Ju-on: The Grudge
Ju-on: The Grudge
Ju-on: The Grudge
Ju-on: The Grudge
Ju-on: The Grudge
Režie:
Takaši ŠimizuScénář:
Takaši ŠimizuKamera:
Tokušó KikumuraHudba:
Širo SatóHrají:
Megumi Okina, Misaki Itó, Misa Uehara, Jui Ičikawa, Daisuke Honda, Jódži Tanaka, Kandži Cuda, Júja Ózeki, Takako Fudži, Hirojuki Jokó, Miho FudžimaObsahy(1)
Dobrovolná sociální asistentka Rika Nishina (Megumi Okina) je požádána, aby přišla zkontrolovat jednu starší paní do jednoho domu, ve kterém se kdysi stalo něco strašného. Rika se tak zkříží s místní tajemnou kletbou nenávisti a musí přijít na to, co je ta kletba zač. (HanzoBureshi)
Recenze (208)
Horor na jedno použitie, ktorý vás nenechá zaspať a na dlhú dobu vo vás niečo zanechá. Žiadne postupné budovanie napätia a atmosféry, len hnusné ľakačky, a to pekne jedna za druhou, takže ani nestihnete chytiť dych. Vrchol japonského duchárskeho hororu. ()
Jeden ze startovních bodů asijské duchařské ("vlasové") vlny. Jednoduchý příběh vypráví o hrůzných zločinech, kvůli nimž na příslušných místech zůstává zhmotňující se nenávist obětí. Ta na sebe přebírá podobu duchů zavražděných, jejichž bílá barva, vytřeštěné oči, charakteristický hrdelní zvuk a především všudypřítomné černé vlasy se staly trademarkem nejen téhle série. Na každého to nefunguje, každopádně v Nenávisti najdete celou řádku už klasických a často napodobovaných lekaček či děsivých scén - zhmotňující se duch na monitoru bezpečnostní kamery, postava zahalená závojem černých vlasů vynořující se ze dveří, zdeformovaná plazící se mrtvola nebo ruka ve vlasech. Takashi Shimizu si zkrátka stvořil vlastní recept, podle nějž už několikrát namíchal nepříjemnou duchařinu, založenou na audiovizuálních vjemech a úspěšné snaze sázet do pozice hrůzna relativně obyčejné věci. Někdo někde nepřirozeně pomalu jde, zírá, stojí... Tenhle koncept se poměrně rychle otupil, ale krátce po shlédnutí jsem míval husí kůži z každého druhého pohybu, který jsem kolem sebe zaregistroval. Mimochodem, moment, následující v bytě po nehezké události s televizí, v němž tvůrci znesvětí i nejbezpečnější divákův úkryt před hororem, je pěkně sviňská podpásovka! ()
Za napětí a hororovost bych dal 5 hvězdiček, ale mé hodnocení snížila zbytečná nelogičnost tohoto díla. Míchání postav a časové posloupnosti je natolik složité, že na poprvé se to nedá pobrat. Docela znatelně to kazí celkový dojem a člověk nad přemýšlením, o koho to vůbec nyní jde a zda-li to bylo předtím nebo až potom, ztrácí sounáležitost s dějem a nemůže si v takové míře užít jinak skvěle vykreslenou hororovou atmosféru. 75% ()
Horor který vlastně nemá pevnou základnu příběhu,jedná se spíše o takové mnohdy strašidelné epizodky.Scény (lekačky) a hlavně husinu nahánějící zvuky od mrančení koček či prapodivné skřípání,jsou hlavní důvody kvůli kterým snímek vidět. ()
Čistokrvný duchársky horor v najlepšej japonskej tradícii, pri ktorom tuhne krv v žilách. Príbeh, v ktorom pravdu o záhadnej vražde, ktorá spustila kolobeh úmrtí a zmiznutí hľadá divák sám. Forma zdanlivo oddelených príbehov je výborná a Shimizu schválne ich nechronologickým usporiadaním vyvoláva chaos a necháva zmäteného diváka tápať, pričom záverečný twist je príslovečnou čerešničkou na torte. Ľahký nábeh na 5*. Film som videl po polnoci a nevedel som po ňom zaspať. 80% ()
DVD/// Obsazení 4/10 Děj 5/10 Hudba 8/10 Efekty 6/10/// +atmosféra, zvuky -postavy, děj/// Tahle verze si u mě stojí určitě lépe než ta americká, i když! Kromě toho, že přináší lepší atmosféru a o něco menší nudu, tak děj je podle mě mnohem zamotanější a nedává mi ani hlavu ani patu. Horory mám rád, ale tohle je další film po němž si říkám, že mě nějak neberou duchařiny. Nějak jsem se tady u toho filmu nebál (když neberu pár scén) a i proto hodnotím tak nízko./// Celkem 56%/// ()
