v němž je zpěv až na druhém místě, ten bude zklamán. Avšak bylo by pošetilé odsoudit tematicky nadčasový a technicky brilantně zpracovaný snímek jen proto, že je více muzikálový než jemu podobní žánroví kolegové. Nápad se zpěvem naživo je mimochodem výborný, protože muzikál by měl být především přirozený, intenzivní, procítěný a energický. A toho prostě na plátně multikina s playbackem nikdy nedosáhnete. Zatím 8/10, ale možná změním po druhé projekci názor. P.S.: Russell Crowe je jako Javert naprosto dokonalý. To je hlas jak zvon! (20.12.2012)

Nechme stranou výchozí muzikálové dílo s úžasnou hudbou, textem dodávajícím příběhu zcela nový rozměr i bohatou nabídkou možností jak velkolepý příběh celý uchopit v bezmála tříhodinovém čase. Už jen díky tomuto základu má film určitý úspěch jistý. Otázkou je, zda-li předloha převodem naplátno neutrpěla, neztratila něco ze své síly. Nelze ani Tomu Hooperovi zazlívat, že k ní byl až příliš pietní, jelikož by za a) šel proti hlavnímu cílovému publiku svého filmu a za b) způsob vyprávění jevištní verze si ani nevyžaduje větší míru změn při filmové adaptaci. Přesto i jeho vizuálně opulentní ztvárnění přidává nový rozměr a to díky dosud nevídanému "naturalistickému" ztvárnění světa Bídníků, k němuž se předchozí adaptace neodhodlaly a v němž velmi působivě těká pohyblivá kamera snažící se utopit diváka v nuzném davu. Přesto se nelze zbavit dojmu, že spíše oddělené výjevy jsou uzavřeny na jevištní scéně se stanovenými hranicemi. Divadelní původ se tak filmovými prostředky zcela nedokázalo zakrýt, jakkoli se Hooper snaží o velkofilmový ráz neštítící se ani tech nejpočítačovějších triků. Přesto v rámci stylizace toto určitě není rušivý prvek a mizanscéna tak kopíruje sevřenost narativní formy. Co vadí více je ale nevynalézavost v rámci dějiště samotnýho - některá "čísla" jsou možnostmi filmové řeči povýšena (Lovely ladies, Master of the House), velká část z nich však působí bezradně tím, že herec ne zcela přirozeně prochází dějištěm a kamera ho následuje - a nic víc. Tím vzniká pocit retardace děje a filmové opodstatnění selhává. Zatímco fixace na tvář charakteru je plně pochopitelná a velmi působivá u postavy Fantiny (při sólu I Dreamed a dream Anne Hathaway doslova bere dech a dokazuje, že pěvecké číslo bez postsynchronu a jediného střihu může být na filmovém plátně skutečně něčím revolučním), u ostatních postav svoji funkci ztrácí a působí poměrně rutinně (a to bohužel i v případě Písně samotářky, kde herecký výraz a expresivita bohužel ustupuje čistému zpěvu což naštěstí je jedna z mála výjimek, neškolené hlasy herců srostlé s jejich výkony jsou dalším nápadem, který vyšel - Mamma Mia by v tomto ohledu měla co dohánět!). I když bych k filmu měl ještě řadu dalších výtek (občas přehnaná efektnost, přepálené závěrečné usmíření na hranici sebeparodie), musím uznat, že Tobe Hooper vytvořil dílo, jež má své opodstatnění a nesnaží se jen parazitovat na veleúspěšné předloze. Vezmeme-li navíc v potaz cenu lístku do kina a vysoké vstupné na jevištní muzikál, můžeme Hooperovi jen poděkovat - právě bezprostředním působením v herecko-pěvecké složce nejde skutečně až o tak markartní rozdíl v divácké zkušenosti. (20.12.2012)

