Pianista

Nesmírně silný zážitek. Divák tu není masírován režisérem, jako v případě Spielbergova Seznamu, ale doslova semlet událostmi samotnými, syrovostí bez výraznějších příkras a stylizace. Wladyslaw Szpilman prochází hrůznými událostmi jako tichý svědek, který nemá možnost ovlivnit cokoli kromě zachování vlastní existence. Nemá čas (a divák s ním) příliš se utápět ve vlastním žalu, když se náhodou vyhne osudu většiny ostatních a své rodiny, tiše sedí v zamčeném bytě pohroužen do sebe. Většina filmu působí velmi studeně, bez patetického vyjadřování emocí a ždímání divákových slz (všichni víte, na který film mířím :)), o to působí věrohodněji a účinněji. Polanski měl na tomto filmu příliš osobní zájem, než aby se podřizoval obvyklým podbízivým postupům komerční kinematografie, tomu říkám umělecká integrita. Herci jsou rovněž skvělí, oskar Adriena Brodyho naprosto zasloužený, výprava i kamera nezapomenutelné. Vynikající film. (31.08.2006)

(1001) Roman vyhrává před Štefanem o několik délek, aspoň co se mojí optiky týče. (08.04.2009)

Na Pianistovi je dobře poznat, že snímek natáčel režisér, který osobně poznal hrůzy války a holokaustu. Výjimečně silná autentická výpověď o osudech Židů za 2. světové války. Narozdíl od Spielbergova oslavovaného Schindlerova seznamu není vykalkulovaný a učesaný, což se ovšem projevuje v poněkud nižším hodnocení. Narozdíl od Spielberga volí Polanski formu komorního dramatu jediného muže, nicméně jde o výjimečný dojemný a výborně zahraný film. Celkový dojem: 100 %. (14.06.2006)

Jsem lehce zklamaný. Možná jsem byl naivní, když jsem si myslel, že uvidím druhý Schindlerův seznam, ale snímek si o to svou pověstí říkal. Nejsilnějším prvkem snímku byl výkon hlavního představitele Broodyho. Další velká pozitiva jsou určitě hudba, kamera, kostýmy, realičnost (ta se držela celou dobu, jenom ke konci filmu trochu pokulhávala) a myšlenka. Jenže plný počet * dát prostě nemůžu. 150 minut je opravdu moc a člověk se, hlavně v druhé půli filmu, občas nudí. Dále mi vadila příliš neřešená jazyková stránka a k tomu určitá neosobnost hlavní postavy (ale to není chyba Adriena, ale scénáře). Avšak v každém případě je to po řemeslné stránce výborně natočený film, který stojí za zhlédnutí a vyšší ohodnocení. Nejvíce se mi líbila scéna s hraním na klavír bez klavíru. (19.09.2008)

Hodně štěstí, Chopin, Bach, Beethoven v srdci a hlavně nezlomná touha žít.. Spielbergův Schindlerův seznam byl pro mě příliš filmový, než aby mohl objektivně popisovat realitu a u Polanského Pianisty to funguje přesně naopak. Dojmy však zanechávají oba filmy stejně hluboké a nevím, kdo by měl ze současného hollywoodského spektra větší právo na danou tématiku točit než tihle dva. V nadsázce řečeno, film o vybíjení kytovců vždycky bude umět nejlépe natočit velryba.. Výběrem látky jsou sice autoři v mých očích zvýhodněni (citlivost tématu holocaustu a s tím spojená shovívavost kritiky) a obrazně jsou tak už v půlce trati, zatímco ostatní teprve čekají na startovní výstřel, nicméně podobných snímků jen houšť jakožto memento pro další generace, že některé události se již v historii lidstva nesmějí NIKDY opakovat. Brody vzhledem k roli, co hrál a vlastním schopnostem si už dopředu mohl doma na poličce nachystat místo pro zlatého plešouna, ale mě mnohem více zaujal ve své pár minutové roli Thomas Kretschmann. Zajímavá postava kapitána Wilma Hosenfelda, v civilu učitele a za války zachránce Poláků a Židů z pozice vysoké šarže oblékající uniformu nacistického Německa(!), by si bezpochyby zasloužila vlastní film. (11.06.2010)

