Pokání

Filmová lahůdka po všech směrech. Úžasný střih, který vás připoutá do sedačky nebo skvostná hudba, která graduje vždy ve správný moment. Herecké výkony jsou také úžasné, ale tento film je dokonalý něčím jiným- scénářem a atmosférou. Atmosféra je tu přímo až mrazivá a závěrečná pětiminutovka je neskutečně depresivním zakončením filmu. Sice mi přeskočení do současnosti přišlo možná malinko rušivé, ovšem jen na krátký moment. Film, který by neměl nikdo minout. (30.05.2013)

Z prstu vycucaný nesmysl, urážlivý, zlý a naprosto alibistický odpad! Jakmile začne dospělý člověk vinit z něčeho, co se mu stalo dítě, nemůže být v právu. Cecilie byla starší, dospělá sestra která věděla že malá Briony která má bujnou fantazii, si přečetla dopis kterému absolutně nemůže rozumět, a potom naprosto popletená najde sestru v knihovně s mužem, o kterém si myslí že je sexuální maniak v podivné situaci, a ani ji nenapadne aby ji vysvětlila "tohle je pán kterýho mám ráda, a on mě a chceme se vzít" Ne! Ona beze slova vypadne, a pak se celý život tváří že to byla vina toho dítěte? No to je na pár facek! Navíc to bylo Robbiho rozhodnutí nechat se narukovat, (Plus to, to nikoho nenapadlo vzít ho na té pláži na ošetřovnu???) Ceciliino rozhodnutí stát se zdravotní sestrou, a celé to stejně vzniklo kvůli dopisu který Robbie spletl, a dal do rukou dítěte! Samozřejmě že to potom Briony popletlo hlavu a křivě svědčila. Ale za to nemůže to dítě! A tvrdit to, je sprosté a vlastně i neomluvitelné. Plus to byla válka, a za tu teda fakt nemohla. Nebylo mi tedy hlavních postav ani trochu líto, beru to čistě jenom jako jejich vinu, zejména Cecilie která ji znala a byla dospělá! Navíc Keira je odporná, nevím kdo přišel na to, je že dobrá herečka, protože je trapná a všechno hraje stejně, navíc vypadá jako anorektický mladík s blbou parukou. Scéna s vojáky na pláži mi nepřišla vůbec dojemná, nýbrž umělá a hrozně moc se snažila aby zapůsobila, a bylo to vidět. Už ta kniha mi přijde jako hovadina, kterou napsal někdo, kdo se jen chtěl zalíbit nervy a city drásajícím románem, a vůbec ničemu nerozumí. Navíc neexistuje že by se skvělým lidem děly čistě bez jejich podílu zlé věci. A je to špatná výpověď ve všech bodech, pokud budete chtít nějakou romanticko-válečnou fikci s hlavou a patou, přečtěte si Remarqua, a pokud chcete válku tak jak byla, bez ozdob, tak si raději přečtěte nějakou literaturu faktu. (20.07.2013)

Velice silný příběh, který snad ani nejde lépe natočit. Herci odvedli opravdu perfektní práci a scény z válečným pozadím jsou nezapomenutelné ... (22.10.2013)

Dvě hodiny nudy.. Až v posledních okamžicích se začne vše vyjasňovat a tak nějak zapadat do sebe, ale to už je bohužel pozdě. Motiv filmu je také hodně ohraný, o nenaplněné lásce za války bylo napsáno tolikero knih, ale ve filmové podobě neuchvátí. (13.06.2014)

Vynikající milostné drama podle skvělého románu vás zasáhne jako granát... stejně jako finální zvrat, který pro vás bude jako emocionální "nálet". (08.02.2015)

Pokání jsem dlouho odkládal, a asi jsem věděl, proč. Určitě je to pěkný film, já dávám poctivé tři, jen nevím, kdy budu mít chuť vidět to znova. Budu-li to vůbec někdy chtít vidět znova. Wrightova Pýcha a předsudek je pro mě rozhodně filmem, který si pustím radši. Tady se mi líbil ten hudební motiv psacího stroje. Co mi přišlo dost divné, bylo to, že malé Briony její sestra nebo někdo jiný nevysvětlil, jak se to má, když ji našla v knihovně v nejlepším se zahradníkem, ona to ve svém věku prostě nechápala, no a pak už to v následném sledu událostí jelo v mysli malé Briony tak nějak samo... A to třináctileté dítě s bujnou fantazií byl jako klíčový člověk k tomu, aby jiného člověka dostal do basy za znásilnění? Co vlastně způsobila a že zničila život několika lidí, jí došlo až po zhruba pěti letech, na prahu dospělosti. Ale i přes tento rozpor v počátku filmu, který vlastně dal zadělat na zajímavé drama, mi přišla pro mě koukatelnější ta první půlka, než došlo na pole válečná, to prostě není můj šálek čaje. No a ten závěr ... umírající spisovatelka ve svém autobiografickém románu vymyslí jiný, sladký konec proti skutečnosti, která byla pro mladý pár mnohem krutější? Nevím, jestli to mám považovat za geniální tah scénáristy nebo totální zazdění celého příběhu. Neustálé skoky v čase, jednou vpřed, jednou zase vzad, přehlednosti taky moc nepřidaly. (16.06.2016)

