Wrestler

Moc se mi do Wrestlera nechtělo, ale Rourke nominovaný na Zlatý Glóbus a Aronofsky mě nakonec přesvědčili a jsem ráda, že jsem se nechala. Díky tomuhle filmu zjistíte, že wrestleři jsou parta milých a pohodových chlápků, kteří se sice na pódiu mlátí hlava nehlava, ale pak se sakra starají, jestli si někdo neublížil. Rourke je skvělý a jeho stárnoucí Ram je sympatický chlap, který zjistí, že je naprosto osamělý a neví, jakým směrem se má jeho život ubírat dál a přes jeho chyby bych mu odpustila a dala mu ještě šanci. (12.01.2009)

Oslnivý Mickey Rourke v příběhu wrestlera, který má sice na povrchu tvrdou slupku, ale pod ní je o poznání měkčí - zkrátka citlivý chlap. Aronofsky opustil rádobyumělecké manýry a nechal prostor příběhu a mně si získal tímto filmem nejvíc. Rourke je zatraceně přesvědčivý a tak bych si tipl, jestli náhodou nedostane Oscara, no uvidíme. 80. léta už jsou pryč, ale s tou božskou hudbou a tímto filmem si připomeneme, že měla své. Bravo chlapci! (11.05.2009)

"Čapněte ho, zamotejte ho do lan a pak ho tam zasvorkujte!" Musel jsem změnit svůj původní názor na divadlo přehrávané svalovci, neboť není-li snímek příliš vzdálen realitě, tak si tento spolek magorů získal mé sympatie. Ex-šampion Ram je ohromný sympaťák, který neváhá své tělo se štěstím v očích vystavit ataku žiletky, svorkovačky či ostnatého drátu, ale navíc podává skvělý výkon ve strip baru i jako prodavač lahůdek. A ke stárnoucímu wrestlerovi tak nějak patří zkušená prostitutka Cassidy, která umí sešít ránu a potěšit slovem i činy. Mě tahle dvojka hodně bavila, ale přenosy z wrestlingu přesto budu dál svědomitě ignorovat. (17.08.2016)

Na tohle nemá ani Labuť. (01.01.2011)

Citlivé, nostalgické ale v ničem nepodbízivé melodrama, které hravě splachuje Rockyho návrat do záchodu. Charismatický veterán Mickey Rourke vkládá do role nejen masivní svalstvo, rock'n'rollovské háro, ale i věrohodnou procítěnost v momentech životní krize a stroskotání, což jen přispívá k hořkosladkému, pravdivému a lidskému vyznění celého příběhu. Darren Aronofsky se tentokrát nečekaně obchází bez experimentální režie a vizuálních vychytávek, jen kamera je lehce roztřepaná a často se pohybuje v souladu s hl. postavou, přičemž zabírá scénu přes jeho rameno - doslovné sledování zvyšuje pocit autentičnosti a prohlubuje pohled do nitra postavy. PS: Krásný závěr, i na podruhé mi udělal husí kůži! 9/10 (05.01.2009)

Docela nearonofské. A je to jedině dobře. Navíc skvělý Mickey Rourke, na kterého jsem si u Oscarů skutečně sázel. Každopádně funkční omluva za Fontánu (tohle je snad jejím doslovným opakem). (12.12.2009)

V USA maj fakt zajímavej systém prodeje uzenin v supermarketu. Člověk si tam vezme lístek s pořadovym číslem jako v nějaký posraný bance nebo na poště a pak čeká, až žena (nebo v tomto případě muž) za pultem jeho číslo zavolá. Tak z toho by mi asi jeblo. Druhá a zároveň poslední zajímavá věc na filmu je Marisa Tomei. Její role je sice v podstatě zbytečná, ale je neuvěřitelný, jak ženská v takovym věku může vypadat zachovale. Téměř celou dobu se polonahá kroutí někde u tyče a rozhodně teda je, na co se dívat. A ten zbytek? Čuměl jsem na Mikyho Šourka, jak tam řeší nějaký svoje problémy, ať už rodinný, zdravotní nebo pracovní, ale nepřišlo mi to ani zajímavý, ani dramatický, ani vtipný, ani napínavý... Všechno mi to bylo naprosto ukradený. Čekal jsem aspoň třeba nějakej dechberoucí závěr (podobně jako v Requiemu za sen), ale dočkal jsem se jen trapnýho klišé. Nutno dodat, že film mi nějak vyloženě nevadil ani mě nenasral, prostě jenom kolem mě tak nějak proplul a nic ve mně nezanechal. (28.06.2012)

