Seabiscuit
Seabiscuit - Dupot koní
Režie:
Gary RossScénář:
Gary RossKamera:
John SchwartzmanHudba:
Randy NewmanHrají:
Tobey Maguire, Jeff Bridges, Chris Cooper, William H. Macy, Valerie Mahaffey, Dan Daily, Annie Corley, Michael Angarano, Sam Bottoms, Elizabeth Banks (více)Obsahy(1)
Když hospodářská krize zruinovala manžele Pollardovy, začal jejich šestnáctiletý syn John pracovat ve stájích zámožného rančera. Bohatý Charles Howard přišel o syna při autonehodě a manželka ho opustila, protože mu to dávala za vinu. Když Howard nabírá novou sílu k životu, rozhodne se koupit si koně. Tom Smith, starý kovboj, mu vybere Seabiscuita, dostihového koně, který je malý a zakřiknutý a jen on sám v něm vycítí touhu vítězit. Jako žokeje zvolí Johnnyho. Oba, chlapec i kůň, mají za sebou těžké roky, a přestože první závod nedopadne dobře, začne tato dvojice outsiderů brzy vítězit a přitahovat pozornost. Krátce nato si John vážně poraní nohu, z dostihů je vyřazen a dívá se na dostih jen v televizi. Seabiscuit se zraní hned v následujícím dostihu. Za normálních okolností by tato zranění jejich sportovní dráhu dávno ukončila, ale John i Seabiscuit zmobilizují své síly a znovu se vrátí na dostihovou dráhu. (TV Nova)
(více)Videa (2)
Recenze (191)
Proč Gary Ross nenatočil víc filmů? Viděl jsem všechny tři a každý z nich má plné hodnocení. Vždy si uměl vybrat příběh a pak ho famózně dotvořit na plátně. Seabiscuit je rozhodně ten nejemotivnější a nejvíc hřející u srdce. Líbilo se mi, jak zde nejprve ukázal jednotlivé životy tří hlavních postav a potom, jak se dráhy těchto lidí seběhly dohromady a šli společně za svým cílem. Nesmím zapomenout na hudbu, ta je také jedním z hlavních pilířů skvělého zážitku. ()
Nezapomenutelný film o osudech jedné z koňských legend Seabiscuita (výborné a velice reálné dostihové scény, není divu - zahrál si zde i Gary Stevens a to je nějaká žokejská legenda). Ale není to ani zdaleka film o dostizích, ale především o velice výrazných životních osudech lidí kolem něj (zejména tři ústřední postav), které vás do příběhu vtáhnou a až do konce nepustí. V poutavě vyprávěném příběhu o vývoji životních osudů ústředních hrdinů nechybí ani výstižné vykreslení historie, ve které se film odehrává. Podobné "osudové dostihové" filmy o skutečných koňských velikánech např. "Secretariat", "Ruffian" a samozřejmě legendární "Phar Lap" (i když ty "dostihové scény" jsou sice nezapomenutelné, ale v reálností "malinko" pokulhávají, byla ale jiná doba a v té době asi i technika). ()
Jak uz to v tehle filmech podle skutecnejch udalosti bejva, ani tady jsem osudy hlavniho hrdiny neznal a tudiz jsem se s Seabiscuitem seznamil az v tomhle filmu. A jelikoz jsem nevedel co cekat, myslel jsem, ze pude o tu klasickou cestu za vitezstvim, kdy se furt nedari, vsechno je spatny a nakonec se povede velka vyhra. Coz se tu nastesti nekonalo. Samozrejme se tu na zaver takovy dva velky zavody nachazej, ale i pred tim Seabiscuit vyhrava a tim se krapet podobnejm filmum z tohohle zanru vymyka. Prislo mi, jak kdyby film tocil Ron Howard, protoze i kdyz se hlavne jedna o kone, jsou tu videt i utrzky tehdejsi doby atd. Hlavni trojice hercu byla paradni, sice Maguire opet nasadil svuj ospalej vyraz, ale presto