Když Nenávist, tak jedině tato. Zbytek je zbytek. 80% ()
Mierne sklamanie. Od tejto ázijskej duchariny som čakal podstatne viac, vzhľadom na to, ako to každý ospevuje. Málo ľakavé, málo strašidelné, dejovo zbytočne komplikované a divákovi servírované v nudnej, nezáživnej forme. Pri niektorých scénkach sa síce podarilo navodiť príjemnú, strašidelnú atmosféru (lezenie po schodoch...), bolo ich však málo. Len silný priemer. 65/100 ()
Pár plíživých lekaček zapůsobilo velmi, ale jinak jsem se spíš nudil, díky epizodickému vyprávění příběh veskrze neexistuje a atmosféra napříč celým filmem také nefunguje. 7/10 ()
Tak tomu říkám dům plný vzpomínek a zdi, které umí mluvit. Klasická japonská preciznost. Kamera, hudba i celá režie. Děsivé úkazy a strhující atmosféra. Energická zloba, která působí na podvědomí a končí pouze smrtí. Scénář je trochu náročnější, ovšem vnímání zla "jiného světa" nemůže být jednoduché. Nadprůměrná kvalita vše vynahrazuje. ()
I když mám pocit, že je to všechno na jedno brdo, tak se mi Nenávist velice líbila. V ději jsem se poněkud ztrácel, v tomhle je Kruh daleko zajímavější, ale práce se zvukem mě přesvědčila, že zvuk může v některých případech dát víc, než obraz. Pokud nemáte dobrou aparaturu, strhněte si z mého hodnocení 1 hvězdičku. Byl to fakt husí kůži nahánějící nářez. PS: The Grudge made in USA není tak dobrý, i když obsahuje na první pohled stejné scény. ()
Po 18 rokoch od vzniku filmu mi už pripadá, že tento štýl strašidelného rozprávania je už trochu out a podobným spôsobom budované napätie, končiace vždy pohľadom na ducha s patričným zvukovým doprovodom skrátka už nefunguje tak, ako keď sme toho ešte neboli prejedení. Chlapec s nabielo namaľovanou tvárou ma vystrašiť nedokázal a mal som občas pri ňom pocit, že sledujem Scary movie. A keď sme pri tejto sérii, tak osobne už po trojke a štvorke nedokážem brať japonské horory z prelomu storočia až tak smrteľne vážne. Scenár je ale vymyslený dobre, rozdelenie do kapitol a prekvapenie na záver duchársku báchorku oživili, len som mal v tých postavách predsa len trochu bordel. ()
Ach jo, jen blbec může vytvořit horor s takhle překombinovaným příběhem. To je pouze první problém. Druhý, který je ještě větší, je ten, že film není ani trošičku napínavý nebo strašidelný. Přitom jsem přistoupil k ověřené metodě. Film jsem zhlédl v noci a sám. Bohužel, parta kokotů natřená bílou barvou ve mne vzbudila spíše smích než cokoli jiného. V závěru jsem navíc začal usínat, takže z mé strany to bude zkrátka odpad. O děsivosti mám naprosto odlišné představy než pan režisér. ()
Nemyslím si, že by to byl nějak vyjímečný horor a pokud to tu již někteří srovnávají, musím také. Kruh/Ring byl podle mně rozhodně lepší a dějově hutnější. Tohle je vyloženě lekací styl a ten já moc nemusím. Já raději depresivní atmosféru a postupné rozpitvávání oběti po psychické stránce. Nějakého skrčka, který sem tam proběhne fakt nežeru. Ano, je to strašidelné, není to ale můj oblíbený styl. 70% ()
Před lety jsem plesal radostí z americko-japonského remaku, ale tento první japonský mi unikal. Původní TV verzi si zase nechám na někdy jindy. Dříve populárnímu japonskému bubákování jsem vcelku odvykl a tak jsem byl zvědavý, jak na mě bude dnes působit. Nenávist pak neoplývá jen vysokým strašícím kvocientem, ale táhne i na svou netradiční formu mozaikovitého vyprávění z pohledu mnoha obětí a protagonistů, v němž jsem se ale ztrácel jen v jednom okamžiku a i ten jsem si vzápětí dokázal vysvětlit. Velkou roli tu totiž hrají zprvu ne tolik zjevné hrátky s časem a v kombinaci s duchařským hororem tvoří rozhodně zajímavou koláž de facto děsivých mikropovídek ze strašidelného domu. Bylo fajn se zaposlouchat do charakteristického přerušovaného "a-e-e-e-e" vlasaté Kayako s krví podlitýma očima a nechat se místy vlastně i moc příjemně postrašit. Mladší remake to má ode mě za pět, tak tady u toho taky zůstaneme. ()