Cassidy: "Fuckin' 80's man, best shit ever!" Randy: "Bet'chr ass man, Guns N' Roses! Rules." Cassidy: "Motley Crue!" Randy: "Yeah!" Cassidy: "Def Leppard!" Randy: "Then that Cobain pussy had to come around and ruin it all." Cassidy: "Like theres something wrong with just wanting to have a good time." Randy: "I'll tell you somethin', I hate the fuckin' 90's." Cassidy: "90's fuckin' sucked!" Randy: "The 90's fuckin' sucked." (02.04.2011)

Přiznám se, že jsem čekal trochu víc. Mickey Rourke hraje výborně ale hlavně díky vynikající Aronofskyho režii nezapadá film do průměru. Na 5 hvězdiček to ale v mých očích není. Wrestler je film na který vás určitě pošlu do kina ale podruhé už na něj koukat nebudu. Pro mě navíc i trochu zklamání jelikož od Darrena jsem vždycky čekal zvláštní film a neuvěřitelně originální, který se vymyká všem standardům. Jako tomu bylo u Fontány či Pí. Wrestler už je ale film pro široké publikum a Aronofsky už pro mě ztrácí na své jedinečnosti. (08.01.2009)

Bože, já už to nemůžu vydržet, prostě Raaandyyyyyyyy THE RAAAAAAAAAM. Skvělý, Aronofsky ví jak udělat perfektní film snad z každýho tématu. Wrestling je hodně specifickej "sport" a možná pro někoho naprostá směšná píčovina a ani já to nějak nesleduju, ale Aronofsky spolu s mega vysvaleným, super jetým a cyber vlasatým Mickey Rourkem, co v ringu vypadá jako nějaký šílený monstrum nebo mutant, z toho udělali perfektní podívanou jak po wrestlerský stránce, tak i po tý dramatický, kdy to působí, hlavně kvůli kameře a celkovýmu snímání, do značný míry jako životopisnej dokument o vyhaslým a ve sračkách se topícím wrestlerovi, co zjišťuje, že mu v životě nezbylo nic jínýho než wrestling, ale přesto to ani trochu neztrácí filmovost a zábavnost, což naprosto vygraduje ke konci, díky kterýmu sem měl chuť jen křičet Raaaandyyyyyy THE RAAAAAAAM. Perfektní. Mimochodem Marisa Tomei dobrá kost, na to, že je jí 44 (05.01.2009)

(1001) V hlavě Clinta Mansella musí sedět někdo, kdo se chce neustále zabít. Nemám tušení, kdo sedí v hlavě Darrena Aronofskyho. A myslím, že jsem částečně zamilovaná do toho, kdo mluví z odbarvené hlavy Mickeyho Rourka. A byla bych nejspíš mnohem raději, kdyby byl celý film jenom o tom, jak chodí z místa na místo, a nikoliv tady o tom fieldovském "příběhu" s pravidelným střídáním peripetií a plot pointů. Struktura filmu je tím hodně poznamenaná (a v mých očích to nejspíš znamená i pošpiněná (vnořená závorka: a on je to scenáristův debut, tak to by dost vysvětlovalo)) a na pár místech to prosáklo i do dialogů. Když poprvé mluví se striptérkou a říká ji o svých plánech, tak řekne: "Jsem teď docela ve formě." A já pláču nad plastičností jeho postavy a nad nadějí v jeho hlase a nad jejími propíchnutými bradavkami a nad vším. Ale on hned potom pokračuje: "Mohlo by to být to postrčení, co mě zase dostane na výsluní." A já okamžitě přestávám plakat a jsem nahněvaná, protože to nemluví on, to za něj mluví scenárista. A ještě bych si trochu postěžovala na postavu dcery, za jedno mi nepřišla dobře napsaná, protože na ní nejvíc ze všech bylo vidět to manipulativní chování hnané potřebami dramatického oblouku a nikoliv psychologií propracované postavy, a za druhé si myslím, že Evan Rachel Wood nemá dostatek hereckého talentu ani charismatu, aby tento povinný papírový konstrukt posunula někam dál. Když to shrnu, tak se mi ten koncept zřejmě líbí, rozhodně to vypadá, že se Darren snažil potlačit svoje ego, seč mohl, ale osobně bych na režisérský post najala Guse Van Santa. (06.02.2017)

