Ali

Aliho jsem viděl poprvé asi před čtyřmi roky, kdy jsem se snažil nakoukat právě objeveného Manna. Bohužel jsem si sehnal italskou verzi a film mi znechutilo i neustálé přečasovávání titulků. Po časem jsem se k Alimu vrátil a udělal jsem dobře. Film totiž patří mezi to nejlepší, co jsem zatím od Manna viděl. Nebojím se říct, že jsem u filmu prostě slintal blahem, sušil oči a třásl se husí kůží. Každý záběr je promakaný, každé slovo přesně načasované, všechno do sebe zapadá. Mann mě zkrátka opět přesvědčil o své genialitě. HUDBA: Vím už dlouho, že co se týče hudby, nemá Michael konkurenci. U Aliho to platí obzvlášť - hudba se tu stává nositelem příběhu, emocí i působení na diváka. Nejlépe to vynikne u soubojů, hudba vyjádří podvědomý triumf, ponížení, strach, bolest i lásku. Perfektně vybrané písně černošských interpretů jsou skvěle doplněny originální hudbou Lisy Gerrard a Pietera Bourkeho. Lisa v několika písních předvádí vskutku něco neuvěřitelného a potvrzuje tak svou nepopiratelnou pozici v mém srdci. Více to však vynikne na prakticky nesehnatelném soundtracku (ne na OST, kde je pouze See the Sun). (15.09.2011)

Životopis podle mého gusta. Málo biografických plků a hereckého exhibování, zato hodně hudby a dokonale zinscenovaných bitek v ringu. V málokterém filmu hraje tak výraznou úlohu muzika, která kupříkladu sama táhne celou první půlhodinku, do níž Mann neskutečným způsobem stříhá výjevy z Aliho života. V tomhle filmu stačí jeden úder pěstí a zpomalený běh Kinshasou k vyjádření desítky myšlenek. Úžasná práce mistra Manna a zejména úvodní bitka s tepajícím klavírem nezapomenutelná. (18.04.2005)

"Lítám jako motýl, bodám jako včela.." Tuhle repliku zná snad každý, vždyť si ji půjčuje i Stalloneho Rocky.. S tím však má tenhle Mannův, boxerský až přinejmenším v třetím plánu, biják opravdu pramálo společného.. Ostatně ona už ta skvostná úvodní montážní sekvence naznačuje, že ani tentokrát ten Mannův opojný filmový zážitek nedojde patřičného uznání diváků.. A Will Smith v roli téhle kontroverzní legendy rovněž nestrpí výhrad, jakkoli mě zaujal ještě více tradičně famózní Jamie Foxx.. (07.02.2017)

Politické pletichaření, milostné avantýry a plky o rasové segregaci nemůžou vyvážit absenci pachu tělocvičny, tvrdé údery házející diváka do provazů či krev prýštící z omlácených obličejů. Na ekvilibristiky s kamerovými technologiemi jsem si už zvykl, bohužel přehnaný apel a otřesné tempo mému srdci nikdy blízké nebude. Nespraví to ani výtečné aplikování dobové hudby a kvalitní herecké obsazení. Zbytečně dlouhý průměr, který nepojednává o zakončení životní poutě, americkém snu ani o sexuální nejistotě. Velké šlápnutí vedle, které si přehnanou toleranci nezaslouží... (17.06.2005)

Audiovizuálně dokonale zachycená atmosféra a kouzlo doby. Ostatně jak by také ne, když na režisérské stoličce seděl jeden z mých oblíbenců Michael Mann. Will Smith právě v době kdy se on sám dostal na vrchol filmového průmyslu podává velice přesvědčivý výkon. Jona Voighta bych pak vůbec nepoznal, poklona maskérům. Z filmu je cítit velká touha odvést dokonalou řemeslnou práci a každý detail je proveden takřka k dokonalosti. Nesmírným kladem snímku je i hudební složka. Za zápor by se samozřejmě dala označit vysoká stopáž, avšak vzhledem k tomu, že jde o životopisný film, dá se nad tímhle "prohřeškem" přimhouřit oko. Občas se mi zdá, že v tuzemských končinách je Muhammad Ali vnímán více než rozporuplně, to ale dle mého názoru plyne z čistého nepochopení významu jeho osobnosti a činů samotných. Pokud se 10 američanů zeptáte, kdo je nejlepší a nejvýznamnější sportovec všech dob, minimálně 9 z nich Vám bezesporu řekne, že Muhammad Ali. (04.07.2011)