Insidious: Poslední klíč

Zas o kousek méně strašidelné, ale pořád hodně kvalitní pokračování se stále parádní Lin Shaye. Ač film až tak moc neděsí, atmosféru to umí navodit řádně hutnou a vizuálně je určitě na co koukat. Nechybí ani nenucené pokusy o humor, které to příjemně odlehčují, byť pochopím, že budou ne každému úplně po chuti. V rámci žánru to navíc není úplně nenápadité a i když twisty na zadek vyloženě neposadí, tak přeci jen dokáží diváka překvapit. (25.06.2018)

A tak končí naše komédie. Zlo prohrálo a dobro žije. Vám, paní, vidím, že se slza v oku blyští, že to v životě nechodí jak na jevišti. V životě našem opáčně to bývá. Tam dobrák úpí, vrch má duše křivá. Jak ale říkám na každičké štaci: svět bude lepší, dáme-li si práci. Je marné vzlykat, modliti se zdrávas, vše záleží jen na vás, na nás a hlavně teda tady vlevo na vás! ____A po letech útrap to konečně vypadá, že celá naše trudná společná cesta se sérií Insidious dospěla hořkého, nudného, hloupého konce, jak se nabízelo již od začátku. A já doufám, že slib bude dodržen. Poslední díl samozřejmě nepřináší prakticky nic nového, snad krom jednoho zajímavějšího twistu s povahou vidin, jež protagonistka měla v dospívání. Zbytek je opět estráda rozdělená na nějaké čtyři dny a pět nocí, kdy ve dne si máme odpočinout od toho jak v noci na nás pořád něco uřvaně skáče po tichých jízdách kamerou ve tmě. Aby byla zbourána iluze denního safe space, tak samozřejmě na nás vyexploduje naprosto zbytečná a ničím neodůvodněná lekačka ještě za bílého světla. Snažil jsem se alespoň užít si ty klasické hororové rekvizity či pěknou ošklivost hlavního bubáka, leč ono to prostě moc nejde, když musíte neustále počítat s tím, že najednou může kdykoli do filmového rámu vlítnout nějaká věc a hrozně zařvat. Pitomoučká ezoterická mytologie to nepodrží a přehrávající postavičky strašně připomínaj statické figury ze Strážné věže. Příslib toho, že bych již nikdy nemusel vidět Lin Shaye hrát za ten poslední díl ale docela stojí. (03.04.2018)

Vážně nepovedené a velmi nevkusné "dojení" známé hororové značky, které funguje jen v několika vzácných momentech. Insidious: The Last Key se po celou dobu stopáže snaží vyrovnat dřívějším počinům, nicméně režisérovi Adamu Robitelovi se to zoufale nedaří. Většinu filmu totiž "zdobí" předvídatelné "lekačky" spolu s "nečekanými" dějovými odhaleními. Je vážně velká škoda, jakým směrem se celá série tak úžasně spuštěná Jamesem Wanem ubírá. Není už načase takzvaně "zavřít krám"? (20.02.2018)

„K ČERTU S VÁMA!...“ /// Snažej se, aby jste se nelekli když chcete vy, ale když to chcou voni…(jakože to avizujou… a vono nic a pak…KURVA!). Úvod nás přesvědčí, že Elise měla dětství na piču. I proto těmhle „věcem“ teďka rozumí… Napínavý – to vono to je. Navíc to není jen paranormální, ale jde i vo skutečný utrpení. Což je taky zajímavý. Víc než keců si užíváme atmosféry, páč ten příběh je poskládanej hlavně z toho strašení, takže jinak je celkem vo hovnu. Prostě horor. Celkem dobrej. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Na domov nemám vzpomínky, ale jizvy. 2.) Fotr furt chodí do sklepa. 3.) Thx za titule „snop“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *** (14.04.2018)

"Insidious" počtvrté a naposledy (snad!!!). Za volume, které je během lekaček vytočené na maximum, bych je nakopala do p*dele, jinak jsem ale celkem spokojená. Ubylo plácání se v Zásvětí, Pán klíčů vypadal slibně (bohužel jen vypadal, oddělá ho pitomá píšťalka xD), zaměření se na Elise a její minulost byl podle mě dobrý tah a propojení s předchozími díly proběhlo uspokojivě (zdálo se mi to nebo ty dveře nezavřela?!?). Finální pořadí dílů: 1-4-3-2. (Komický poznatek k dabingu: Elise několikrát zmíní pomoc "Quinnovi". Quinn je ze třetího dílu a je to TA Quinn, ne TEN Quinn.) (15.04.2020)