Divácká přístupnost Bídníků je dosti diskutabilní. V prvé řadě nepochopím lidi, kteří jdou na muzikál a diví se, že se v něm takřka celou stopáž zpívá. Na druhou stranu je práce s kamerou faktem, na který buďto přistoupíte nebo vás bude prostě a jednoduše štvát. Bídníci jsou klasickým muzikálem se všemi jeho klady i neduhy. Forma vítězí nad obsahem a redukce předlohy na nutné minimum asi nijak omezit nelze, pokud byste tedy nechtěli místo necelých tří hodin sedět v kině rovnou šest. Bídníci jsou rovněž v mnoha pasážích jen těžko uvěřitelní a přehnaně patetičtí. Přes tyto vady na kráse jsem si ale cestu k nim nemusela hledat nijak složitě, protože si mě jako diváka získali poměrně snadno. Vyskytne se zde několik slabších pasáží, ale za sebe říkám, že momenty, které mě posadily na zadek, zdaleka převažují. Bídníci jsou zahraní a zazpívaní naprosto precizně. Nakonec ani kamera v obličeji mi příliš nevadila, (asi jsem už zvyklá z evropské produkce), a především v sólo partech Russella Crowa byly kamerové oblety takřka geniální. Skutečně velkolepých záběrů se nakonec vyskytne v celém filmu poměrně málo, ale o to více vyniknou. Nejlepší ze všeho na Bídnících je ale skutečně hudba, na které všechno stojí. Mám muzikály ve velké oblibě, ale zároveň si málokdy poslechnu nějakou z muzikálových písní bez vizuálního doprovodu, protože prostě poslouchám odlišné styly hudby. Po odchodu z Bídníků z kina mi však celý večer v hlavě zní ne jedna, ale řada melodií, u nichž jsem nakonec nevydržela a musela si je znova pustit. Pěvecky nakonec nejvíce exceluje Russell Crowe, u kterého jsem, zahanbeně přiznávám, ani netušila, jak zajímavý a silný hlas vlastní. (19.01.2013)

Jezismarja. Tohle se v dnesni dobe skutecne jeste toci? 2 a pul hodiny cireho utrpeni. Muzikal, pokud je vytvoren tvurci s citem pro umeni muze byt skvely zazitek, ale tohle je absolutne uboha slatanina kracejici si pro oscary, ostatne co jineho cekat od mentala Toma Hoopera. Zpivani na presdrzku, ale totalne, usmevne jsou kritiky zpevu Russela Crowea, ktery neni o nic vic tragicky, nez zpev vsech ostatnich, naopak mi Crowe vychazi z hlavnich hercu rozhodne nejlepe. Mam pocit jakoby si tvurci delali z celeho sveta dobry den, testovali co vsechno je publikum schopne sezrat a akademie s nimi tuhle maskaradu s vytlemem hraje. Jestli je tenhle paskvil myslen vazne, pak jsem ztratil obrovsky kus respektu pro vsechny zucastnene, kteri ocividne rozprodali vsechny zbytky vlastni soudnosti. Film, ze ktereho je mi fyzicky nevolno a dela spatne jmeno jak muzikalovemu zanru, tak filmovemu formatu obecne. 0/10 (23.01.2013)

Bídníky s Gérardem Depardieu mám rád a líbilo se mi vše okolo, skvělý scénář a velmi dobře herecky zvládnutý. Tak jsem se rozhodl, že bych se podíval i na novodobé zpracování. Že je to říznuté muzikálem, to jsem věděl, ale že se bude rádoby "zpívat" celou dobu, to jsem nějak netušil! A doslova mě to znechutilo! Po 10té minutě už jsem věděl, že toto dílo pro mě nemůže dopadnout dobře a po dalších 60 minutách jsem opustil kino a litoval svých špatně investovaných peněz. Je to vůbec poprvé, co jsem opustil kino a za svým rozhodnutím si stojím! Přišlo mi to nesourodé a že jednotlivé scény na sebe nijak moc nenavazují, prostě tam jsou a jeden zpívá druhému do tváře, pak do davu, dav zase na něj, hrůza!!!! Hvězdičku dávám zato, protože uznávám odvahu herců, kteří do toho šli, zato že donutli z krásné Anne Hathaway udělat kluka :(, zato že kostýmy a kulisy vypadali dobře. Takto objektivně hodnotím jednou *. Ale subjektivně jsou pro mě noví Les Miserables odpad, jednoduše už proto, že mě donutili opustit sedačku kina! A jak praví název Les Miserables, přesně tak mizerně jsem se cítil... (18.02.2013)

Ve svém žánru dokonalé, vysoce emocionální dílo, autentický zpěv, perfektní novotvar co se natáčení hudby týče. Jedná se o muzikál, takže se téměř po celou dobu díla zpívá... (Je zajímavé, kolik diskutérů to tady překvapuje)... Z hlediska děje se film posouvá celkem pozvolným tempem, důraz je kladen na zpěv, herectví a z nich plynoucí emoce. Zasloužený oscar pro A. Hathaway, rozhodně nejlepší výkon ve filmu, ale ostatní herci nezaostávají. Je moc dobře, že občas zvyknou takto netradiční projekty se známými tvářemi, o to víc mě mrzí, že někteří uživatelé netradiční schéma okamžitě odsuzují. Nejlepší momenty: I dreamed my dream, One day more, scéna s orchestrální hudbou, kdy Javert předává tomu malému klukovi odznak (opravdu málokdy jsem měl tak blízko k slzám) a závěr, se kterým jsem naprosto spokojen a působí majestátně a epicky a zároveň emocionálně dojede celý snímek :) (04.03.2013)

