Francouzská revoluce

Takovéhle skvosty se dnes už bohužel netočí. Film opravdu historický, ne pseudohistorický, tedy v převážné většině přísně faktografický a téměř prostý obvyklého telenovelického balastu, který na historický terminál s oblibou roubují komerční, hlavně pro Hollywood píšící scénáristi. Působivá a neradostná ukázka toho, jak snadno mohou původně vznešené ideály vydláždit cestu do pekla, jak revoluce časem zákonitě požírá svoje vlastní děti/tvůrce, jak pošetilé je bojovat za nějaká práva abstraktního "lidu" a jak snadné je zaklínat se při páchání zločinů jeho jménem, jak nekonečně sprostá, manipulovatelná a stádní pakáž je onen tzv. "lid", tvořený většinou bezcharakterní primitivní lůzou, bezskrupulózními ctižádostivci, nebo v lepším případě politováníhodně naivními idealisty. Nabízí se paralela třeba s průběhem bolševické revoluce v Rusku, nebo s padesátými léty u nás, ale takových paralel k mnoha jiným dějinným událostem jsou v historii spousty a jsou prd platné, protože lidstvo se bohužel z historie a ze svých chyb nedokáže poučit. To dokážou jen nemnozí jedinci, kteří ovšem na chod dějin očividně nemívají žádný vliv. A proto je například naše euroamerická civilizace v současnosti přesně tam, kde je. (07.11.2021)

Kvalitně natočený seriál s evidentní snahou o co nejvěrohodnější zachycení historických událostí a atmosféry oné doby. Jestli něco v mých očích projektu ubližuje, pak je to paradoxně právě fakt, že dějiny francouzské revoluce důvěrně znám, a tak mě děj a vývoj vztahů hrdinů seriálu nemohl ničím překvapit. Od historicky ověřených faktů se projekt odchyluje pouze v detailech, které nejsou pro běžného diváka vůbec podstatné. Důležité a velmi dobré je obsazení, jde evidentně o mezinárodní dílo, na kterém se podílely filmové hvězdy z celé Evropy. Zvlášť dobrý byl Brandauer v roli Dantona, ale to je postava tak fascinující, že by byl hřích ji zahrát špatně. Celkový dojem: 90 %. Tvůrci se nevyhýbali ani popisu krvavých represálií a motiv gilotiny se objevuje víc než často... (23.09.2009)

Nebudu hodnotit, protože jsem to asi po dvaceti minutách vypnul. Tomuhle filmu chybí úplně všechno, co historický film nemá postrádat. Revolučnost, masové scény, dobová atmosféra, to všechno tady chybí. Místo toho nastupuje nuda, komorní scény, příšerně vedený komparz. Korunu tomu všemu nasazuje neposlouchatelný dabing, kde sice dabují přední čeští herci, ale kvalita je opravdu strašná. Moc by mě zajímalo, kdo ho vytvářel. Ať se páni tvůrci podívají třeba na filmy Revoluční rok 1848, Evropa tančila valčík či (a to už je to pověstné kvalitativní minimum) Hitler: vzestup zla. I v tomto televizním filmu je kvalitnější komparz, davové scény a podobné detaily, byť je historicky hodně zkratkovitý, než v tomhle veledíle. (26.07.2013)

Tato k dvousetletému výročí revoluce natočená minisérie je krásným shrnutím nejpodstatnějšího dění ve vzrušené Francii mezi lety 1788-1794. Na IMDb jsem se v jednom komentáři dočetl, že prý hlavní postavy Robespierra a Dantona jsou zde z komplexních historických figur ztěstnány do postav dokonalého hrdiny a zavilého padoucha. Což je totální nesmysl a pravý opak je pravdou. Jsou-li některé vedlejší postavy a děje podrobeny (nutnému!) zjednodušení, dovolím si tvrdit, že tak tomu není právě u Dantona (v podání jako vždy geniálního Brandauera), který je zde vykreslen coby zkorumpovaný sebestředný konjunkturalista, ale také strhující řečník a člověk, jenž si dokáže zachovat zdravý rozum, když kolem zuří šílenství. Robespierre (hraný charismatickým Polákem Sewerynem) pak je vykreslen stejně nejednoznačně: Neúplatný idealista a brilantní politik, který však stále více ztrácí kontakt s realitou a upadá do zajetí bezbřehého fanatismu, v němž neváhá poslat pod gilotinu nejlepší přátele. Souboj mezi těmito a dalšími skvěle napsanými postavy rozhodně stojí za vidění! A těch krásných scén! Třeba ta trpce ironická, v níž Ludvík XVI. doktoru Guillotainovi poradí, kterak zdokonalit jeho nový humánní popravovací přístroj... (09.02.2007)

Seriál shledávám velice poučným: Kterak se každá revoluce dříve či později vymkne kontrole a začne žít svým vlastním životem, přičemž "lid" a "občané" jsou ve skutečnosti dav, jehož přízeň je vrtkavá a kterým lze snadno manipulovat. Scény, v nichž se vyskytuje větší množství osob, jsou - nejspíš díky omezenému rozpočtu - příliš "televizní", neobsahují žádné opravdové emoce ... Hlavně z toho důvodu mi zpracování především zpočátku připadalo nijaké, sterilní a vypreparované - bez života. Jakoby se všichni ti dobří lidé v historických kostýmech různě přemisťovali a pronášeli všední i plamenné věty, protože je to jejich PRÁCE - nic víc. Možná proto ve mně ani žádná z dobře zahraných hlavních postav nedokázala vyvolat nějaké zvláštní sympatie, což je docela nepříjemný a zároveň i důležitý detail, protože tím pádem mně byly jejich osudy ukradené ... a jejich revoluce rovněž. Ale vlastně je to dobře: Když se seriál přehoupne do druhé poloviny, najednou už nezbývá nikdo - vůbec nikdo z řad představitelů a příznivců nové francouzské republiky, ke komu bych CHTĚLA mít nějaký výrazně kladný vztah. A není špatné sledovat vývoj událostí jenom jako nezaujatý pozorovatel, takže jednoznačně převažuje pozitivní dojem. Na závěr jedna hluboká pravda, vyřčená hned v úvodu prvního dílu: ----- "Privilegia ze světa nikdy nezmizí. Možná občas změní majitele, ale zůstávají." ----- K tomu není co dodat ... 3,5* (01.09.2009)