Mistrovské dílo. Pro mě jeden z nejlepších válečných filmů. Mrazivé a kruté svědectví o jednom z nejstrašnějších činů v dějinách. Geniální scénář, tíživá dobová atmosféra, silné scény a fenomenální civilní Adrien Brody ve své, dosud nejspíš nepřekonané roli. Scéna, kdy se setkává s kapitánem Wilmem Hosenfeldem v podání Thomase Kretschmanna (jehož jsem si zde zamilovala a je pro mě snad tím nejlepším filmovým nacistickým pohlavárem:) je zároveň dechberoucím, dojemným a nepopsatelně silným vrcholem celého snímku. Pomůže mu záchrana a soucit nad jedním člověkem přestat cítit tíhu a vědomí toho, co za hrůzy prožívali ostatní? Pianista je jak nádherným a obdivuhodným kouskem filmařského umění, tak zároveň jednou z těch nejmrazivějších a nejotřesnějších výpovědí o nelidských válečných zločinech, které jsou schopni lidé zcela bezcitně učinit jiným. "Co tady děláte?" - "Jen jsem zkoušel otevřít konzervu..." (14.09.2007)

Ťažko predýchateľný, silne uveriteľný a kvalitou okúzľujúci snímok. 95%. (07.05.2010)

Film pro mě není jediným médiem, u kterého se dokážu zamyslet a prožít tuhle obrovskou tragédii. Stejně silně na mě dokáže zapůsobit třeba kniha, fotografie nebo rozhovory s pamětníky. Proto i u takovéhleho tématu je to především film, který na mě působí. Měl jsem myslím štěstí, že jsem tenhle film viděl před "Schindlerovým seznamem" (když vidím ty roky, tak se za to skoro stydím), takže jsem byl ušetřen nevyhnutelnému srovnání. To přišlo až později a já musím konstatovat, že Polansky je možná syrovější, má spoustu působivých míst, sám oceňuji i fakt, že ve filmu nechali zaznít celého Lizsta, ale po filmové stránce vítězí jednoznačně Spielberg. Alespoň pro mě. (14.09.2005)

Protože se především v poslední době zajímám o druhou světovou válku a osudy Židů, Pianistu jsem si nemohla nechat ujít. Musím říct, že mě to nedostalo tolik jako např. Reader nebo Boy in the striped pyjamas, ale zážitek přesto z filmu zůstává silný. Rozhodně by se mělo točit víc takových, aby se vědělo a připomínalo, čeho jsou lidé (i sami na sobě) schopní. Nijak výrazně Pianista citově nevydírá, plyne pomalu svým tempem a v hlavní roli exceluje pán-psí-oči Adrien Brody, svoji roli ztvárnil naprosto dokonale. Szpilmanův příběh mě zasáhl, bohužel je jedním z mnoha, kterým rodina "odjela transportem na východ". Smutné a dojemné, Polanskiho rukopis je znát (atmosférou velice podobné Oliveru Twistovi) a já víceméně až na pár unylejších momentů nemám co vytknout.. (15.05.2012)

Triumfální návrat Polanského do domácího filmu po 40ti letech. Takový je Pianista. Dokonale strhující příběh z autobiografie Wladyslawa Szpilmana. Adrien Brody v hlavní roli se Szpilmanem skutečně stal a vytvořil svou postavu jako člověka z masa a kostí, se kterým je nutné si projít veškerá válečná zvěrstva. Vše ostatní nicméně za výkonem Brodyho nezaostává, výprava je velice realistická, ostatní herci taktéž velice dobře zapadají do celkové koláže obrazů minulosti a není nic, co by dokázalo pokazit takto ojedinělý portrét zlomeného člověka, který se zrodil skrze bolest a nespravedlnost války. (05.01.2012)

O třídu slabší než vrcholný Spielberg. Filmařsky rutinnější, obrazově mnohem méně propracované a více divácky vlídnější. Pochopitelně barevné, tedy méně ART, ale ne snad že bychom na to měli nadávat. Pianista je poctivý film plný emocí a srdcervoucích scén, neméně zdatná je i výpovědní hodnota celého projektu, ale za srdce vás určitě nechytne tak jako Schindlers List. (16.02.2014)