Keby som najskôr nevidel mladšiu americkú verziu, idem určite o hviezdičku vyššie. Takto je to pre mňa len druhá porcia toho istého. Nič na tom nemení ani fakt, že originál je toto. 70% ()
Proste tento remake má presne všetko to, čo chýbalo pôvodnej verzii. Hlavne sú to lepší herci, ktorý nevyzerajú tak hrozne amatérsky. Potom sú to lepšie urobené strašidelné scény a k tomu hudba, ktorá v pôvodnom diely prakticky chýbala. A na záver je tu aj pointa, ktorá nutná veľmi nie je, ale aspoň malé vysvetlenie poteší. Celá séria: Ju-on (2000), Ju-on 2 (2000), Ju-on: The Grudge (2003), Ju-on: The Grudge 2 (2003), Grudge: Old Lady in White, The (2009), The Grudge: Girl in Black (2009). ()
Takhle si představuju kvalitní duchařinu. Další důkaz z Japonska, že i bez kapky krve jde natočit špičkový strašidelný horor, který nenechá jedinné trenky suché. Takashi Shimizu je mistr ve svém oboru a v Nenávisti vam nachystal tolik lekaček, že už tenhle klenot nebude dlouho chtít vidět podruhé. A hlavně lekačky jsou většinou nečekané a skvělé fungují na publikum. ()
Další z dnes již kultovních hororů, který si vysloužil americký remake, který byl vyloženě totožnou kopií. Oproti takovému "Rngu" pro mě nezajímavé a nudné. ()
Související novinky
Remaková smršť: Oldboy, Poltergeist, Kruh...
Producent Roy Lee v tom umí chodit. Živí se téměř výhradně remaky a jejich sequely. Mezi jeho nejbližší projekty patří americká předělávka kultovního korejského Oldboye. Spike Lee začne natáčet v… (více)
Weinsteinovci si zmerajú Pulz
Bratia Weinsteinovci chystajú remake japonského hororu KAÏRO (anglicky Pulse) o záhadných úmrtiach súvisiacich s tajomnou internetovou stránkou ponúkajúcou návštevníkom kontakt so svetom mŕtvych.… (více)
To je ale guláš!
Nepůjde o recept na tradiční hospodskou specialitu, ale o náhled do plánů může jménem Takashi Shimizu. Po remaku svého vlastního hororu Ju-on: The Grudge připravuje k přepracování i jeho pokračování.… (více)
"Jsem z toho jelen, šikmooký... pletu si postavy, hlavně holky. Barákem tápu, v obětech hokej, máloco chápu - neřeš, jen koukej!" Odborné zhodnocení filmu: japonské prase aby se v tom vyznalo! Jako by nestačilo, že pro běžného českého jinocha, např. mě, všechny mladé japonky vypadají stejně, ke všemu se mi mátožily zašmodrchaným scénářem. Nějak jsem se v tom ztrácel. Chvílemi přímo dezorientovaný, jak gynekolog před stonožkou. Co je co a kde to je, kdo je kdo, kdy je kdy, kdy kdo je a kdy kdo už není... Uf. Při druhém zhlédnutí jsem si aspoň přejmenoval postavy, kvůli lepší orientaci v ději. Tokunagovi: rodinka s letargickou tchýní (babka mimoň, všechno má na háku, i duchy), Hirohaši: sociální manager, Rika: Ochotná sociální dobrovolnice, Marika: šik úča, Kazumi: švagrová Hitomi, Hitomi: dcera letargické báby, Katsuja: manžel Kazumi, Izumi: střídavě malá i velká (to jsem nepobral), chlapeček Toshio: sinavý vykuk, jeho táta: žárlivý řezník, jeho maminka: rozkrájená, bývalý detektiv, otec malévelké: divnej fízl, kamarádky malévelké: 3 fuč, tři japonečky missing (nevyužitý potenciál), detektiv 1 a detektiv 2: neschopní, dezorientovaní ve scénáři stejně jako já. Teď se znovu pokusím vyznat v ději. Kapitola {1}. Na příkaz managera Ochotná ochotně zaskakuje místo zmizelého (?) pečovatele. Příjde k Tokunagovým, v baráku bordel jako v tanku. Zkouší mluvit na letargickou tchýni, ta nekomunikuje. Ochotná jí myje záda a uklízí mrdník. Ze skříně na ni vykoukne černá kočka a sinavý vykuk. Ochotná se nelekne, jen diví. Ptá se na kluka