Ani mé třetí setkání s tvorbou Darrena Aronofského neskončilo dobře, i když tentokrát za to nemůže ani tak osoba režiséra, jako především námět, jehož prostředí a hrdinové mi prostě přijdou odpudivé. Wrestling považuju za pokleslou zábavu, i když to je především problém poptávky publika bažícího po nových gladiátorských zápasech. Nemám navíc nijak v lásce ani Mickeyho Rourkeho a s čestnou výjimkou Angel Heart mě žádný z jeho snímků nepřivedl k nadšení. A do třetice všeho, jeho hrdina mi nepřišel ani trochu sympatický a za svůj osud si mohl se vším všudy sám. Vybral si a zaplatil svou cenu. Jeho obsazení přitom sedí - vzhledem k jeho boxerským úletům a povaze je typově obsazený přesně. Do nějaké velké hloubky ten film určitě nejde, je předvídatelný a postavy, ať už hlavního hrdiny nebo striptérky, která jak jinak je zároveň starostlivou matkou a touží po úniku z tohohle zkaženého prostředí, zavání tak trochu kýčem. Celkový dojem: 45 %. (11.03.2011)

Velmi dobrej film s famózním Mickey Rourkem, co mě velmi potěšilo byl dost věrně zachycenej zápas s Necro Butcherem, kterej fakt ve skutečnosti jede takovýho pekla a sebemrzačení (zářivky, sešívačky, apod.). RAM JAM ! (10.01.2009)

Čekal jsem tvrďáckej film o magorovi, kterej se s nikým nebude mazlit a každýmu nakope prdel, ať v ringu nebo mimo něj. Dostal jsem ale chlápka s citlivou duší, kterej prostě jenom cítí, že už to není jako za starejch časů. Mickey zahrál roli výborně, věřil jsem mu do poslední minuty. Vždycky jsem si myslel, že wrestleři jsou nafouklí borci co se naučili padat a každej víkend si hrajou to svoje divadýlko. No tenhle film mě ujistil v tom, že ne vždy tomu tak je. (08.11.2009)

Zvláštně neakční film ze života osobitého wrestlera jednak ukazuje smutné zákulisí tohoto sportu, potom smutné zákulisí života zápasnické celebrity a nakonec smutné zákulisí jednoho obchoďáku na periférii města. V momentě, kdy Rourke napochoduje na prodejnu a vy máte pocit, že sledujete cestu borce za vítězstvím šampionátu, pochopíte, že to není jen tak obyčejný sportovní film. (11.08.2011)

Po perfektním Requiemu za sen a mnou příliš nepochopené Fontáně, u mě Aronofsky opět boduje. Wrestler se mi k mému milému překvapení dost líbil. Od hlavního hrdiny, kterému sem okamžitě začal fandit, přes dobrý příběh (mně přišel originální; i právě díky tomu wrestlingu a jak zde někteří sami píší, dařilo se mu velmi obstojně obcházet klišé), ekfektně ukázané bitky v ringu (ne že bych wrestlingu holdoval, to vůbec, ale ikdyž to bylo někdy celkem nechutný, působilo to dost autenticky a jako laik sem si udělal lepší obrázek o tomto "sportu"), po super hudbu, slušně udělaný konec. Mickey Rourke hrál fakt skvěle, asi bych se na něco (nejspíš drama) s ním rád v budoucnu koukl (a ta nominace na zlatou sošku byla dle mého skromného názoru zasloužená). Ale nejen on, Marisa Tomei a Evan Rachel Wood zahrály taky dost dobře. Vidím to na slabší, ale plný počet. (05.06.2010)