Příběh člověka, který se stává nezúčastněným, ale hluboce poznamenaným divákem nemilosrdných dějin, které nemůže a ani nechce pochopit. Tomuto konceptu odpovídá i formálně odosobněné a až příliš čisté a umělé zpracování. Polanski nevysvětluje, leč vyjevuje. Nechává diváka nechápavě a rezignovaně přijímat rány osudu spolu s titulním hrdinou, který se nepídí po smyslu dění a snaží se pouze přežít. Co se mi však líbí nejvíce je variabilní způsob, jakým Polanski chápe a využívá hudbu. Hudba je v jeho podání útěchou, prostředkem k dorozumění i nejjednodušším nástrojem k vyjádření nejniternějších pocitů. Mluví mi tím z duše! Nejpamátnější scéna? Hra pro německého důstojníka v polorozpadlém domě. 4,5* (21.03.2008)

Život obyčajných ľudí počas vojny v uzavretej mestskej časti vyčlenenej pre ľudí s iným rasovým pôvodom, odlišné postoje jednotlivých skupín obyvateľov k utrpeniu židov, nekonečný strach utečencov, zúfalé skrývanie sa. Hoci mestské gheto bolo kinematograficky spracované viackrát, Polanského verzia je prostredníctvom príbehu jednotlivca veľmi komplexným, drsne surovým pohľadom na skutočne precízne šialenstvo genocídy židovského národa, z ktorého po II. svetovej vojne ostali v Európe žiť nepatrné zvyšky. Príbeh jednotlivca odoznieva dlho po uzretí prostredníctvom jednotlivých veľmi emocionálne silných scén. (03.02.2005)

První polovina pro mě byla sugestivnějším a silnějším zážitkem, než Schindlerův seznam. Zatímco ve Spielbergrově díle události sledujeme z pozice Němce, u Pianisty je to pohled Žida, možná právě proto je to pro diváka nepříjemnější a intenzivnější. I pozdější Szpilmanovo skrývání a neustálé přemísťování a strádání nepůsobí rozvlekle, hlavně díky scénám jako například tichá hra na piano. Nehledě na absolutně famózní výkon Adriena Brodyho, jehož Oskar je rozhodně zasloužený, a já mu věřila každé gesto a každý pohled. Po něm snad stojí za zmínku ještě můj oblíbenec Thomas Kretschmann, který i na malém prostoru dokázal stvárnit věrohodnou postavu a zapsat se do paměti (taky hlavně proto, že to byl mezi německými vojáky jediný "dobrák"). Navíc je celý film proložen Chopinem. Jenže pak přišel konec, který působí vedle zbytku filmu přinejmenším dost suše, představovala jsem si něco jako scénu osvobození z Shawshanku a ono to tady jen tak nějak vyšumělo do ztracena. Velká škoda. Takhle "jen" 80% (08.04.2011)

Eh, já vím, že to bude znít rozmazleně, ale od Pianisty jsem chtěl ještě něco víc než precizně natočenou podívanou... Všechno na tomhle filmu je kvalitní - počínaje výborně obsazeným Brodym, přes chladnokrevné vykreslení krutosti války a emotivně výbušné scény odehrávající se v židovském ghetu (klasická chuť vřítit se skrz plátno do diegetického světa zakroutit náckovskému oficírovi krkem), až po formální stránku filmu a Polanskiho režii. Těžko Pianistovi něco konkrétního vyčíst, ale přece jenom, všechno to tady ať tak či onak bylo - Schindlerův seznam, Musíme si pomáhat, ... Asi jsem čekal ještě něco víc. Rozhodně ale film, který se nemine účinkem. 80% (P.S.: Jo, taky vás někdy napadlo, že je trošku divné, že se tyhle biografické filmy jako naschvál dotočí až rok po smrti toho, podle jehož příběhu je film natočen - Pianista, Ray, Walk the line?...morbidní) (24.01.2007)

