Pýcha a předsudek

Rozhodl jsem se napsat komentář k tomuto filmu až po více jak dvanácti měsících od zhlédnutí a uvědomuji si, že není vůbec snadné se vyjádřit tak, aby komentář měl nějakou kvalitní úroveň! Jeden z největších kladů tohoto snímku je půvabná Keira Knightley. Příjemná podívaná na nějaký romantický večer s lahvinkou dobrého vína a nějakou spřízněnou duší vedle sebe! Rozhodně doporučuji všem romantikům a romantičkám. Mrzí mě, že dojmy z tohoto filmu již nemám natolik živé, abych se nějak více a smysluplněji rozepsal. [25.6.07 v kině] (25.06.2007)

Hluboké a překrásné oči slečny Keiry mě vzaly na místo, kde žádná cesta není dost dlouhá a příliš bahnitá a kde žádná partie není dost dobrá, aby nemohla existovat lepší. Když navíc čarokrásná hudba dojde do svých nejsilnějších zákrut, chcete být panem Darcym, který dostane šanci ukázat se v pravém světle nebo být Elizabeth a svou přímočarostí naznačit všem pravdu. Nejvíc mě ale fascinuje to, že i když je předloha Jane Austen okouzlující ve své upovídaností a košatosti, dokázal ji režisér Wright zredukovat tak výtečně, že ji jednoznačně překonává. (19.02.2006)

Já bohužel/bohudík nemám co vytknout. Tohle je sice můj druhá Wrightův film po Atonement, ale začíná si pomalu a jistě získávat mojí přízeň, protože opět ukazuje, že je mistrem, vyloženě čaruje! Scénář je taky brilantně vykouzlen, některé dialogy mezi nádhernou a perfektní Keirou a stejně tak perfektním MacFadyenem, jsou tím nejlepéším. Kamera si s divákem taky pohrává hodně hodbě. Tohle je prostě film v anglickém stylu, skvěle odtočený a hlavně precizní, nic se neponechalo náhodě, což v tomhle příadě muselo být nad míru obtížně, když knižní bestseller je tak obsáhlý a oblíbený, ale nakonec - jak všichni vidíme - to dopadlo víe než dobře! Už dlouho jsem si nebyl jist jako tady svým hodnocením! (21.03.2008)

Formálně naprosto skvělé, bohužel jsem však měl v každém druhém záběru/dialogu pocit, že jsem přesně tohle viděl již nespočetněkrát předtím a v lepším provedení. Pýcha a předsudek v žádném případě neurazí. Na obodobí ve kterém se odehrává má nezvykle bystré a vtipné dialogy. Stejně tak prostořekost a upřímnost Keiry je mi sympatická. Ovšem jakožto příběh o lásce/vztazích mě toto dílko nikterak hlouběji neoslovuje, což je vzhledem k mému vkusu/cítění vcelku záhada. Snad možná příliš vyumělkované - tak bych celek charakterizoval v jedné krátké všeříkající větě. Cit ano, emoce taky, ovšem vše se tak nějak táhne, plouží...zastřenost, pravá láska, umělá láska, zvyky aristokracie....vše už jsem viděl někde jinde...nic nového pod sluncem. (15.10.2006)

Milovala jsem fenomenální britskou BBC minisérii s Colinem Firthem, kompletní dílo Austenové měla přelouskané v originále a z nového remaku debutanta-režiséra měla obavy. Matthew MacFadyen není druhý Firth ani čistokrevný aristokratický darcyovský typ. V jeho gestech probleskuje nesmělost, v jeho vyznáních jímavá hloubka a nadřazenost nosí spíš jako kabát ušitý z hrdosti, nikoli z pýchy. Jednoduše krásná Keira působí jako závan temperamentního vánku, který smete vše, co stojí v cestě. Stačí se posadit na houpačce, zaklonit hlavu a vychutnávat svěžest rodinných scén s vynikajícími herci, poutavé obrazy z venkovského života, monumentální hudební linii a odzbrojující dialogy...Každá scéna má zvláštní nadčasové fluidum, každá výměna mezi Elizabeth a panem Darcym chytá za srdeční chlopně. Na prvním plese vyvolá rošťácký úsměv na tváři, na druhém plesu prapodivně zneklidní, po indiánském běhu zabahněná Elizabeth okouzlí, nevybíravá žádost o ruku v altánu se bolestně zaryje dovnitř, zatímco shledání v Pemberley a samotný závěr za svítání poskytuje silné, nedoslovné, až téměř snové naplnění..... Mr.Wright, you were the Right. Stvořil jste tu nejkrásnější romanci posledních několika let, čistou a průzračnou jako skotská jezera... (09.05.2007)