Nezdolná Kimmy Schmidt

Po troch sériach som si na sto percent istý, že obávaný koniec sveta, ktorý im Reverend počas tých pätnástich rokoch zvestoval, naozaj nastal. Len v podobe rozpade spoločnosti. Kimmy nakoniec vyšla do sveta, ktorý podivne absurdným spôsobom a prostredníctvom absolútne šialených postáv nastavuje zrkadlo pokrivenej morálke, ktorej nikdy nečelila, modernému svetu, ktorý nikdy nemala šancu spoznať a rovno všetkým nekonečne nemožným situáciám, ktoré na ňu celých 15 rokov čakalo. Popravde netuším, či momentálne kdekoľvek beží šialenejší seriál. Nie vždy perfektne vtipný, nie vždy zaujímavý, no neuchopitelne šialený. (09.04.2016)

1. série Kimmy Schmidt mi vlastně nabídla přesně to, co jsem čekal. Za seriálem stojí Tina Fey, takže jsem očekával humor podobný tomu, který jsem si oblíbil v 30 Rock. Ano, pokud 30 Rock není váš šálek, tak silně pochybuju, že se u Kimmy Schmidt budete bavit. Čekal jsem, že uvidím staré známé tváře v nových, šílených rolích. Čekal jsem, že se u toho nebudu smát od začátku do konce, ale že se pobavím a odreaguju. A všechno to jsem dostal. V hlavní roli Kimmy se představuje Ellie Kemper (The Office), která se na tu roli stoprocentně hodí. Další postavou je šílená Jacqueline v podání Jane Krakowski (30 Rock), které byla role také psána přímo na míru a nad nimi se tyčí "až přehnaně gay" Titus Adromedon, který je kapitolou sama pro sebe. Skvěle má UKS vychytané i camea pro své hosty ať už jsou to ve větších rolích Jon Hamm nebo samotná Tina Fey či v epizodních třeba Dean Norris, Kiernan Shipka nebo Nick Kroll. Plusové body přidávám za tu divnou a neskutečně chytlavou znělku a celé je to rozhodně takové svěží, barevné a přehnané. Takže závěrem, u první série jsem se pobavil a příjemně odpočinul. A i když to nebyla nejlepší komedie, co jsem kdy viděl, tak se těším až se podívám na další pokračování. Netflix totiž zatím chvályhodně pokračuje ve svých tradicích a svým seriálem mě ještě nikdy nezklamal. *** 2. série I letos pokračuje seriál v ujeté a výstřední jízdě, kterou před rokem započal. Jenže baví o něco míň. Větší prostor si tam pro sebe vypsala Tina Fey. Já vím, že ji tenhle typ postav baví hrát, ale mě je nebaví sledovat. mnohem zajímavější je jako Liz Lemon. Vůbec, ale vůbec si nedovedu představit, že by tohle běželo na NBC. Seriál je to prostě natolik jiný, že ve sledování pokračovat budu, ale doufám, že ho ještě trochu obrousí. Třeba tím, že se k sobě postavy budou chovat o něco málo líp. Opět dobrá hostování, třeba Josh Charles, Joshua Jackson, Anna Camp nebo Lisa Kudrow. *** 3. série Jak jsem si přál, tak třetí série se uklidnila. Tedy relativně, pořád je to ujetá zábava, která to vždy byla, jen o něco klidnější. Letos bylo i míň hvězdných hostů (nových), ale třeba Ray Liotta svou epizodkou pobavil. Kimmy mě pořád baví a doufám, že to ještě nějakou chvilku bude pokračovat. 4. série Čtvrtá řada se ukázala být tou poslední a je třeba přiznat, že už tak nějak bylo na čase. Roztomilost Kimmy už se ohrála, i když jí to pořád vydrželo o něco víc než Titusovi. O tom, že šlo o populární seriál svědčí i to, že i v této řadě se objevilo několik slavných hostů jako Zachary Quinto. Nebylo to zlý, ale znovu to asi vidět nepotřebuji. (05.03.2016)