Soupeření, sláva, steroidy, solárko, slušivý sestřih, striptérky, sebezničení, sentiment, samota, strach, schematičnost.. Klasicky vystavěné sociální drama se sportovním ocasem, které je stejně iluzorní jako sám wrestling. Nástup mezi vlašák a bramborový salát ve stylu nástupu mezi bouřící dav sice měl své kouzlo, ovšem vidět syna, jak si hraje s darovanou figurkou a pak se rozjet za jejím předchozím majitelem, to nemohl myslet Aronofsky vážně. Bez rozpaků bych dal tři hvězdy, kdyby do hlavní role nevložil obludný Marv podstatný kus sebe.. (06.12.2016)

Requiem bez vizuálních cinkrlátek... aneb indie verze Rockyho... aneb Aronofskyho nejzajímavější film. Nikoliv tím, co sděluje (zase tolik toho není, ostatně příběhy o loserech se nikdy neztratí), ale tím, jak se prezentuje. Jako osobní zpověď vyhasínající hvězdy, která "TO" tam stále má a potřebuje "TO" dostat ven, je velice stimulující, jako nezávislé drama za pět švestek odzbrojující a v konkurenci jiných direct-to-oscar fláků přímo fascinující, jako civilní cvičení filmařského umu pak neuvěřitelně uchvacující. Jako by si Aronofsky řekl, že zřetelných onanií bylo dost, a tak obrátil o 180 stupňů, přičemž je Wrestlerova dokumentární vicizelovanost vlastně úplně stejnou exhibicí jako Fontána. Jen nepůsobí tak namachrovaně a kromě výtečné formy nabízí i velikánské srdce. (26.06.2009)

Další kousek o stárnoucím bejkovi, kterému s Aronofskym a excelujícím Rourkem za zády nevadí, že víceméně nemá čím překvapit. Druhá polovina, v níž se s postavou konečně naplno zžijeme, je už takřka bezchybnou. (25.01.2009)

Potřetí ti to u mě naplno nevyšlo, Darrene (Pi jsem neviděl). Mickeyho Rourka jsi sice vybičoval k životnímu výkonu tím, že jsi mu poskytl životní roli jakoby šitou na tělo nejen po charakteristické stránce, ale i díky prakticky stejnému kariérnímu posunu. Wrestler není vůbec špatný film, ale po závěrečných titulcích jsem zůstal chladný, žádné zvláštní emoce ani pocity ve mě nové Aronofského dílo nezanechalo. Darrena je pro podobné šablonovité filmy škoda, je logické že po jeho vrcholné Fontáně přišel menší pokles, ale nemůže si za to režisér sám? Pokud chce vylézt ze šablony, ať už je jakákoliv, tak to měl udělat jako jeho skoro stejně starý a stejně talentovaný režisér Nolan. Aby však můj komentář nezněl příliš negativně, herci hrají jako o závod. Když jsem spatřil nahou Marisu Tomei, pětkrát jsem kontroloval, jestli vidím správně datum jejího narození - 44 let? Mansell se sice moc neohřál, ale když už se na chvíli ozval, stálo to za to. Zbytek už napsali ostatní za mě, já už jen dodám, že by se Darren měl vrátit k filmům ala Fontána, ta mu šla nejlépe a já z ní ještě dnes, kdy už mám za sebou deset projekcí s prominutím "uchcávám". Wrestler u mne sice nezabodoval tak jako návrat boxera Rockyho, stále ale stojí za projekci. Je to přece nový Aronofsky. (04.02.2009)