Pýcha a předsudek

Nejen z vlastní zkušenosti dobře vím, že stejně jako v životě i v lásce není radno dát na první dojem, neboť z počáteční antipatie se může nakonec vyklubat hluboký cit. To je Pride & Prejudice. Ač nejsem příliš pyšný na tento svůj předsudek, považuji žánr domestic novel (čili „román rodinného života") za jeden z nekrutějších nástrojů španělské inkvizice. Květnatá mluva, zvířecí námluvy tancem a panovačné matky kuplířky - to vše umocněné líbivě karamelovým stylem Wrighta, který mi už od Pokání nesedí. Holt, asi do toho dávám víc rozumu než citu.. „It is a truth universally acknowledged, that a single man in possession of a good fortune, must be in want of a wife..“ Zvláštní to časy - za tu dobu, než při "rozhovoru o samotě" vyjádřil dotyčný své city k milované, mají nyní partneři už i po rozvodu. Princip je stejný, jen čas se zdá běží o něco rychleji.. (29.09.2009)

Samotný pohled na tloušťku svazku knižní předlohy dává tušit, že úkol, jak přecpat rozvětvený děj do dvou hodin filmu, byl pro režiséra opravdu nesnadný. Wright zvolil dosti nešťastný způsob občasné zkratkovitosti, která vám hned na začátku vyrobí příšerný guláš ve jménech a rodinně-společenských vazbách. Škoda tohoto zaváhání, protože kdyby se stopáž protáhla o 20 minut, vynikly by ty nádherně naaranžované emoce zatraceně lépe. Takhle totiž zůstal pouze příslibný náznak toho, jak chytlavě dokáže režisér vyprávět: kamera čaruje, výprava usazuje, herci decentní, jak se jen na Angličany sluší a celková kompozice zavání tím nejsladším kýčem. Jenže celý tenhle kolotoč zásnub a svateb je natolik citlivě, vtipně, příjemně a hlavně upřímně natočený, až mu lze mnohé odpustit. V současnosti nelze v mantinelech daného žánru sáhnout lépe. (11.03.2007)

Pýcha a předsudek je z mála knih, které jsem vnímal tak intenzivně, že si dodnes po té spoustě let pamatuji, kdy a kde jsem je četl. Vlastně i Rozum a cit, i když ten mlhavěji, nemám před očima tak ostrou vizi potištěných stránek a ten červen, tři různá místa, kde jsem jej načal, nasál, a dokončil... Ehm... k filmu. Tolik silně mě nevtáhl, nicméně dovedně používá metodu Austenové... předvést někoho v extrému, názor pak zpochybnit a nakonec otočit. A znovu na druhou stranu. Ano, za mě režisér víceméně pochopil, o čem tato brilantní kniha je. A trochu jsem si spravil názor na Keiru, mám ji nějak raději jako člověka, vpodstatě jsem jí uvěřil, že je Elizabeth. (25.06.2012)

Nenormálne dobrá kamera, ktorá ani chvíľu nepostojí na mieste, ale napriek tomu vždy sleduje to podstatné a dodáva tak filmu, od ktorého by ste čakali "viktoriánsku ťažkopádnosť", rýdzo modernú dynamiku. A Keira Knightley dokazuje, prečo je jednou z najväčších hereckých hviezd súčasnosti - keď porovnám jej oduševnený, nesmierne sympatický výkon v tomto filme s totálnym chladom, s akým sa plaví Karibikom, tak je mi až do plaču. Veľmi ma zaujalo, že Donald Sutherland prežil. Už dávnejšie chodí do filmov iba zdochnúť (Návrat do Could Mountain, Lúpež po taliansky atď.), tu si napriek záverečnému kamerovému nájazdu, po ktorom čakáte jeho spokojný skon, dovolil prežiť! ;-) (28.03.2007)

Snad nejlepší adaptace románu od Jane Austen. Film, na který se můžu dívat pořád a vždycky mi je u něho strašně dobře. Člověk u něho nemusí přemýšlet, ale jen si odpočine a to tím nejkrásnějším způsobem. Joe Wright jakoby mi vlezl do hlavy a natočil film přesně pro mě. Dechberoucí vizuál. Nádherné obrazy, nádherná hudba, nádherný příběh. Ano, Pýcha a předsudek je už moje srdeční záležitost. (18.01.2011)