Zaujímavý kontrast medzi puritánskym Anglickom a vojnovým frontom a dôkaz, ako jedna "nevinná" a neúmyselná lož dokáže narobiť poriadnu galibu. Bonusom je krásna Keira Knightley, ktorej utrpenie bolo uveriteľné a jej vzťah s Jamesom McAvoyom rovnako tak. (26.12.2016)

Úžasný film a nechápu, proč jsem se mu tak dlouho vyhýbal. Keira byla krásná a ty všechny herečky, které ztvárnily Briony, byly úžasné. Vanessa Redgrave má ve filmu prakticky jednu scénu, ale ta mne úplně emočně rozsekala. Jo a Sherlock byl tak odporně slizký, že mám chuť se na jeho další filmy již nepodívat. Naštěstí jsem jich dost viděl ještě před shlédnutím Pokání 😂. (09.05.2019)

Naprosto náhodou jsem viděl jako další film po zhlédnutí filmu Pýcha a předsudek – předchozího filmu Joe Wrighta. Oba mi něčím přišly stejné a podobně příjemné. Po zjištění, že mají oba stejného režiséra, se těším, že se někdy podívám i na další jeho věci. Pokání těší snad vším – od prostředí, kostýmů, výběru herců i jejich výkony, také tím, jak bylo vše poskládáno, nasnímáno, jaký byl zvolen hudební doprovod. Byť neveselé, přesto hodně příjemné. 80 % (01.11.2020)

SPOILER: Měl jsem co dělat, abych prvních pár minut filmu vydržel, protože mě vytáčelo, jak tam v pozadí imrvére štěkali čokli, ale nakonec jsem se kousnul, tuhle nepříjemnost přečkal a jsem za to rád. Smutný příběh, co mě vcelku vtáhnul do děje, natočený skvělou kamerou. Místy byla kompozice na úrovní Barry Lyndona. Krom toho jsou dvě hlavní postavy- Keira a James, dosti sympatičtí. (06.12.2020)

Stejně jako lze pokání rozdělit na pochybení, uvědomění a lítost, lze i Pokání rozdělit na tři diametrálně odlišné části. První je expozice, která je (ač k tomu zasazení vybízí) překvapivě nestrojená a vášnivá, s elegantní vypravěčskou perspektivou. Pak následuje pásmo melancholických obrazů a poetických monologů, ve kterém si milovníci promakaných scén a steadycamu přijdou na svoje, a já jsem nudou málem upletl dečku. A trojčlenka je zakončena osobním dramatickým obloukem naplňujícím doslovný smysl názvu, ve kterém Joe Wright bombarduje diváka emotivními vrcholy, které těží jak z rozehrané tragické milostné partie, tak z dobového zasazení, přičemž po celém slalomu mezi diváckými očekáváními hodí ještě jednu suverénní výhybku, kterou dá jasně najevo, jak pevně drží svůj příběh v rukou, a jak moc má i toho nejcyničtějšího diváka v hrsti. Snadno lze scénář nařknout z vypočitatelnosti, ale rozhodně nelze říct, že by nebyl funkční a v konečném důsledku i působivý. A Elizabeth i pan Tumnus předvádějí charakterní koncert, který zaslouží smeknutý klobouk a uznalý aplaus. 8/10 (12.01.2021)

Jak jedna chyba dokáže zničit tolik životů. McAvoy je fajn, Keira krásná a mě to ale většinu celkem nudilo. Neznám předlohu, ale film je utahaný až běda. Pořádně mě dokázal strhnout až neskutečně smutným, realistickým závěrem, který si nejspíš budu dlouho pamatovat. Výsledný dojem z filmu ale moc nenapravuje. (25.05.2022)

S Coeny zatím to nejlepší, co je v roce 2008 k vidění v českých kinech. Skvěle natočená a napsaná příběhová nit, jejíž postupné řídnutí skvěle a nečekaně zaplete závěrečný obrat, který musí ocenit i naprostí odpůrci romantického žánru. Keira Knightley toho tady moc nenahraje, ale McAvoy je opravdu výborný a především mě zaujala Romola Garai v roli starší Briony, jejíž part je naprosto bezchybně zahrán. Palec nahoru u pro Joa Wrighta a všechen štáb kolem. Pokání se skutečně povedlo a kromě těch několika pomalejších minutek v druhé části, jde o bezchybný a city nevykrádající film. PS: V části, kdy Robbie prochází pláží plnou vojáků, jsem snad ani jednou nemrknul. (07.01.2008)