mi prislo, ze podal asi nejlepsi vykon svoji kariery, Jeff Bridges se taky prekonaval a Cooper si odehral svuj slusnej nadprumer. Ale i pres vyborny vykony tehle tri hercu, je tu jeden, kterej je, pokazdy kdyz se objevil, naprosto zastinil. Je to William H. Macy, jen skoda, ze tu byl tak malo. Filmu nedam 5* ze dvou duvodu. Jednak mi hlavni hrdina neprisel az zas tak moc sympatickej, abych mu pekelne fandil a byl strasne dojatej, kdyz se mu stane nakej problem a za druhe kuli delce. Zaverecna pulhodinka by uz bejt nemusela, ale to bych jeste pochopil, kdyz tvurci jeli podle skutecnejch udalosti. Ale cekat ze zacatku 45 minut, nez se konecne Bridges, Cooper, Maguire a Seabiscuit daj dohromady, je prece jen krapet moc. Ale i presto se tenhle film radi mezi ty lepsi filmy, co byly natoceny podle skutecnejch udalosti. ()
Kôň umožňoval pohyb a bol prostriedkom, pomocou ktorého mohol človek viesť vojnu proti svojmu vlastnému druhu. Poskytoval tiež hybné sily mieru, bol oporou priemyselnej aj poľnohospodárskej ekonomiky. Je pravda, že človek, aby dosiahol svoje vlastné ciele, vystavil koňa, svojho verného partnera, často životu v neustálej drine, rovnako ako aj bolesti, utrpeniu a smrti na tisícoch bitevných polí. Napriek tomu uznal svoj dlh, aj keď len nevedome tým, že poskytol koňovi uznanie rovnajúce sa úcte, uznanie, ktoré neposkytol žiadnemu inému živému tvorovi - dokonca ani prvému spoločníkovi človeka - psovi......Kone mám veľmi rád, sú to krásne a veľmi rozumné stvorenia. V reči Siuxov nebolo pre kone pomenovanie a tak ich volali veľkými psami, čo je veľmi trefné. Kôň je totiž tiež oddaný svojmu pánovi, tak isto ako pes.......Film však nie je len o koňoch. Predovšetkým je to film o priateľstve, nádeji a dôvere. Je to film, ktorý má skvelých a veľmi príjemných hercov. Ich herecké výkony sú veľmi dobré, či je to ryšavý Tobey Maguire, ukludňujúci Chris Cooper, srandovný William H.Macy alebo sympaťák Jeff Bridges. Všetci hrajú presvedčivo....Scenár je kvalitný, i keď je film dosť rozťahaný, nenudil ma. Celé to obohacujú dobové fotky a komentár k nim, čo perfektne dotvára atmosféru USA počas prohibície. Dostihy sú nasnímané veľmi kvalitne a nie je núdza o dychberúce nájazdy kamery na žokejov a ich štvornohých partnerov. K tomu všetkému hrá aj veľmi príjemná hudba. Keď si to všetko zhrniem, vychádza mi, že sa mi tento film proste veľmi páčil a bolo to milé prekvapenie. Dávam plný počet. 5 ***** za atmosféru, hercov, príbeh, hudbu a zaujímavý námet. Režisér Gary Ross natočil, napísal a produkoval naozaj vydarený film. 7 nominácií na Oscara a žiadny v hrsti? ech, škoda slov....95% ()
Film s tromi, či skôr štyrmi hlavnými postavami a s jednou ženskou protagonistkou čisto ako kozmetickým doplnkom. Dvaja ostrieľaní životnými skúsenosťami, tretí horkokrvný mladík. Inak klasický hrejivý čistý Hollywood, čiže berte, alebo nechajte byť. Postavy sa musia dostať zo dna vrchol, potom naň opäť padnúť a zase sa vschopiť a nakoniec zvíťaziť najmä sami nad sebou. Dostihové preteky pôsobia akoby v minulosti boli na úrovni majstrovstiev sveta vo futbale. Toto nie sú výčitky, to je popis toho, čo chceli tvorcovia publiku dodať a čo sa im presne podľa ich predstáv aj podarilo. ()
Reklama