Neuvěřitelný Hulk

Do konca som síce dopozerala, i keď som chcela ísť spať, ale neskôr som si povedala, že poslednú tretinu som kľudne mohla vypustiť. Edward Norton ma zaujímal len v ľudskej podobe, ako Hulk bol nie neuveriteľný, ale neuveriteľne umelý. Liv Tyler zahrala za celý film asi tri výrazy (prekvapenie, plač, ľútosť) a Timovi Rothovi stačil jeden (zelený mozog). Bavilo ma to pokiaľ Bruce Banner (prečo väčšina amerických superhrdinov má rovnaké iniciály?) nedorazil do USA. Potom začala akcia, pri ktorej som si nemohla pomôcť a stále mi do očí udierala neprirodzenosť efektov. Asi to ukazuje, že čím väčšmi sú rozmery a sila komiksového hrdinu preháňané, tým väčší problém mám akceptovať ho ako zábavu... páči sa mi nový Spiderman, Hellboy, Iron Man, Constantine... zvládnem Supermana a prežijem aj jeho Lois.... ale príde Hulk a namiesto pohodovej zábavy ho vnímam ako trápny výmysel amerického komiksového priemyslu určeného pubertálnym tupcom, čo nedokážu prečítať knihu a odbavujú sa na hrdinoch a príbehoch ukrývajúcich v pozadí americký komplex všemohúcnosti... Okrem toho tomuto filmu chýbal vtip a nadsázka. (17.09.2008)

Krátce po zhlédnutí jsem váhal mezi třemi a čtyřmi hvězdami, tak jsem se na to vyspal a najednou to bylo jasné. The Incredible Hulk je (bohužel) jen průměrná ukázka toho, jak otrocky udělat komiksový film. Hrdina musí utíkat před všemi, i svou dívkou, se kterou se shledá jen proto, aby ji v další scéně musel opustit, během filmu se objeví nový záporák… zkrátka a dobře, když tohle udělal Raimi v roce 2004 s druhým Spider-Manem, tak mu to ještě prošlo, protože on není jen řemeslník, ale má cit pro kameru a hudbu ve filmu. A navíc, do té doby to byl vrchol komiksu, to, že za nějakých pár let přijde "nějaký" Nolan a dá komiksům novou podobu, necháme stranou… Ale v roce 2011 (troufnu si tvrdit, že i v roce natočení) prostě tohle nemůže nikoho, kdo už pár komiksových filmů vidět, moc nadchnout. Některé bitky byly sice skvělé a už vím, kde se Lin inspiroval k té honičce přes brazilské favely u Fast Five, ale jinak je tu vše takové nijaké. Zachraňuje to akorát titulní dvojice (i když jsem Nortonovi toho Hulka moc nevěřil, tak očím překrásné Liv uvěřím cokoliv :-)) a stopáž. Film, který stačí vidět jen jednou. 60 %. P. S. A abych nezapomněl, je tu zřejmě nejvtipnější cameo Stana Leeho a když Robert Downey Jr. řekne "dáváme dohromady tým", tak jsem si vzpomněl, proč jsem si vlastně film sehnal - The Avengers se blíží! (02.11.2011)

Pro mne osobně nejlepší komixovej nářez za rok 2008 a to počítám i "Batmana - Dark Knight"... Pokud je to podle komixu, nepotrpím si na velký kecání, vykreslování postav, ale co chci, tak akci a té mi naložil "Hulk" víc než všechny komixový filmy za rok 2008. Na nic se nečeká, akce jede od začátku, furt se něco děje, film je výtvarně špičkově zvládnut, obsahuje obrovské množství detailů, se zelenou barvou si hraje podobně jako Dario Argento ve svých horrorech s červenou ... ale hlavně akce je na naprostým vrcholu, překonává ve velkoleposti a destruktivnosti skoro všechny komixo-akční pecky v dějinách kinematografie. Finální "Hulk-smah" mě vystřelil z pohovky a třešničky na dortu v podobě jako camea Lou Ferigna a Roberta D. Jr. ve finále jsou opravdu víc než sympatické. Hulk sice není můj nejoblíbenější komixový hrdina (kromě Bladea je to zřejmě Iron man), ale tady opravdu zazářil. Bomba!! (29.10.2008)

Do tohoto dne jsem nepochopil proč vlastně došlo k nepochopitelnému remaku skoro nového filmu když už bylo předem jasné, že to dopadne víceméně stejně. Hulk nemá dobrý příběh a nemá v sobě ten potenciál. Na komiksového hrdinu je až příliš vážný a dramatický. Po technické stránce je to naprosto stejné jako u původního Hulka - tedy ohromující celky, nedotažené detaily. Tim Roth tomu dodává potřebnou šťávu, Liv Tyler na okrasu (klasika) a Edward Norton a jeho ustaraný obličej mne rovněž dvakrát neinteresuje. Alespoň že úvodní titulky udělaly pořádný "apgrejt" a za doprovodu rázné orchestrálky je to jedna z mála strhujících věcí, které ve filmu uvidíte. (28.09.2008)

Unikátne herecké obsadenie versus primitívna charakterizácia postáv na úrovni dvojrozmernej PC hry. Veľkofilmová ambicióznosť versus béčkovitá klišoidnosť. Vážne sa tváriaca gýčová obrazová štylizácia a fetišisticky priamočiara a samoúčelná militaristická akcia. Proste „completely new level of weird“, aneb zábavné guilty pleasure hodné Zlatej maliny za najhorší film roku. (19.07.2008)