Resident Evil: Retribution
Resident Evil : Retribution
Resident Evil 5: Odveta
Resident Evil: Retribution
Režie:
Paul W.S. AndersonScénář:
Paul W.S. AndersonKamera:
Glen MacPhersonHudba:
tomandandyHrají:
Milla Jovovich, Sienna Guillory, Michelle Rodriguez, Aryana Engineer, Bingbing Li, Boris Kodjoe, Johann Urb, Kevin Durand, Oded Fehr, Colin Salmon (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Smrtelný virus společnosti Umbrella Corporation dál pustoší Zemi a mění světovou populaci na legie masa, které jedí Nemrtví. Jediná a poslední naděje lidské rasy v podobě ALICE (Milla Jovovich), se probudí v srdci nejtajnější operace společnosti Umbrella a odkrývá víc o své tajemné minulosti, jak dále pátrá v komplexu. Alice, bez bezpečného útočiště, pokračuje v honbě na ty, kteří jsou odpovědni za šíření epidemie; honbě, která jí dovede z Tokya do New Yorku, Washingtonu a Moskvy a vyvrcholí ohromujícím odhalením, které ji donutí znovu přemýšlet o všem, o čem si dosud myslela, že je pravda. Alice, které pomáhají noví spojenci a staří přátelé, musí bojovat tak dlouho, aby přežila a unikla nepřátelskému světu na pokraji zapomnění. Konec se blíží. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (992)
Páté porcování zombie mutantů rozdělilo diváky na dva tábory a mě. První skupina tráví bezesné noci se smrtí v očích a joystickem v ruce místo toho, aby dělali něco užitečného, třeba se učili do školy nebo si zkusili po Herym Potratovi a Tvajlajtech přečíst nějakou opravdovou knihu. Tito nesmiřitelní bojovníci s T-virem však nenaleznou klid, dokud bude jejich monitor brázdit byť jediný nemrtvý zmrd! Jde přece o záchranu světa, no ne?!! A tak při neinteraktivní vizualizaci jen chytli do ruky to nejbližší, co připomíná onu teplou páku, která jim přináší tolik potěšení, případně začaly freneticky jezdit prstem po touchpadu, a vrcholí v nadšených ohlasech, jak to bylo skoro úplně jako "doopravdy". Druhá skupina tráví bezesné noci studiem existenciálních filosofů, encyklopedií a slovníků cizích slov a jedinou hru, kterou v životě zkusili byl IQ test, jenž jim náhodou vyběhl na internetách jako spam, když se pokoušeli objednat reedici Schoppenhauera. Hrami obvykle pohrdají, ale tohle byla vážně výzva. Nedoklikali ho sice do konce, protože se jim urputnou snahou někde v polovině zamlžily jejich čtyři dioptrie a výsledkem bylo "Geniálně přebujelé ego". Pohrdlivě nad tím mávli rukou, nějaká plechová bedna přece není směroplatná, když chodí denně na oběd do menzy, kde si s ostatními ufony vzájemně tolik pochlebují nad brokolicovým salátem! Tahle skupina jen dala ostentativně najevo své pseudopohrdání, zarazila si to pravítko do prdele hlouběji a pustila si na spravení vkusu Turínského koně. No, a pak jsem tu já. Má herní kariéra skončila někde ve vrcholné éře Halflajfu, protože pak jsem neprozřetelně naštěkal jedné paní do boudy, a od té doby, kdykoliv mě začne svrbět prst a mám chuť vraždit nějaké ty zmutované mutanty, kteří by jinak mohli prolézt obrazovkou do obýváku a rozpoutat apokalypsu, ozve se mi za zády: "Jééé, tati, ty máš novou hru, pusť mě k tomu!". A tak jedinou podobnou kratochvíli mohu už zažít pouze v okamžiku, kdy si nenápadně strčím do kapsy mobil s Tetrisy a zavřu se na hajzl. Ani to však nemá dlouhého trvání, protože děti hodně pijí. Já tedy viděl vizuálně kulantní, neškodnou pičovinu s pár opravdu vynikajícími momenty (obří bubáci s kladivy), která mě sice kdovíjak nenadchla, nicméně ani jsem nepošel nudou při čekání, kdy už ta neherecká pizda Natálka přestane skákat na jedné noze a konečně někoho zabije. Upřímně, mám chuť jednu hvězdu zastrčit, protože je Mila hnusná jako cigánské hračky a za normálních okolností bych ho raději vrazil do rozkošně rozšklebeného chřtánu nějaké té ňuňavé zombie, avšak pro zachování vysokého standardu své subjektivní objektivity to neudělám, abych i nadále zůstal tím seriózním a erudovaným filmovým kritikem. ()
