Případy 1. oddělení - Série 1

Tak jsem se v posledním díle 1. série dozvěděl, že policie má při objasňování vražd úspěšnost 93%. To je slušné, ale kdybych se do vyšetřování zapojil já, uznávaná kapacita na jakoukoli problematiku, tak by ta objasněnost zaručeně klesla. Já totiž neumím řvát na sprosté pachatele ani sprosté podezřelé, neumím je podplácet cigaretami a neumím je ani obelhávat. To vše detektivové z 1. oddělení zvládají brilantně, i když kpt. Pražák by evidentně nemohl projít přes psychotesty a por. Sršeň by se k policii dostal pouze díky známostem nebo chybou v Matrixu. Ovšem vše nad řadovými detektivy je dokonale ze života - otcovsky přísný plk. Jeřábek, věčně nespokojený (a samozřejmě neschopný) velitel mjr. Korejs, praktický zástupce velitele mjr. Kozák, morbidně vtipný patolog MUDr. Vojíř, skvostně nevrlá státní zástupkyně JUDr. Švihlíková i líný soudce JUDr. Chyňava. Jenom ty případy nejsou až tak skvělé - pachatel je buď znám neuvěřitelně rychle a pak se po něm dlouze pátrá, nebo se čeká na náhodu, případně vše vyřeší vševědoucí mjr. Plíšek. Mě to baví tak na 70%, ale v záplavě všeobecného nadšení mi můj obranný mechanismus velí zaokrouhlit dolů. (04.10.2016)

Nejlepší český krimiseriál, který kdy vznikl (a kterému se ani nemůže žádný jiný vyrovnat) mi dlouho unikal a upřímně - nebýt příchozí třetí řady - asi by v tom bohužel stále pokračoval. Naštěstí jsme první řadu slupli jako malinu během pár dní a až na pár výjimek mě většina případů opravdu vtáhla. Tak snad zbylé dvě sezóny dostojí stejné kvality. [viděno v iVysílání] (31.08.2022)

Pokud se tvůrci našich seriálů o kriminalistech drží domácích zdrojů, dopadá to mnohdy tak, že jsem nepokrytě spokojen (a když už se nechají inspirovat jinde, mělo by to vypadat jako Pustina). No, a zjevně platí, že Česká televize je v tomto ohledu o několik tříd výš, než naše komerční stanice, které se zoufale snaží točit české verze Kriminálek Las Vegas, Miami a podobně, přičemž je výsledek už předem jasný. První řada Případů 1. oddělení mě zaujala, bavila i občas zklamala, ale ta zklamání byla spíše jen drobnostmi, takže nemohla výrazným způsobem ohrozit můj výsledný dojem z celé této série. Po čtrnácti epizodách tedy mohu zodpovědně prohlásit, že jsem byl velmi spokojen a myslím si, že právě toto je cesta, kterou by se měli čeští tvůrci ubírat. / Poučení: První série potvrdila platnost těchto dvou pravidel: Každý vedoucí pracovník je blbec (z určitého úhlu pohledu) a Hovno vždycky padá dolů. (10.02.2023)

Velké české překvapení, které bych od ČT snad ani nečekal, nicméně to vypadá (a musím zaťukat na dřevo), že by se mohly některé českotelevizácké mozky probudit. Celkem ne nezajímavý, ale ke konci odfláknutá první série Cirkus Bukowsky dala naději, České století s výhradami jakbysmet, poněkud sci-fi růžovková První republika nadšení pak zmírnila, ale 1. oddělení ukázalo, že když se chce, tak to jde! A jsem rád, na české poměry skutečně vzpruha. Jednotlivé díly mě bavily zbytečným nepřikrášlováním a celkem uvěřitelnými postavami (až na poněkud lehce přestřeleného trdloidního ale hezky zahraného Vladykova Víťu), kde tedy, přiznávám, překvapil i Bolek, i inspirací reálnými případy. Pátou * ale nedám. Jsem zlý :) Ne, je to spíše propto, že ačkoliv se mi to líbilo a budu se těšit na případná pokračování, nějak mě nic neláká na to, podívat se na jednotlivé díly znovu. To není ani tak výtka, jako skutečnost. Ale měl-li bych dát Palec, tak rozhodně nahoru :) (22.12.2015)

Jak jsou předsudky zavádějící, jsem si uvědomil po zhlédnutí několika epizod Případů 1. oddělení. Dlouhá léta jsem na základě zkušeností podléhal dojmu, že vznik kvalitního kriminálního seriálu je u nás stejně pravděpodobný jako natočení vysokorozpočtového sci-fi ve vietnamské produkci. A ejhle, ono se to podařilo. Základem je kvalitní scénáristická práce, která vychází ze skutečných kriminálních případů a taky fakt, že se na scénáři podílel ostřílený kriminalista, který do něj vložil své zkušenosti. Díky tomu je to věrohodné, aniž by to ztrácelo napětí a atraktivitu. Co oceňuju nejvíc, že to jde vlastní cestou a nehledá vzory v zahraničí. Seriálů, které jsou zjevně inspirované severskými detektivními řadami nebo americkými akčními sériemi vyprodukovaly naše televize spoustu s velmi rozpačitým výsledkem. Do určité míry bych snad korigoval bezbřehé nadšení, které seriál vzbudil. Je to velmi solidní, ale výjimečné snad jedině v rámci velmi průměrné české dramatické tvorby, která už druhou dekádu tápe, jak dál a hlavně pokulhává za moderními televizními trendy. Kvalitní herecké obsazení, dokonce i Bolek Polívka si vzpomněl, že umí hrát, a přestal předvádět sebe sama. Snad jedině Sabina Remundová potvrdila, že opravdu nepodědila herecký talent své matky. Celkový dojem: 85 %. (07.04.2016)