Iron Man

Ano, Tony Stark je arogantní, rozmazlený a poživačný ochlasta a děvkař... a proč to všichni říkají, jako by na tom bylo něco špatného? Podstatné je, že má srdce na pravém místě, tedy s menší dopomocí, a s pomocnou rukou na konci vlastního ramene je už maličkost změnit se z neřízené střely ve střelu s dalekým dosahem. Kterážto střela vítězí na body dokonce i s Miss Unylost Paltrow, která z toho šoku dokonce začne předvádět cosi jako city. Jen kdyby akční scény měly šťávu těch pracovně-tokavých, ale dám na maminčinu radu, že člověk nemůže chtít všechno. Ale třeba už změnila názor - koneckonců, svoje původní doporučení, že nemám potlačovat své emoce, taky po čtvrtém rozflákaném talíři a druhém spolužákovi odvezeném na chirurgii odvolala. (10.02.2012)

Asi tak jako Tony Stark musel pro své věznitele zkonstruovat zbraň, já jsem nucen sepsat tenhle komentář. Lze pochválit něco na filmu, kde dostává na frak nejen fyzika či tělesná fyziologie (koho to ostatně může v rámci žánru překvapit že), ale i logika v jednání (ano, každý záporák má samozřejmě na svém počítači všechny doklady o své konspirativní činnosti, a to tak dokonale schované, že je najde i sekretářka - nebuďme zlí, měla návod)? Asi nedá. A přidejme k tomu, že technicky řada scén připomíná spíš parodie (například honička s F-22 místy jakoby vypadla z prvních Žhavých výstřelů). A ještě jeden balík, a to, že film občas úrovní dialogů, oslavou Ameriky a životního stylu nebezpečně připomíná Majkla Báje. Tož tak. (18.09.2010)

Jeden z nejvtipnějších superhrdinských filmů vůbec. Možná i nejvtipnější. Tím ovšem nechci říci že Iron Man je nějaká bezduchá parodie. Zrod Železňáka je perfektně zpracován, jediné mínus je absence nějakého opravdového komiksového padoucha, ten, který se tam vyskytoval, mi příliš dábelský a šílený nepřišel.. nemluvě o tom, že Bridges podle mně příliš dobrý výkon nepodal a tak záporák postrádá i jakékoliv charisma a zábavnost. Od toho se pak odvíjí i závěr, který je narozdíl od akce uprostřed filmu, či hned z počátku unylý, ničím zajimavý a je tam jakoby jen z povinnosti. Ale všechny ostatní složky jsou super. A doufám, že nezklame ani druhý díl (18.10.2008)

Drobné spoilery. „Už ste ma pristihla aj pri horších veciach, Pepper.“ Som rád, že napriek priemernému scenáru plného klišé a predvídateľných momentov (proste klasický komiksový origin, akurát trochu chronologicky poprehadzovaný) má Iron Man chytľavé kúzlo, ktoré diváka núti obľúbiť si nielen Tonyho Starka (Robert Downey Jr. sa na rolu super-hrdinu natoľko NEHODÍ, až je v nej výborný), ale aj jeho univerzum (vrátane neschopného robota a bizarného komorníka, samozrejme nesmie chýbať láska). Tam, kde je dej priemerný (až slabý, koho prekvapí, že titulný zloduch sa vykľuje z tej postavy, z ktorej sa na konci vykľuje má u mňa kávu?) a kde sa učitelia fyziky chytajú za hlavu, tam situáciu zachraňuje dynamický kasting (hoc Terrence Howard bol v dvojke pre-obsadený Donom Cheadleom). Tempo občas stagnuje, humoru mohlo byť viac (a akcie tiež - a lepšej) a záľuba hercov v dialógoch má miestami za následok, že sa prekrikujú a divák stráca prehľad. Napriek tomu si červeno-žltého kure*níka zamilujete. Kuriózne na potitulkovej scéne nie je to, že sa v nej nečakane zjaví Nick Fury, ale to, že ho hrá Samuel L. Jackson. Fury, legendárny riaditeľ S.H.I.E.L.D.-u bol od svojho vzniku v 60. rokoch 20. storočia prezentovaný ako razantný beloch s páskou cez oko. Keď ale po r. 2000 došlo v Marvele k masívnemu reštartu známeho pod termínom Ultimates, stal sa z neho drsný Afroameričan otvorene inšpirovaný práve vizážou Samuela L. Jacksona. Tým, že filmovú rolu napokon získal práve tento herec, je potom parádnym, azda až geniálnym kastingovým ťahom a dojemným uzavretím kruhu. Kino Považan NMnV 2008 (01.06.2008)

Hračička Favreau a herecký génius Robert Downey Jr. stvořili comics, který asi nesedne těm, kteří očekávají od každého popcornově laděného filmu podle papírových sešitů jízdu á la X-Men 3, ale naprosto uspokojí ty, pro něž je božím dárkem jakýkoliv náznak béčkové poetiky (kování Mark I, prakticky celá část v Afghánistánu) a nekontrolovatelná nálož vtípků, z nichž nadšení pro právě odváděnou práci čiší na sto honů. Mezi Starkem a Pepper Potts to navíc setsakramentsky jiskří a kdybyste se mě v tuhle chvíli zeptali, jaké společnosti bych chtěl šéfovat, řekl bych bez přemýšlení Stark Industries. A to si piště, že bych nechtěl mít na dvěřích napsáno Obadiah Stane, ale Tony... (29.04.2008)