Film je naštěstí dost krátký, takže nestačí být úmorné jeho řetězení atrakčních podnětů, jež rezignuje na tradiční příběhové rámce. A to přes to, že nelogicky uspořádaná kanonáda podnětů se projevuje například v tom, že celý film má konstantně velmi rychlou průměrnou délku záběru (2,4 vteřiny; 2144 střihů), kdy třeba závěr překvapivě není výrazně rychlejší než většina filmu (což běžně bývá). Z perspektivy filmu jako nástroje k vyprávění příběhů se pak můžeme vrátit k rétorice komentování rané kinematografie - Resident Evil: Odplata je intelektuálně i narativně primitivní kinematografie. Jenže co s tím, když je primitivní tak hrdě, poctivě a dalších dílů se budeme dočkávat přinejmenším do doby, než se Paulu W. S. Andersonovi (producent, režisér) a Mille Jovovichové (hlavní role) rozpadne manželství? Více poznámky z doby premiéry.. ()
Od doby druhých Transformers tady nebyl tak přepálený, tupý a prvoplánovitý útok na vaši signální soustavu. Anderson se úplně vykašlal na něco jako je příběh, logika či vyjadřovací střídmost a od začátku do konce servíruje, beze smyslu a oddechu, jednu sterilní akční sekvenci za druhou, to vše podpořené únavným technopeklem individua zvaným tomandandy a s heslem "čím více tam narveme těch zpomalovaček, tím lépe, vždyť jsou tak cool!". Jestli pro vás předchozí díly byly na vás už tak nějak moc, z tohodle se vám udělá blivno. Moje ostravská babička, nechť je jí země lehká, by to shrnula slovy "To byla zase chujovina!". ()
JE to v každém případě lepší, než předchozí díl. Ale tuhle metu překonat, to rozhodně nebyla olympijská disciplína. Polepšil si soundtrack, výborné je vybrané prostředí (tím si Anderson šikovně otevřel možnosti) a prvních 15 minut je takřka excelentních. Jenže pak už vše jede v kolejích minulého dílu. Scénář servíruje jednu pitomost za druhou a (nemusíte být hnidopich, aby vás ty koniny praštily do očí) a zpomalovačky se rychle zají. Znovu je jich moc, aniž by měly opravdový smysl (bolestné je to hlavně ve finální bitvě). Návrat starých známých fajn, nové postavy v ničemu (Bingbing Li je nicméně zatraceně hot) a Milla neskutečně asexuální. Kam se v upnutém oblečku hrabe na Kate Beckinsale. Ve výsledku lepší než čtyřka, ale pořád o značný kus za původní trilogií. Ale když už nic, na tohle se aspoň „dalo dívat“. ()
Tady už nezáleží vůbec na ničem. Stačí mít generátor náhodných dialogů, postav, lokací a monster a série může jet donekonečna. Hodnotit podle klasických měřítek se nedá, neboť smysl RE nedává už dlouho. Anderson si prostě jede svoji brakovou videoherní estetiku, o které si sice můžu myslet, že není ani trochu hodnotná a žádoucí, nicméně aspoň se tím odlišuje od zbytku žánrové konkurence. Na rozdíl od čtvrtého dílu mě pětka nesrala (až se stydím přiznat, že jsem se docela bavil), tudíž jsem tentokrát docela smířlivý (5/10 - 2*). Čekal jsem to na odpádek. ()
Ešte dementnejšie ako predchádzajúce diely, navyše už to nerecykluje iba cudzích (hlavne Úsvit mŕtvych a Votrelcov), ale aj seba. No je to výrazne akčnejšie a krvavejšie ako štvorka, takže to človek prežije relatívne v zdraví. ()
Zatímco minule se Anderson opájel novou technologickou hračkou zvanou ‚třetí rozměr‘, tady posílá do hajzlu i ji, a pálí divákovi do ksichtu únavný, nevzrušivý a absolutně sterilní sled střílení bez nápadu, napětí a adrenalinu, a namísto toho nechává plnit Alici rodičovské povinnosti a ostatní postavy vše naokolo trapně vysvětlovat, vstávat z mrtvých, nebo být za blbečky jen tak z rozmaru (Leon S. Kennedy!); sorry Paule, vždy jsem tě hájil, jak před hatery na netu, tak i osobně u piva, ale tohle je sračka, kterou jsem si nehorázně protrpěl a poprvé se netěším na další díl. ()
