Jen si tak trochu písknout

„Soudružko učitelko! Kdyby šlo jenom o kouření, ale víte... já nevím, jestli to tady přede všemi takhle můžu... naše Janička nechce pod sukně nosit kalhotky! Jenom trenýrky. Co se smějete, paní, víte jak je to nehygienické?! A víte proč nechce? Protože chlapci se prý dívají děvčatům pod sukně! No fuj!“ Jen tak si trochu zavzpomínat. Na dobu, kdy jsem si taky chtěl... jen tak trochu písknout. Zavzpomínat si spolu se Suchánkem, u kterého už tenkrát v dětství bylo zřejmé, že se z něj klube nejen velký lump, ale i velký komik. Navíc, což je samozřejmě opovrženíhodné a já ho za to rozhodně neobdivuji (no fakt ne!), Suchánek byl už za mlada starý prasák! (06.04.2014)

Když jsem letos o Velikonocích koukal na celý film, tak jsem si scénu s rybičkami, přiotrávenými alkoholem, taky vybavil. Film mě mile překvapil, zobrazení vztahů mezi rodiči a dětmi nadčasové. Suchánkova filmová matka skvěle komentuje pubertu svého syna: "Já ho koupu pravidelně každý týden a žádné puberty jsem si ještě nevšimla." A Suchánek před spolužáky kontruje: "Ne že ještě nemám pubertu. Já UŽ ji nemám." Herecké obsazení Suchánek - Freimanová jako zdařilý prolog pro Sněženky a machry. (09.07.2008)

Sociální drama na pozadí dětského filmu tepe zejména do maloměšťáctví.  Odlehčené štrapáce dospívajících děcek střídají ty vážnější v konfrontaci s pokryteckou morálkou dospělých.  Mádl osmdesátek, tedy Daniel Šedivák ve své první roli rozšafného dětského hrdiny a hodně dobrý Suchánek v nejlepších letech svého charakterního herectví jako malý submisivní mlíčňák.  Až překvapivě hořká žánrová pilulka, která si to nejsilnější schová na konec, byť SRPŠ  taky stojí za to. (01.03.2023)

Parádní kousek o dospívající mládeži z roku 1980 . Zřejmě jediná hlavní role sígra dětského herce Daniela Šediváka. Dostalo se mi překvapivě kvalitní kopie a ta atmosféra Prahy těch let , kdy se budovalo a nic nebylo dostavené , vše staré se bouralo , a všechno zároveň zůstávalo rozvrtané a nedodělané , tak to byla klasika. (01.10.2021)

Perfektní sonda nejen do školského systému na začátku 80tých let. Také hlavně sonda do tehdejší, opět se uvolňující, společnosti jak pubertálních teenagerů, tak jejich rodičů. Konkrétně v Praze, kde ti "parchanti" měli rozhodně víc možností. Hlavní dva nerozluční kámoši Petr a Pavel si naplno užívají své mládí v rozpuku tělesných hormonů a potřeb. V době bez internetu, vlastně měl člověk co dělat, aby ho rodiče vůbec nechali koukat na béčkovou kriminálku, náhodně běžící na prvním programu, chtěla dětská mládež to samé, co mládež dnes. Každý prostě jen využívá možností, které se mu naskýtají. Dle doby. Klasicky odvážná režie pana Smyczka, nejen v lechtivých scénách, ale i v zesměšnění maloměšťáckého a ostatně i politicky-společenského postoje k životu rodičů zúčastněných dětí. Občas je velmi dobře vidět, kdo ke komu patří. Já osobně jsem šel do první třídy v září 1989, takže jsem si socialistického školství moc neužil, ale kdo ano, tak je to krásná školská nostalgie. Jeden rozdíl tu přece jenom je, tyhle školáci měli v sobě alespoň trochu přirozeného respektu k učitelům. Nejen mladí herci ze SNĚŽENEK zde rozehrávají výborný humor i drama s perfektním odleskem doby. (10.04.2012)