Čeho se na nás dopustí druzí, s tím už se nějak vyrovnáme. Horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami. (Francois de la Rochefoucauld) ...A tento film tuto moudrost zobrazuje opravdu dokonale, neboť i zdánlivě pouhá dětská hloupost může mít nedozírné následky a to nejen pro její oběti. (09.01.2008)

Pokání mě dostalo. Nevím jestli za to může skvělý příběh s obrovskou výpovědní hodnotou, roztomilá Kieira, výborný McAvoy, neuvěřitelně poetické záběry, nebo to jak si Wright hraje s divákem tak cíleně a přitom nenápadně. Především válečné záběry a dusivá návštěva nemocnice jsou ... úžasné. ... Ačkoli Pokání nebyla láska na první pohled, jsem zamilovaný a ten pocit je taaak intenzivní !!! (21.01.2008)

Kamera úžasná, herci velmi dobří, hudba skvělá...tak proč jsem se tak strašně nudil???:-((( Tak obsahově prázdný film už jsem dlouho neviděl. Nechci rozjíždět žádný flame, ale všechna ta kladná hodnocení nechápu. Z polospánku mě občas probrali jedině logické nejasnosti v ději (aneb jak se dostal zmačkaný dopis do obálky). Totální nuda, ale hlavně strašlivé zklamání. Do podrobnějšího popisu se nepouštím, plně souhlasím s tím co tady píše DJKOMA o několik řádků níže. (30.01.2008)

Takový zážitek jsem od tohoto filmu i přes pozitivní hodnocení ostatních opravdu nečekal. Pomalejší začátek graduje, míchání válečných scén s osobním příběhem hrdinů, přechody mezi časy působí přirozeně a děj jenom podtrhují, válečná nemocnice je vybrazena dokonale, jako bych četl Hemingwaye nebo Remarqua. Dětské role byly zahrány dokonale, stejně jako dospělé. Vřele doporučuji knihu Iana McEwana! (02.02.2008)

ano..proste byl to vyjimecny film, s naprosto uchvatnym scenarem plny scen, ktere se cloveku vryji hluboko do pameti.valka byla citit vsude okolo stejne jako na venkove byl slyset bzukot vcel.staci malinka drobnost a vsechno v zivote se zmeni - staci jedna mala slecna a vse dopadne jinak, nez by melo.rozhodne kandidat na film roku, rozhodne film, co stoji za shleduti. (03.02.2008)

Když bych nedal 5 * za toto, tak už nevím, za co bych je dával. Tento film je z jakéhokoli pohledu výborný. (11.02.2008)

"You can only imagine the truth... " O málokterém filmu se dá říci, že je nádherný. Je spousta pěkných filmů, zábavných filmů, filmů, jež vám vyrazí dech speciálními efekty. Ale Pokání má něco víc. Není to jen další z řady parádních filmů, které potěší, ale za měsíc na ně zapomenete. Na tohle dílo, od této chvíle s konečnou platností skvělého režiséra Joe Wrighta, jen tak nezapomene nikdo, jemuž pulzuje krev v žilách. Nesouhlasím s tím, že první půl hodina je příliš rozvleklá, nudná. Bavilo mě sledovat ten klid před bouří, tu zdánlivou idilku, která bude brzy rozmetána na kusy. Pomalejší tempo dá více vyniknout všem postavám, všem hercům kteří je hrají. Ať už jde o aristokraticky povýšenou Keiru v roli Cecilie, Robbieho, kterého si v podání Jamese McAvoye musíte zamilovat, nebo Romolu Garai, která zahrála skvěle Briony, podobně jako její mladší kolegyně. O hudbě se snad ani nemá cenu zmiňovat. Jedním slovem úchvatná. Údery psacího stroje do piánového motivu se vám vryjí do paměti. Vizuální stránka filmu je dokonalá, stejně jako kamera. Často zmiňovaná nepřerušovaná scéna z pláže nezaostává nic za svou pověstí. A samozřejmě konec, ke kterému toho moc nenapíšu. Je třeba ho vidět a prožít na vlastní kůži. Pokání mě jako jeden z mála filmů doopravdy dojalo. Při pro mě snad nejsilnější momentu celého filmu, na pláži u domu z fotografie, kterou Robbie dostal, ve kterém je obsaženo tolik radosti a smutku zároveň, jsem neměl daleko k nějaké té slze... (11.02.2008)