2/10. Chujovina na entou. Už úvodní slow-motion akce je totálně k smíchu a vám je okamžitě jasný, že tohle je nové dno, kdysi alespoň průměrné a zábavné série. ()
║Rozpočet $65miliónov║Tržby USA $42,345,531║Tržby Celosvetovo $240,159,255▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $6,200,021║ Tržby za predaj DVD v USA $15,706,169║ no ako až kam dokáže Anderson klesnúť, vývarová vývarovosť utopená v samoúčelnosti, absolútne bezvýznamný film(porovnateľný úrovňou série Twilight) s prevažne otravnou akciou, občas sa to dá pozerať ale ako konzumnejšieho príbehu ani za mak, kameo návraty(Rodriguez, Fehr) sú fakt už smiešne, plus k tomu príde dokonca aj na kopírovanie hudobných motívov s Inception či Bourna /10%/ ()
Hra: Resident Evil. Kampaň: Film. Mise: Bunkr na Kamčatce. Status: Mise splněna. Pocit sledování videohry stále roste, obětování logiky a fyziky splněno, tahle cesta bez hlavy a paty, v které si tvůrci mohou dovolit snad všechno je bohužel docela zábavný oddech na nedělní večer. Tak jako tak tu je hromada dobře odvedené práce, která je chvílemi skoro až děsivá (úvod pozpátku a překvapivě dobrá hudba). Maximální využití klišé pro úzkou skupinu diváků s videoherní stylizací, proč ne. PS: Sienna Guillory je stále nádherná:) ()
Kdyby mi někdo tvrdil, že si v jednom roce celkem užiju Underworld i Resident Evil, asi bych se mu vysmál. Ale on je to prostě GP dvojblok jako vyšitej :) ()
Pár slov o tom, čím navazuje Paul Anderson na André Bretona, v čem spočívá mimořádný význam sequelů a proč je Hollywood už přes sto let v čele kinematografie. ____ Jak známo, hodně lidí si dneska stěžuje na infantilnost amerických filmů. Tyto stížnosti, jimž neušel ani tenhle film, se ozývají opakovaně, ať už ze strany médií, diváků či akademiků, a tvoří jakýsi názorový konsensus, na němž panuje obecně shoda. Zásadní problém je v tom, že tato infantilita dnes ve spoustě filmů přechází v tzv. infantilitu na druhou, a pak už nejsme na půdě něčeho triviálního či dětského, ale spíš na půdě surrealismu a dadaismu. Na půdě avantgardy. To ovšem tito kritici infantility velmi často přehlížejí a všechno, co se jeví jenom trochu infantilně, hází předem na jednu hromadu. Včetně tohohle filmu, což rozhodně není žádné béčko (béčká jsou často takový hrozně chlapácký, zatímco tenhle film chlapy spíš pobuřuje), ale vyloženě avantgardní projekt, který navazuje na tradici surrealistickou a dadaistickou. Svědčí o tom třeba drzost, s jakou ten film láduje do diváka tok často ne úplně souvisejících obrazů, nebo fakt, že se ve filmu objeví několik herců, kteří zemřeli v předchozích dílech a hrají zde jiné postavy (Michelle Rodriguez, Colin Salmon, Oded Fehr). Někteří hovoří dokonce o éře post-příběhu, čímž naznačují, že zatímco dříve se proti učesanému příběhu bouřila avantgarda, dnes ho opouštějí i ty nejdražší produkce velkých studií. Resident Evil: Odveta svůj výraz zkrátka hledá v krajním experimentování. A jasně že není nijak extra zábavný, ale to avantgardní kusy taky nikdy nebyly. ____ Resident Evil: Odveta má navíc tu výhodu, že se coby sequel může doslova utrhnout ze řetězu a experimentovat, jak se mu zamane. U sequelů se obecně očekává všeho víc a současně se toleruje, opustí-li vnitřní soudržnost postav a vyprávění ve prospěch čisté audiovizuality. V tom spočívá mimořádný a většině kritiků skrytý význam sequelů, neboť vlastní jakousi licenci na experimentování všeho druhu a dovolují tak tvůrcům posouvat hranice filmového jazyka, aniž by se na ně za to producenti a diváci zlobili. Asi nejlepší je tu vzpomenout populární sérii Transformers a Piráti z Karibiku. Zatímco první díl Transformerů a Pirátů představoval ještě