V zajetí démonů 2

V zajetí mainstreamu. Úplně to samé jako jednička, takže v řemeslně takřka bezchybném hávu zabalené duchařské klišé, kde se nestane nic opravdu zajímavého. Žádné pnutí, žádný nečekaný zvrat, ani žádná extra zajímavá lekačka (lekačky tam jsou, a funkční, ale je to taková ta klasika, nic hravého). Zblízka navíc duchové vypadají dost chabě, nejstrašidelnější mi přišla ta jeptiščina malba. Trvá to zcela zbytečně přes dvě hodiny, což vzhledem k prostotě toho všeho je úplně neadekvátní. Snaha o budování divákova strachu o postavu Eda Warrena přichází vniveč, protože po zkušenosti z minula, kdy se ve výsledku nikomu nic nestalo, je jasné, že se nikomu nestane nic ani tentokrát. Zkrátka takový bezpečný hororový přístav, což je přesně to, co by horor být neměl. Lidem neschopným docenit horory nezávislé, umělecky cennější, hororově ostřejší a divácky náročnější (ťuk, ťuk, ťuk) lze ale bez váhání doporučit, studiový horor bohužel v současnu nic lepšího nenabízí. Napoprvý by mě to bavilo hodně, ale tohle je už, počítám-li Insidiousy, Wanova čtvrtá zastávka v duchařském baráku, a to je prostě moc. Propříště zachovat žánr, ale obměnit subžánr, prosím. (09.06.2016)

Po dechberoucí jedničce se moje očekávání vznášela výše, než Ronaldovo ego po letošním triumfu na Mistrovství světa. Zimomriavky se proháněly po mém těle i tentokrát. James Wan opět nezklamal a připravil pro nás velice chutnou hororovou nálož. Naložil nám v podstatě totéž, jako tomu bylo v prvním díle. Jen tomu nahodil malinko odlišný kabátek. Hned samotný úvod byl super. Kamera se nám nádherně projíždí po děsivém domečku, atmosféra by se dala krájet a napětí každým okamžikem houstne. James Wan má vymazlený každičký záběr. Vše do sebe krásně zapadlo a několik lekaček zafungovalo taktéž. Ústřední démon byl dost dobrý. Díl se jinak nesl v rytmu strašení gerontů, což překvapivě fungovalo velice dobře. Billův hlas byl opravdu hrůzu nahánějící. Inspiraci skutečnou událostí přikládám pramalou váhu. Ono to vše tehdy bylo zřejmě dost jinak, ačkoli se nám závěrečné titulky, které jsou mimochodem moc pěkně zpracovány, snaží nakecat, že se tvůrci drželi dost pevně reálných podkladů. Všichni herci a herečky se skutečně lidem, které měli ztvárňovat dost blízce podobali. Snad s výjimkou manželů Warrenových, kteří byli ve skutečnosti tak neuvěřitelně odporní, že odchylku od skutečnosti maximálně chápu a s radostí vítám. Jinak je to samozřejmě velice šikovný páreček. Především pán je neskutečně multitalentovaný. Nejenom, že efektivně zbavil dům duchů. Dokonce zastal v domě i instalatérštinu, truhlařinu a ve volném čase dětem zahrál na kytaru a zazpíval. Takového manžela by si jistě přála nejedna paní. Stihl jsem se i letmo pozastavit nad trošičku jednoduchým závěrem, respektive způsobem odstranění hrůzostrašného démona, kterému stačilo prakticky povědět jeho jméno. Dnes by jeho odstranění byla naprostá brnkačka. Stačilo by si jej vyfotit, podle obrázku vygooglit a velice elegantně zneškodnit. Nebylo by to ovšem ani zdaleka tak efektní. Výlet do Londýna se mi celkem líbil. Dokonce na diváka dýchly i tamější Vánoce. Celkově to vidím na ošklivější 4 kousky. První díl byl svoji kvalitou přeci jen malinko jinde. V rámci hororu však to nejlepší, co nám současná scéna nabízí. (05.09.2016)

Než abych kňučel, že je to zas to samý, což nepopírám, ale ani nic jinýho jsem nečekal, sem radši plesknu pětku, protože hororovej fanoušek, kterej by v suchu letošního roku pil jak suchý hrudy, vyleze i po klišoidním Wanově odleženým elixírku z kina nalemtanej jak Zeman z arménskýho sklepa s kořalkama. A když tady můžou být v červeným trapný komiksáky na jedno brdo pětkrát do roka, může tady být červenej Wan na jedno brdo jednou za tři roky. Doporučuju (a repete si dám pak pěkně sám doma)! (09.06.2016)

Conjuring 2 aneb Espresso lungo taky chutná pokaždé stejně. Marilyn Manson si nasadil klerikální hábit a vyrazil bez Mikuláše a anděla nadělovat uhlí. A docela ho nasírá, když známe jeho skutečné jméno a ne jen pseudonym. Starobylá filmařina triumfuje a mě by zajímalo, kolik jsem spálil kalorií. A proč ten hábit? A proč byl Marilyn tak zlej? Možná proto, že mu nezahráli jeho písničky, ale Elvise a Bee Gees. Wanův styl se prostě neokouká, bude-li mít silný příběh. (27.12.2016)

Nejsem příliš fanda hororů a moc jsem jich také neviděl, ovšem Wanovu tvorbu mám projetou komplet. Ono těch levných lekaček je spousta, když si jen vzpomenu, kolik vzniklo Paranormal activity, tak je mi z toho ouzko. Ovšem když se do něčeho pustí tenhle mistr hororu, je to vždy o třídu nebo dvě lepší. To je i případ druhého Conjuringu, na který jsme si díky malé odbočce u Universalu museli počkat a ačkoliv i tam se objevuje dost poměrně laciných lekaček, o druhý letošní the Boy se opravdu nejedná. A diváci to ví a také na to přišli. V současné době je holt pouze zkrátka jen jeden hororový mág, který si na svých filmech dává maximálně záležet a vždy obsahují tíživou atmosféru stravitelnou i pro lidi, kteří obvykle horory nenakoukávají. A co víc, za těch úctihodných 130 minut jsem se nenudil ani chviličku...9/10 (28.08.2016)