Pátek třináctého 6: Jason žije

He is back! Po shitové pětce se vrací Jason Voorhees v plné síle, aby dokázal, že zdaleka nepatří do starého železa. S ním samozřejmě jeho nemesis Tomy Jarvis, který se tímto stává možná nejsympatičtější postavou série (pomineme-li Jasona). Odlejčení filmu prospělo, druhá polovina osmdesátých let se v horroru nesla převážně v tomto duchu a vtípky ani neruší ani neničí auru, kterou se podařilo kolem nejlepšího hokejisty světa vybudovat. Prakticky dokonalé pokračování. (18.01.2004)

Osobně mi připadne zbytečné se zabývat každým dílem této série kromě některých vybraných. Tento mezi ně rozhodně patří. Šestka je jednoznačně nejlepší díl série. Má od začátku neuvěřitelný spád, vysoký bodycount, Jason je k nezastavení, navíc přibyl (škoda, že jen v tomto díle) občas nějaký ten humor, výborná kamera, skvělé záběry na Jasona, ze kterého tento díl dělá opravdu ultimátní stroj na vraždění. Šestka převyšuje všechny díly o několik řádů a v oblasti amerických slasherů je to opravdu to lepší, co tehdy vznikalo. (03.01.2008)

Po trochu odvážnější pětce zase hezky zpátky - blíže ke kořenům. Z hrobu vstalý a červy prožraný zombí Voorhees se jde ukojit domů do lesů poblíž kempu Crystal Lake (i když celá oblast už je přejmenovaná na Forest Green), který už je teď zase plný dětí. Vrací se také z předchozích dvou dílů známý Tommy (od posledně se zdá se zázračně sebral do duševního normálu), aby varoval, ale šerif mu prostě nevěří. Uvěří.... Potvrzuji větší osobitost, to samé více humorných chvil. Jason už je definitivně mimo reál, nezničitelně si chodí od jedné oběti ke druhé. A vraždy jsou celkem uspokojivě brutální. Něco mě ale trochu štve. [malý SPOILER] Vytuhne téměř každá postava, ale těch 10+ harantů skončí samozřejmě netknutých... ne že bych toužil vidět dětskou sekanou, ale trochu mě holt štve jak je to zkurveně korektní. No nic. [/SPOILER] Nejsem nijak ohromený, ale díl je to vydařený. 7,5/10. (17.05.2010)

Už vtipný prolog naznačí, kam se další minuty budou ubírat. Šestý díl sice nikterak nemění koncepci danou jedničkou, ale suverénní zlehčování spousty momentů mu dává konečně punc autorského filmu. Zatímco předchozí filmy trpěly syndromem rutiny, tento se svými osobitými vsuvkami (bondovské titulky, krev na smajlíku, tvář vylisováná do plechu) pozvedává nad standard a po celou dobu přímočaře baví. Jenže i ono úvodní namlsání začne po čase opadat, až příliš se ke slovu začne drát korektnost (žádná nahotinka, uhýbající hledáček kamery v časech mordů) a celé to spadne s otravnou záchranou malých dětí. Je znát, že se psal rok ´86 a jako jedna z prvních vlaštovek hejna nezávadnosti se objevil právě tenhle kousek krvavé série. 3 ½. (13.09.2007)

Poznáte to, keď sa chce pani X dostať do "Erotickej Guinnesovej knihy rekordov?" za čo najvyšší počet partnerov, vystriedaných za toľko a toľko minút? Tak Jason Voorhees by jej mohol zdatne konkurovať; ibaže on ich zabíja. A to tak rýchlo, že i so štvorkou z matematiky to spriemerujete na jeden mord za cca štyri minúty. To je, myslím, viac ako len solídne slasher skóre. Snáď až príliš. Na pohlaví a veku nezáleží. (11.11.2004)