poněkud konzervativní přístup, ve druhých a třetích dílech obou sérií rozpoutali tvůrci avantgardu se vším všudy, neboť téměř úplně rezignovali na nějaké zdání smysluplnosti nebo reality, což je ale dobře, protože jim to umožnilo natočit scény, odehrávající se zcela mimo čas a prostor, v pestrobarevném limbu, kde neplatí fyzikální ani jiné zákony, a kde se může dít zcela cokoliv. Diváci tyto pokračování sice přijali s rozpaky nebo rovnou odmítli, ale to jen ukazuje na opakování dějin – když si najdete dobová vyjádření o surrealismus či dadaismu, najdete nespočet paralel s recenzemi druhých a třetích Transformerů a Pirátů. Spousta lidí zastávající názor, že film musí hlavně vysvětlit motivace postav a rozehrát plnohodnotný příběh, si navíc očividně neuvědomuje, že tím připomíná kryptokomunisty, kteří měli rovněž spadýno na „úpadkové“ modernistické a formalistické směry v umění. ____ Podle mě není od věci položit si otázku, která souvisí s předešlým, proč je Hollywood už přes sto let v čele kinematografie. Určitě neobstojí argument, že za tím stojí moc distribuce či peníze. Skutečným důvodem je fakt, že Hollywood neustále inovuje a vyvíjí se, respektive cílí na mládež, která tyto inovace a změny snese. A jak známo, jedinou možností, jak si v dnešním světě udržet konkurenceschopnost, je vydat se cestou inovací. Bez nich by Hollywood nebyl na poli kinematografie zdaleka tak silným hráčem. Hodně lidí si sice stěžuje na to, že Hollywood se v prvé řadě snaží oslovit děti a teenagery, ale tyto stížnosti jsou mimo, protože právě cílení na děti a teenagery umožňuje inovovat a vyvíjet se, protože starší, potažmo konzervativnější diváci by tyto inovace co se týče změn způsobu vyprávění a stylu neunesli. Filmy jako Resident Evil: Odveta mají pak co se týče inovací asi největší potenciál, protože jednak cílí na mládež a druhak se coby sequely jak řečeno mohou dopouštět všelijakých vylomenin. Závěr z toho všeho je ten, že stěžovat si na infantilní filmy je zajisté v pořádku, ovšem řada dnešních filmů se vyznačuje tzv. infantilitou na druhou, která připomíná spíš evropské avantgardní proudy z počátku 20. století, a zde jsou ty stížnosti už poněkud neadekvátní a liché. () (méně) (více)
3D verze ,,JMENUJU SE ALICE A TOHLE JE MŮJ SVĚT....“ /// Zábavná jednohubka, která má v sobě všechno, co chybělo starejm dědkům. Příběh? Svět MATRIXu a v něm New York, Moskva, Tokyo, což znamená stovky mrtvejch rudoarmějců či hromada žlutejch zombíků. Zábavná videohra - víc bych neřešil. Paul W.S. Anderson se pomalu (ale jistě) stává odborníkem na 3D a možná že ta 4* (hvězda) je díky němu. Milla střílí, mlátí, běhá, skáče, lítá, řídí, hodně prostoru má ,,ruční“ práce (holky se rvou, jako by v dalším levelu měly zabít Billa), nikdo nezdržuje žádnejma rádoby originálníma proslovama (dokonce bych řek, že každej řekne jen co musí), když začnou lidi nudit, přijde ,,DROBEČEK“ - no a hned je demolice metra mnohem uvěřitelnější. Apropó – serte na uvěřitelnost. Z vysoka! Nechce mi tady někdo namluvit, že má strach ze zombíků? Je to béčko a hodně dobrý. Všichni co na tom makali to věděj. Tak proč to nechápou i ti, co na to čuměj? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jde po mě malá červená holka. 2.) Vždycky jsem chtěl vidět zásah motorovkou ve 3déčku. 3.) Toužím po životě v holografický projekci. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ * ()
3D CINEMA CITY - parádní efekty, skvělí herci, super pokračování a navždy mladá Milla Jovovich (sakra, jak ona to dělá?). Já jsem se v kině bavil a musím pochválit 3D kino Cinema City,které je 100x lepší, než 3D Cinestar, kde jsem viděl Resident Evil: Afterlife a v brýlích 3D byly hnusné barvy - červená byla hnědá apod! ()