Popri SCHINDLEROVOM ZOZNAME (1993) povazujem tento film za jeden z najlepsich na podobnu temu o zabijani Zidov pocas 2. sv. vojny a nezostava mi nic ine, ako sa zamysliet nad tym a tesit sa, ze nemusim mat strach, ze by mi zajtra vtrhli vojaci do bytu a zastrelili ma. Adrien Brody a Thomas Kretschmann, si spolu zahrali aj vo filme Petra Jacksona KING KONG (2005). Reziser Roman Polanski natocil napriklad: PLES UPIRU (1967), ROSEMARY MA DETATKO (1968), CINSKA STVRT (1974), 48 HODIN V PARIZI (1988), OLIVER TWIST (2005) alebo BUH MASAKRU (2011). Pianista sice vyhral troch Oscarov za hlavne kategorie, avsak za tu najhlavnejsiu kategoriu najlepsi film ziskal Oscara muzikal Roba Marshalla CHICAGO (2002). _________ Adrien Brody - (Wladyslaw Szpilman) +++ Thomas Kretschmann - (Kapitán Wilm Hosenfeld) +++ Emilia Fox - (Dorota) +++ Michal Zebrowski - (Jurek) +++ Ed Stoppard - (Henryk) +++ Maureen Lipman - (Matka) +++ Frank Finlay - (Otec) +++ Jessica Kate Meyer - (Halina) +++ Julia Rayner - (Regina) +++ Produkcia: Roman Polanski, Robert Benmussa +++ (03.11.2013)

Pianista je pro mě těžký film na hodnocení. Takže tohle berte jako takové shrnutí, proč tomu dát plný počet anebo "jen" nadprůměrné hodnocení. Především výkon Adriena Brodyho byl bezchybný, tady není o čem - Oscara si zasloužil a celý film stojí jen na něm. Dále zde je spousta scén, kdy se s tím Polanski nemazlí a ukazuje nám válečnou realitu tak, jak zřejmě byla (mrtvoly na ulicích, hladovění) a to je taky na místě. Jenže někdy se to trochu táhlo a já právě kvůli tomu uvažuju, jak tento film vlastně ohodnotím. Navíc jsem film viděl s dabingem, takže to mi taky občas vadilo… Jsem rozhodnutý. Prozatím zde dávám čtyři velmi silné hvězdy s tím, že si tento film určitě seženu v originále a pak uvidím. (17.07.2010)

Rozpočet: 35 000 000 $ Otvárací Víkend: 2 456 117 $ (v 773 Kinách) Tržby USA: 32 572 577 $ Tržby Celosvetovo:120 072 577$ (10.05.2012)

Po letech jsem se na Pianistu podíval znovu a na změnu hodnocení to nevidím, i když dokážu pochopit, když někdo drama ocení „pouze“ třemi hvězdami. Možná třeba proto, že členové židovské varšavské rodiny hovoří britskou angličtinou. A nevypadá to úplně dobře. Ale těch rozporuplnějších momentů je nakonec překvapivě víc. Třeba docela odstrašující délka. Ale postupně. Autobiografická kniha brilantního pianisty dostala režiséra Romana Polanského do kolen, tudíž se konečně podíval na látku, která je mu sakra blízká (sám zažil krakovské ghetto, jeho matka zemřela v transportu). Hudebník Szpilman zažil první bombardování v rozhlase, ve kterém pracoval a díky kterému ho mnozí Poláci začali zbožňovat. Bylo to však nic proti tomu, co měl zažít. Počínaje stěhováním do ghetta, konče ztrátou blízkých i vlastní důstojnosti. Polanski vypráví místy až bez emocí, dal si záležet na scénografii, na kostýmech, na atmosféře. A přinesl několik vrcholných momentů (stařík vykázaný mimo chodník, vojáci zpestřující si šichtu nucením židovských mrzáků k tanci, výzva důstojníka, aby Szpilman dokázal, že je skutečně pianistou, zmizení zachránce ze zajateckého tábora, veškeré akční sekvence) i rozporuplných situací (pianistův osud je hodně závislý na náhodě a vlastně i štěstí – lidé okolo umírají i jen kvůli tomu, že promluví, on, páchající „horší zločiny“ přežívá). Tahle kombinace pořádného rance štěstí, pudu sebezáchovy i egoismu může nějaké diváky rozčílit, soudit ovšem v úplně jiné době někoho, koho zasáhl holocaust, ale nelze. Výpovědní hodnotu má.. A ne zrovna malou!! PS: Neustále trpící a Oscarem oceněný Adrien Brody je velmi dobrý, Nicolas Cage v Adaptaci si mě ovšem toho roku získal víc.. (09.07.2015)