Americká odpověď na Bridget Jones. Sem tam mrazivě povědomá; jindy (a povětšinou) zase tak moc vzdálená, jak jen to je technicky možný. Obsazení Ellie Kemper byl super tah, neboť ta typicky feyovský hlášky a ksichtíky ještě vytuční, přičemž hlavní postavě jednim tahem dodává na roztomilosti, která je zde obzvlášť potřeba. Co se dalších postav týče, hemží se to tu prvoplánovkama (Jacqueline, Dong, ale i Titus "Bald by choice" Andromedon), stejně jako relativně originálníma a správně cáklýma charakterama, z nichž mě asi nejvíc bavila nenápadná paní správcová Lillian. --- "You know, Disney lies to little girls. Step mothers aren't scary. And nannies aren't magical. And dwarfs do NOT let you sleep in their house without expecting something." --- Edit po druhý sérii: Nic, já jsem se regulérně zamiloval. Na pět hvězdiček a zařazení do topky mě definitivně zviklala role pro autorku samotnou, která možná neni napsaná dokonale, ale v kontextu seriálu dokonalá je - cynická, až dekadentní, Kimmy slušivý zrcadlo nastavující. Nezvykle explicitní apel na zavržení Redskins závěrem velmi potěšil a zhruba potisící zdokumentoval, že Tina Fey moc dobře ví, jak psát a co psát. Sofistikovaná zábava pro, um, nesofistikované? --- "So I don't get pissed off. I get pissed on!" (14.03.2015)

Další hitovka ze stáje Netflixu? No slušelo by se, pokud je z pera Tiny Fey a tematicky to evokuje můj oblíbený film Dožeň, co se dá. Její 30 rock považuju za vůbec nejvtipnější věc z televizní produkce a se slzou v oku na to pravidělně vzpomínám. Tohle je tomu poetikou hodně podobné, ale spíš to tíhne k takovým těm šílenějším věcem, co Liz Lemon prováděla. Tracy Jordan by tu působil jako jeden z normálnějších elementů. Stejně jako 30 rock to není nic co musíte nutně vidět dalším dílem kvůli ději, ne tady koukáte na další a další další díl, protože je to neskutečně vtipný. A tomhle případě i svěží, hlavně když to srovnám s většinou po himymovsko bigbangovských sitcomů. Narozdíl od nich jsem tu ani přes trhlost námětu i provedení necítil tu pachuť trapnosti. I když se nemohu zbavit dojmu, že bych si to užil více před 12 lety a to ještě kdybych měl pohlavní ústrojí uvnitř těla. Pořád to má neskutečnou lizlemonovskou kadenci vtipů, ve které se našinec snadno ztratí, ale i tak by to podle mne byla chyba minout minimálně bez zkoušky. 8/10 (07.03.2015)

V roce 2017 jsem projel první sérii a kousek druhé - seriál mě nenadchnul, částečně vinou slabší druhé série a tehdejším přesycením sitcomů z New Yorku. Teď, o tři roky později jsem, coby nadšený fanoušek interaktivních pořadů (choose-your-own-adventure), zkouknul interaktivní speciál Kimmy vs. the Reverend a následně během tří týdnů i kompletní UKS. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem o něco více dospěl, jestli jsem více znal parodované reálie, jestli jsem trpěl nedostatkem nezdolného optimismu Leslie Knope nebo jestli to byla pouze shoda s prezentovanými myšlenkami, a morálními poselstvími, každopádně jsem si to užil o dost více než v roce 2017. Je to celé sympaticky osobité - kde jiné sitcomy jdou klasickou cestou kariéra-protějšek-dítě, zde se převážně řeší pouze to první. S vyjmenovanou trojicí často přicházejí emotivní momenty, zde jsou tyto mnohdy neoddělitelně spjaty s pobytem v bunkru, na který se nezapomíná ani po čtyřech sériích. (10.09.2017)