letargické tchýně, ta nekomunikuje. Na záznamník volá Hitomi a chce Kazumi. Letargická tchýně si brblá pro sebe, že "jim to říkala", nevíme komu a co. Kapitola {2} předchází kapitole 1. Švagrová mluví na letargickou tchýni, ta nekomunikuje. Sinavý vykuk si hraje s černou kočkou, švagrová se z toho zvencne. Manžel se vrátí z práce, sinavý vykuk vykoukne i na něj, divoce zamňouká a je vymalováno. Příjde dcera, mluví na letargickou, ta nekomunikuje. Dcera kuchtí oběd, manžel táhne mrtvolu do podkroví. {3} Dcera telefonuje, nechává na záznamníku vzkaz z kapitoly 1 (POZOR! Všechny kapitoly se mezi sebou i uvnitř sebe časově prolínají, fakt děsnej čurbes...). V práci jim na WC straší černý duch, sežere sekuriťáka. Dcera se zachová "logicky", čili uteče z práce domů, vytáhne telefon ze zástrčky a schová se pod peřinu :-)). Ale sinavý vykuk je hravý a už pod peřinou číhá! {4} Sociální manager jde zkontrolovat Ochotnou. Mluví na letargickou tchýni, ta nekomunikuje, tentokrát má ale důvod, protože je už tuhá. Ochotná taky nekomunikuje, je letargická. Detektivové 1 a 2 už na scéně, našli v podkroví oba mrtvé manžele. Ochotná převezena do nemocnice, navštívila ji šikúča a detektiv 1 s info o sinavém vykukovi, že je už 5 let mrtev. Divnej fízl a jeho malávelká (tentokrát malá) jsou v parku, detektiv 2 ho žádá o pomoc s případem. Sociální manager mrtev, nacpaný do regálu pod kuchyňskou linkou, nevíme u koho a proč. Divnej fízl na fízlárně zkoukne video jak černý duch zabil sekuriťáka, hrábne mu. Ochotná doma v posteli, navštíví ji sinavý vykuk s rozkrájenou. Dva duchy naráz už Ochotná moc nedává. Divnej fízl čapne kanystry benzínu a jde si hrát na pyromana. V baráku potká 3fuč a svou malouvelkou (dopoledne malou, tentokrát velkou). Zmatení jsme všichni tři, oni dva natolik, že ani nezabučí na pozdrav a dělají, jako by ten druhý byl (vz)duch. 3fuč dívenky, děsně šik v sukýnkách školních uniforem, dráždí mé chlípné očekávání, bohužel zmizí ze záběru, jen zaječí a místo nich se vyplazí rozkrájená. Mlsně vykulí oči na detektivy 1 a 2 a tím je nadobro vymaže ze scénáře, bez jakékoli další zmínky, takže v příběhu už nemá kdo pomáhat a chránit. Divnej fízl vezme roha. {5} Kapitola o malévelké. Holčina mi v tom dělá čím dál větší bordel, například tím, že chybí na školních fotkách. Dále, na plakátech po městě už visí 3 japonečky missing, neb 3fuč ukecaly malouvelkou k tajné návštěvě strašidelného baráku (když už mi neukážou bobříky, aspoň loví bobříka odvahy). Malávelká, tentokrát velká, je doma (v rámečku fotka otce, divného fízla), její divná máma (vypadá jak letargická tchýně za mlada, uf) poslouchá z rádia, že v baráku právě našli tuhou Ochotnou. Malávelká kvalitně zatemňuje okna, polepí je novinami, prý aby na ni 3 fuč furt nečuměly. Svěří se kámoškám, že byla v baráku (prý už zapomněla ve kterém, taky dobrý) s 3 fuč, než zmizely. Kámošky odcházejí zmatené a dorazí je (mě taky) divná máma sdělením, že divnej fízl je už pár let po smrti a taky zatemňoval okna. Malévelké se zjeví mrtvý otec, pak 3fuč, taky mrtvé. Ona zacouvá do skříně a tam ji čapne rozkrájená. Šlus. {6} Ochotná telefonuje šikúče. Dědek na kriplkáře dělá KUKUČ... KUKUČ. Ne na ni, ale na sinavého vykuka. Ochotná odstaví kriplkáru i s plesnivým kukučem a jde se osprchovat, přitom ji ošmatlává pracka. V kavárně jí šikúča vykládá o divném záškolákovi, sinavý vykuk pod stolkem tahá Ochotnou za nohu. Doma se Ochotné přemnožily černé kočky. Šikúča jde navštívit dům sinavého vykuka, Ochotná ji běžela zachránit. Samozřejmě přišla pozdě. Tak aspoň začala dělat KUKUČ, čimž se skamarádila s plazící se rozkrájenou. Žárlivý řezník se nakrknul a zakroutil Ochotné krkem, tím konečně ukončil její i moje trápení. Uf. () (méně) (více)