// Distribútor: Sony, Screen Gems // Počet premietajúcich kín v USA: 3,016 // Otvárací Víkend USA: $21,052,227 // ()
Příjemná Akční Popcornová Zábava!! Výrazné zlepšení oproti Afterlife.. Žádná Digitalizace, ale Super Provedení Akčních Scén bez Střihu! Závěrečný Souboj Žen byl Skvělý ! Už dlouho jsem neslyšel takové křupání Kostí ! Štve mě jen jedna věc, že RE trochu Odbočil od tématu .. Už to není typický Zombie Horor, ale vydalo se to spíše tou Akční Cestou do které zapojili Zombie tím způsobem, že jim dali Moc řídit auta a střílet se zbraní...Nicméně u mně Fájn a záměrně dávám vyšší Hodnocení, jelikož mi to příjde strašně Podhodnocený ! ()
Jsme tam, kde jsme byli. V hluboké vodě hloupého béčka, kde se topím někde mezi Millou, která nehne brvou, ani když jí auto vybouchne přímo do tváře, a Michelle Rodriguez, jejíž údery způsobují dočasné infarkty. Retribution navodí atmosféru efektním zpracováním minulého cliffu, aby s každým dalším zvratem či soubojem sešlo o schod níž a skončilo u zoufale únavného ledového finále. Nečekal jsem, že se Anderson poučí z minulých chyb, ale že se mě každou další minutou bude snažit zabít, to je překvapení. ()
Strácal som sa v tom a to som videl poctivo, kompletne všetky diely (jednotku a trojku dokonca v kine). Potešila ma krvavosť, temnosť, drsnosť, Kevin Durand a návrat pár známych ksichtov, ale to je asi tak všetko. ()
Už třetí díl série měl nakročeno k absolutnímu odvazu stran žánrových poloh, klišé a schémat, ale až "Odveta" ukazuje Paula W.S. Andersona v nejlepším světle jako nedoceněného génia brakové podívané a videoherních vyprávění. Genialita Andersonových snímků spočívá v bezešvém mixu béčkové přímočarosti, fanboyovských referencí a sebereflexivní nadsázky, který ovšem nepomrkává spiklenecky po úzké skupince znalých diváků, ale naopak cílí na maximálně široké publikum. Výsledkem je zcela nevázaný sled atrakcí, který ve své osvobozené nespojitosti a pestrosti motivů dosahuje až úrovně filmových koláží typu "Koyaanisqatsi". Ostatně stejně jako Reggiovy dokumentární eseje také Andersonovy snímky jsou kamerově dokonale vycizelované a představují řetězec vágně propojených moneyshotů. "Resident Evil: Odveta" navíc překonává Andersonovy dosavadní mistrovské videoherní počiny "Rallye smrti" a "DOA: Na život a na smrt", které produkoval. Videoherní v tomto případě neodkazuje na původ námětu, ale na způsob vyprávění. Zatímco jiní tvůrci (včetně fušera Uwe Bolla, s nímž bývá Anderson zcela neadekvátně srovnáván) podřizují videoherní světy tradičním narativním zákonitostem kinematografie, Anderson (podobně jako např. duo Neveldine/Taylor či famózní filmový "Silent Hill") přejímá pro film videoherní naraci. "Resident Evil: Odveta" tak uhrane důmyslně přímočarou premisou o testovacím komplexu společnosti Umbrella, který umožňuje postavám doslova procházet levely stylizovanými dle světových metropolí. Zdejší způsob vršení atrakcí a střídání ikonických prostředí neodbytně vyvolává dojem, že tvůrci scénáře hráli "Call of Duty: Modern Warfare II", kde hráč skáče do těl rozličných hrdinů, kteří se pohybují v odlišných prostředích (mimo jiné též Moskvě, Washingtonu, na americkém předměstí i na základně za polárním kruhem. Rudá královna, centrální počítač ovládající celý testovací komplex pak připomíná videoherního "režiséra" z her Left 4 Dead, když v souvislosti s konkrétním postupem hrdinů jejími levely jim aktivně do cesty spawnuje konkrétní protivníky. Vedle toho představuje "Resident Evil: Odveta" až grandiózně sebereflexivní dílko, které se vyžívá ve schématech i vlastní lacinosti a směřuje až do vod požitkářského campu. Tvůrci žánrová klišé neobcházejí, ale procházejí skrz ně na druhou stranu do paralelní dimenze, kde každé klišé nabývá podobu své absurdní mocniny. Od konce letošního Festivalu otrlého diváka nebyl v kinech tak zábavný film k vidění. ()
