Svět pod hlavou

Ze světa pod hlavou se nakonec vyklubalo opravdu překvapení. Sci-fi zápletka není sice v posledním díle úplně dotažená (byl tam, nebo ne?), ale to jsem ochotný prominout díky skvělé atmosféře 80. let. Sice jsem tuhle dobu nezažil (naštěstí, ne že by současnost nebyla bezchybná), ale historii studuju a tohle mě opravdu vtáhlo. Zatímco v prvním díle se člověk ještě smál, když podezřelý dostal přes hubu, nebo při sledovačce, čím víc se seriál blížil ke konci, tím víc člověka spíš mrazilo. Velké plus pak za obsazení. To, že Trojan byl nejlepší asi nemá cenu zdůrazňovat, ale překvapili mě Neužil s Budařem. Neužila jsem měl doteď zafixovaného jen jako blba z reklam s Trojanem, ale tady hrál dobře. A Budař si svého stranicky uvědomělého esenbáka střihnul taky skvěle. Dávám 90 %, protože pár věcí se nevyřešilo. (08.03.2017)

Takže vážení, nakupte okurčičky, večer bude sledovačka Back to the future! Návrat do budoucnosti ve stejně komediálním duchu jako tehdy, v roce mého narození. Téma omšelé jako zvonáče, ale s tak sympatickými herci a bravurně zvládnutou chemií mezi nimi, že jsem nijak výrazně netrpěl při sledování (řekněme že reálie doby opravdu nedokážu posoudit, jsem o tři roky mladší než filmový Filip). Václav Neužil neurazil, ale ani nijak nepotěšil, pak tu ale byl skvostně tragikomický Kopta, neodolatelní hajzlíci typu Budař a Hanuš (radost podívat), parádně odporný psychiatr Malý (toho chlapa taky žeru), ležérní blázen nejtvrdšího flegmatického jádra Pospíchal, velmi sympatická sestřička Judit, vyrovnávající tu šeď bělobou orchideje na smetišti, případně standardně hláškující Trojan, aspirující na svatozář reakčních živlů z Vatikánu. K tomu závadová mládež s vlasy mastnějšími než omega 3 a rozbité obkladačky ze západního diverzantského prostředí. Tohle si lze vychutnat i za střízliva. Ano, spoustu věcí bylo nedotažených, resp. nevěrohodných, ale nebudu hnidopišsky kazit tomuto seriálu kádrový posudek, ne? Pár hlášek mi v paměti určitě zůstane: "Maj neprůstřelný alibi." "Však ty už to, Klémo, nějak prostřelíš." Pro mě osobně jeden z nejsympatičtějších seriálků porevolučních dob o dobách předrevolučních. (28.10.2018)

V prvom rade veľmi zábavný seriál, ktorý miesi tajomnú mysterióznosť s vtipnými situáciami. Nedá sa nevšimnúť ako si tvorcovia robia srandu s komunistických karikatúr ( veliteľ VB ) a všetkých vlastností, ktoré "zdobili" vtedajšie pomery. Okrem prvého a posledného dielu, bez všetkých flashbackov a iných súvislostí k základnému motívu, by príbeh vydal za samostatný odľahčený seriál. Potešil Ivan Trojan, ten si svoju postavu náramne užil. Svet pod hlavou patrí k tomu lepšiemu, spolupráca ČT s komerčnou JOJ sa evidentne vydarila. (09.03.2017)

Smutná Dagmar je smutná. Čekala jsem, jak se autoři vypořádají s příběhem o ze zásady pasivním hrdinovi - nemůže nic dělat, protože je vyroben z mlhy. Bohužel se s tím nijak nevypořádali. Kromě povinných psycho scén a rutinního připomínání výchozí situace se propojení mezi minulostí a současností příliš netematizuje a tak nemám dojem, že by ten časový rámec byl vůbec potřeba. Hrdina si neprošel žádným očistcem, celou dobu dělá pochybná rozhodnutí a na konci není ani moudřejší, ani dospělejší. Alespoň z mého úhlu pohledu. A smutná jsem proto, že díly Smrt špiona a Rodinná záležitost mi přišly povedené. Žel, v kontextu velkého plánu nebo spíš absence velkého plánu zaniknou nad rozčílením z mdlého a nepropojeného vyústění. Přijde mi, že bylo mnoho prostředků vyčerpáno na to, aby to vypadalo přesně jako osmdesátá léta, a příliš málo na plán, o čem to má vlastně být. (07.03.2017)

Seriál se mě získal někdy od čtvrtého pátého dílu. Zajímavé bylo propojení nenarozeného Filipa s Filipem v kómatu. Pobavily nejen Sloky, ale i sledovačky Majora Zemana nebo polákovská trma vrma se Šarikem v podání Kryštofa Hádka. V závěrečných dvou dílech mě rušily na 80. léta nereálné vyšetřovací metody a rozsudek pro Martina Plachého. Pochopil bych, kdyby zemřel při útěku na hranicích, ale poprava zaváněla mírnou propagandou... (06.03.2017)