Zodiac

Od Zodiaca nečekejte thriller, jde spíš o brilantní kriminálku, která se postupem času láme do psychologické studie posedlosti. Snad poprvé Fincher ani na chvíli neexhibuje, "jen" poctivě a zaníceně vypráví. Fascinovaly mě detaily - sledovat změny oblečení a účesů hrdinů či interiérů v průběhu let je zážitek sám o sobě (a to si takových věcí většinou moc nevšímám). Herecké obsazení je bezchybné (nejvíc se mi líbil Mark Ruffalo jako policista, který se snaží udržet si od případu odstup). Jediná výtka je stran stopáže - víc než dvě a půl hodiny mi přišlo příliš. **** 1/2 (08.06.2007)

Scénář: James Vanderbilt .. Víc než o násilných kriminálních činech je tento film o posedlosti z vyšetřování, o zničující touze spatřit tajemnou tvář Zodiaca (či jakéhokoliv vraha). David Fincher je tentokrát ve vizuálních hrátkách značně střídmý, byť je jeho rukopis a cit pro uhrančivou stylovost zřejmý i tak. Dobová atmosféra, mých oblíbených let sedmdesátých, dýchá z každého záběru a perfekcionalismus režijního vedení se s ní doslova snoubí. K hercům bez připomínek, casting je pestrý a výkony bez zádrhelů. Problémem byl pro mne vlastně jen obsah (resp. jen jeho část), který zaobírá celé, více než třicetileté vyšetřování a při neustálém skákání o hodiny, dny, týdny, měsíce, roky je trochu únavný a stereotypní. Když se totiž vraždí a odhalují dopisy, má to náboj a šmrnc. Když Jake „Graysmith“ Gylenhaal dohledává spojitosti pro svoji knihu osloví Fincher zručně budovaným napětím, plným nejistoty. Za rozvleklou a poměrně nezajímavou střední část policejního vyšetřování, které končí přešlapováním v kruhu, mezi vražděním (kterého je překvapivě málo) a finální psychologickou studii posedlostí, však nemohu jít na maximum. (07.06.2007)

Není nic lepšího, než když jdete na film s velkým očekáváním a film ho ještě předčí. A to se stalo právě mně s tímto thrillerem. Hodně jsem si od něj sliboval a to se zcela vyplnilo. Nevím zda to byl fakt, že film režíroval osvědčený David Fincher (Sedm, Hra) nebo zajímavé téma, ale opravdu jsem se těšil. Skutečný příběh masového vraha je rozehrán podle toho jak se odehrával a to filmu svědčí. Autoři se sice mohli vyhnout trochu hlušším místům tím, že by fakta překopali a udělali scénář po hollywoodovsku – neuvěřitelný a nabitý akcí. Tomu se vyhli a já si toho cením. Přesto je Zodiac pořádně napínavý a vše graduje závěrečnou půlhodinou. A samotný rozřešení? Takové, jak ho napsal sám život. Pro mě (zatím) film roku, na záda dýchá snad jen Bourneovo ultimátum. (09.05.2009)

Na tento film jsem se těšil snad jako na žádný jiný po hodně dlouhé době. Vrah s temnou minulostí a režisér s temným způsobem filmování mi značilo, že tohle bude trochu víc, než jen temná záležitost. Zodiac se zde vystříbřil famózně a nedá mi rejpnout, že ten konec jsem čekal trošičku jiný od originálu. Nebo co je vlastně originál? V dnešní době už je těžké čemukoliv věřit, nebo nevěřit. Hlavní je, že tento film se jednoznačně povedl, ale trpí na jediné věci, na své obrovské zdlouhavosti, která ne pokaždé uhrane svojí atmosférou. 160 minut je přeci dost na takovýto film i když Fincher tak dlouhé filmy zvládá jedná báseň, zde se tolik nevystříbřil. Škoda, i tak je to velmi povedený film a ani samotný vrah se nemá za co stydět a je jedno jestli už leží někde v zemi nebo zrovna teď na něj kouká. To už se horkotěžko nikdo nikdy nedozví. Co byla vůbec pravda a co fikce. Zůstali po něm jen zašifrované listy a kopa těch, kteří se je do dnes snaží rozluštit. Marně. (11.11.2007)

Fincher prostě umí a jeho verze vyšetřování legendární série vražd na americkém západě, jejichž pachatel toužil po slávě a manipuloval se sdělovacími prostředky, v sobě má nepopiratelné napětí, přes dlouhou stopáž i dobré tempo a těžko nalézám nějaké slabiny, které bych Fincherovi vytknul. U mě si Zodiac stojí výš než umělý kultovní thriller Sedm. Snad jen pro obrovské množství faktů, důkazů, postav a svědeckých výpovědí, které se snažil do svého filmu Fincher vměstnat a které tudíž ztěžují orientaci diváka, se nakonec přikláním k pouhým 4*. Co je nejpodstatnější, Fincher ukazuje jasný rozdíl mezi fiktivním světem kriminálek a detektivních příběhů a přízemní realitou, kde jsou vyšetřovatelé konfrontováni s mizerným zázemím, nekompetentností nadřízených, hloupostí a senzacechtivostí spousty rádoby svědků a na druhé straně nutností nezvratně dokázat na základě důkazů vinu podezřelého tak, aby jej porota nemohla osvobodit. Celkový dojem: 85 %. Mimochodem, ve dvou scénách, kde se od dokumentárního stylu odchýlil k thrillerovému napětí, dokazuje režisér, kde je jeho parketa. Scéna s matkou v autě na noční dálnici a především návštěva u starého promítače a společný výlet do podzemních prostor domu mají v sobě nefalšované hororové napětí a atmosféru. (18.11.2012)