Související novinky
Zkáza Pompejí bude sexy
Ať už jste jakéhokoli pohlaví. Epos Pompeii totiž našel hlavní představitele v Kitu Haringtonovi (Jon Sníh ze Hry o trůny) a Emily Browning (kočka ze Sucker Punch). Kit si zahraje otroka bohatého… (více)
Resident Evil Retribution je to nejhorší co nám filmové univerzum toho světa vůbec může nabídnout. Na celkem působivý konec Afterlife navazuje přímo Retribution a úvodní scénu nám přehrává pozpátku. Alice je zajata a uvězněna v simulačním středisku Umbrelly hluboko pod mořskou hladinou na Sibiři? To je fuk… A tady to začíná. Hromada nesmyslů, nelogických zvratů, bez fyzikálních zákonů, vykrádaček ze hry a neustálé slou-mou akce. Tady si projde Tokiem, nějakým random Americkým městečkem až po rudé náměstí kde si to Alice a její banda za volantem Rolls Royce rozdají s obrovským super-Lickerem. Hromada zombie typu T nebo s Las Plagas parazitem či dva Executionery, které si Alice dává s prstem v nose. Film si z her opět půjčuje další „sadu“ postav a tentokrát to schytali Leon S. Kennedy, Ada Wong nebo největší Badass série Barry Burton zde ztvárněný Kevinem Durandem. Až do herního Revelations 2 jsme pořádně ani nevěděli co s Barrym vůbec je, ale rozhodně se měl lépe než ve filmu kde byl jeho osud jasně zpečetěn. Vrací se ale i Albert Wesker. Po Afterlife najednou obrátil a už nechce Alici zpapkat nýbrž jí za pomoci Ady Wongové a bandy jmenovaných hrdinů výše dostat z komplexu. Alice se tu dokonce setkává se starými známými jako Rain Ocampo, Carlose Olivieru… i ten chlápek co ho to rozkrájelo v Laserovém koridoru se vrátil. Tentokrát, ale jako znepřátelené klony. Jedna věc co mne neskutečně s*ala už od Extintion a to ta výroba klonů jak na běžícím páse. Ve hře byli rádi když sem tam vytvořili nějaký ten klon, ale tady je to šílené… jako by to bylo úplně běžné i ve skutečném životě. Finále celého filmu je úplně o ničem. Probíhá mezi Alice s Leonem a Lutherem proti zmanipulované Jill Valentine po boku s Rain, která si ještě připomohla vyspělejším parazitem Las Plagas. V podstatě ze sebe udělala takového Osmunda Saddlera ze čtvrté hry s jedním rozdílem – na Saddlera neútočilo to čemu vládl. Celé to v ultrazpomalených záběrech. Mezi to se dostalo pár X-ray scén, které ukazovali Leonovu zlomenou ruku a dvě smrtelná zranění zlomených žeber Luthera a Alicí. Souboj samozřejmě končí výhrou našich hrdinů. Na konci filmu se úplně zapomnělo na veškerá zranění z boje, na to že umřel Luther... tedy – jako by v sérii ani nikdy nebyl, všichni vysmátí. Wesker vrací Alice zpět své schopnosti a připravuje jí na finální souboj kde lidstvo má tu nejmenší šanci. Kdybych se měl vyjádřit k obsazením. Postavy byli dost debilně napsané. S Leonem, který dostal o dost méně prostoru jak Chris, bych byl celkem i spokojený, ale nulové repliky tomu taky moc nepomohli. Obzvláště v záběru kdy si musel nutně sáhnout na stehýnko Ady Wongové. Její výstup a její obsazení bylo příšerné. Ve filmu mi připadala spíše jak nějaká pipka než jako agentka ve službách Alberta Weskera. S kým jsem byl poměrně spokojen byl Kevin Durand jako Barry Burton. Ten tuto Badass postavu ztvárnil opravdu skvěle a rád bych ho viděl i nadále, ale jeho potenciál byl zabit jedním jediným filmem. Výkon M. Rodriguez je taky hodně slabý. Jako by speciálně pro tento film zapomněla hrát. Opravdu mne pobavili momenty kdy se při finálové scéně vždycky na někoho rozběhla. Pokaždé to vypadalo jako by byla připravená běžet sto metrů ačkoliv odpor proti ní stál ani ne pět metrů a to všechno ještě ve zpomalených záběrech. Jedna hvězda za skvělou Siennu Guillory jako Jill Valentine ve stylu pátého herního RE a skvělý soundtrack skladatele tomandandyho. () (méně) (více)