Další nablýskaný muzikál, kterému by nejspíš prospělo, kdyby v něm raději vůbec nikdo nezpíval. Od někdy až trapně kdákajících velkohollywoodů v podstatě neslyšíme kloudné slovo. Všechna narace přechází od recitativů do pokusů o zpěv a zase zpátky. Velkej Hjů pak působí, jakoby měl na skrotu utaženej hasák, kterým asistent režie mimo záběr kroutí, kdykoli je potřeba, aby Jackman vyloudil tón. Rasl si s ním ale moc nezadal, u něj jsem se nemohl zbavit pocitu,že má do zadku vraženej kladnr, na kterým ho přenášej ze scény na scénu. O chorepgrafii, scénografii nebo jakémkoli kloudném nápadu se nedá vůbec mluvit, protože něco takového tu prostě neexistuje. Celej tenhle tyjátr se mi přesně po dvanácti minutách stal nepříjemným, po dvaceti neposlouchatelným a po půl hodině nesnesitelným. Kdybych byl schopen tohle mučivý peklo vydržet do konce, stejně jako kolega GodComplex bych napsal: 2 hodiny čirého utrpení. Protože ale nejsem až takovej masochista, trpěl jsem jenom 30 minut. (29.04.2014)

Muzikálů jsem viděl opravdu minimum. A tohle byl první z nich ve kterém se skutečně celou dobu zpívalo. Zhléldl jsem ho ve filmovém klubu do kterého chodím, sám od sebe bych si tuto verzi Bídníků asi nepustil. Ale i přesto mě to zklamalo. Ten slavný a krasný příběh je zde necitlivě rychle odvyprávěn. Ten rychlý střih byl na zabití. To mě dost vadilo, jak si mám najít vztah k hlavním rolím a užít si film, když každá scéna je tak rychlá. Tenhle trend současné kinematografie ,,rychlý střih´´ mě dost míjí. Stýskalo se mi po nádherně pomalém tempu Bídníků s Gabinem. Písničky které zní (OPRAVDU) po celou dobu, jsou mnohdy trochu směšné a trochu víc otravné. Mám rád muziku, ale tady mi chyběli nějáké výrazné písně. Celkově film není žádná sláva hlavně ve mě nevyvolal ve mě emoce a přidal mi takový strašně úmělý. Příběh předlohy je přitom sám o sobě nehorázně emotivní. A verze s mistrem Gabinem je tak geniální. Těším se na tu s Linem Venturou, snad bude lepší než tahle.:-) (07.12.2016)

Nemôžem povedať, že by to nezačalo skvostne veľkolepo. V úvode mi srdce vskutku len tak plesalo a ja som sa tešil, že recenzie sa mýlili a že to bude stáť naozaj za to. Bohužiaľ, majestátny záber na obrovskú loď, ťahanú desiatkami väzňov za sprievodu burácajúcej piesne "Look down" zostal iba nádherným prísľubom toho, čo Bedári mohli byť, a nakoniec neboli. Po Valjeanovom prepustení sa film totiž postupne zmenšuje a stáva sa čoraz viac nudným, a to nie kvôli samotnému deju, ale naopak vinou režiséra. Nadšenie zo skvostnej výpravy a atmosféry sa razom vytratí, pretože drvivú väčšinu filmu je kamera prilepená na tváre hercov v detailnom zábere. Naozaj bol taký problém tie jednotlivé "spevácke vystúpenia" nejakým spôsobom ozvláštniť? Prečo to musí byť vždy a za každých okolností tvrdohlavý close-up? Nechápem to. V jednom kuse sa mi hlavou preháňali zlepšováky typu "tu by sa krásne hodil celok", alebo "táto pasáž si priam pýta poriadnu kamerovú jazdu". Nie. Close-up all the way. Ak by aspoň tie piesne stáli za to, tak by som to možno prežrel, ale ani v tomto ohľade ma ten film neuspokojil - s výnimkou už spomínaného "Look down" (a jeho variácií v priebehu deja) sú všetky piesne melodicky a orchestrálne neveľmi výrazné, nehodné zapamätania a navzájom si podobné ako vajce vajcu ("I dreamed the dream" nerátam, to už pozná každý). Herci sú famózni, ale ani tí jednoducho Bedárov neuchránia od nálepky sklamania. Úmorne dlhého sklamania, ktoré ním byť skrátka nemuselo. (20.01.2013)

Pár povedených muzikálových čísel utopených v nekonečném srdceryvném kvílení. (14.02.2013)

Hooperův cit pro jedinečný, osobitý a technicky dokonalý záběr, strhujícím dramatem a neuvěřitelnou energií nabitá melodická linka (a hlas) Russella "Javerta" Crowea a scénář, který dokázal skrz naskrz prostříhaný děj poskládat do fungujícího celku - tři hlavní důvody, proč Bídníci jsou jedním z nejlepších muzikálů posledních let. Dva minusy by se ale přeci jen našly - půl filmu jsem si zvykal na hlasový projev Hugha Jackmana, který mi do melodií prostě neseděl, a fakt, že dvě nejlepší skladby zazní hned ze začátku - zasněná zpověď Anne Hathaway I Dreamed a Dream a agresivní soubojový antiduet Crowea a Jackmana The Confrontation. (17.02.2013)

Na poličce mi už asi 12 let straší dvoj-CD s broadwayskovu verzí "Bídníku" - mnohokrát jsem si to z nudy pustil a nikdy nedoposlouchal, celou dobu jsem tedy Bídníky považoval za trochu absurdní hype, muzikál, který nesahá ke kotníkům mé svaté muzikálové trojici, tedy JChS, FotR a H. O to větší šok pro mě bylo to, že jsem se nechal tak snadno, rychle a bezbolestně uhranout filmové verzi - tenhle film se dotýká přesně těch strun, u kterých to očekávám, je dokonale obsazený a skvostně nazpívaný. No nic, přidávám si k trojici LM. (11.02.2014)

Chtěla jsem začít klady, ale nějak mi teď nejdou napsat.... Většina mužských herců se vůbec nehodila do celého filmu, protože je to film o zpívání a k tomu by pánové potřebovali opravdu dobře udržet tón. Tři písně, které v tomto muzikálu zazní, se mi líbily ještě než jsem film viděla. Celé je to strašně špatně poskládané k sobě. Chvílemi jsem si připadala, jako bych koukala na podivnou parodii na francouzskou klasiku Viktora Huga. Jedinými klady byly dvě herečky, které asi nemusím jmenovat, ty jediné něco zahráli a také zazpívaly. Film jsem jen s velkou nechutí dokoukala, i když to je pro mne ztráta času. Ještě poslední velké mínus bych připsala zpíváni i ve chvílích, kdy mezi sebou vedli jen jednoduchý rozhovor. Proč to proboha museli všechno zpívat? Vždyť to mohlo být i pěkné, ale v tomhle filmaři i herci šlápli vedle. (22.11.2016)

Film, který mi umožnil poznat každý chloupek v nosu Hugha Jackmana a každou pihu na tváři Russella Crowea. Je až neskutečné, že filmaři dokáží investovat tolik peněz do toho, aby divák mohl tři hodiny zírat zblízka do nitra hrdla předních hvězd Hollywoodu. Nádherná výprava a stylizace tak absolutně nedokáže přebít nulovou obrazotvornost kameramana a režiséra. Nehledě na to, že bych hnal scénáristu, který přestože měl tři hodiny prostoru, tak dokázal osekat původní tříhodinový muzikál tak, že z něj zbyly pouhé cáry charakterů a přesto byla zachovaná stopáž (wft?). Buď je to čaroděj nebo břídil. Navíc jsem si nikdy nemyslel, že si budu přát, aby hlavní hrdina už konečně zemřel. Takhle dlouhý konec neměl ani Návrat krále. A navíc toho patosu v rámci kamery, která stoupá a klesá a stoupá a klesá... Ve zkratce: poznávání anatomie zblízka na pozadí úchvatných kulis a za znění neuvěřitelně nudných písní. Řekl bych, že jsme narazili na druhý díl filmu Deep Throat (1972). Akorát že tenhle díl rozhodně nebude tím, který boří hranice a mýty... (31.12.2012)

Nahlíže na příběh Jeana Valjeana se dá nejrůznějšími způsoby. Tím, ale nechci v žádném případě pana režiséra nějak omlouvat za to jak právě s tímto příběhem naložil. Mě taková podoba vyhovovala, protože mě muzikály baví. I když jsem přesvědčená, že by Bídníkům přece jenom o něco lépe sadla klasika. Od prvních minut jsem byla ochromená a fascinovaná herckým umem hlavních protagónistů. Hodně mě překvapila Anne Hathaway, ta má opravdu velký talent a taky se svou rolí užila své. Nechala se ostříhat a drasticky zhubla, takže vapadala jsko z koncentráku, ale pro tu roli to bylo nutné, aby byla dokonale uvěřitelná. (29.01.2013)