Tenkrát v Americe

Důstojná tečka za Leoneho dílem ano, nějakým zásadním filmovým skvostem bych ale Once Upon a Time in America nenazýval. Rozmáchlý gangsterský epos líčí osudy židovských přátel-antihrdinů, z kterých se postupně stávají vlivní gangsteři. Složitá flashbacková struktura a hlavně neuvěřitelná stopáž (film má 229 minut, režisérská verze je ještě vydatnější) sehrály znovu svou zásadní roli na cestě za divákem. Kamenujte mě, ale producentům se ani moc nedivím. Nepronikl jsem do postav, do děje, do situací. Herecké výkony mě do kolen rozhodně nedostávaly a obávám se, že už nikdy nebudu mít sílu názor změnit. (06.05.2013)

Scénář: Sergio Leone, Leonardo Benvenuti, Piero De Bernardi, Enrico Medioli, Franco Arcalli, Franco Ferrini .. ****** Strhující mafiánské drama, které vytvořil režijní mistr!! Epos, který má možná nějaké chyby, ale ty jsou "ukryty" velice hluboko pod nánosem všestranné filmové dokonalosti. A dle mě by mohl být klidně ještě delší. Nebýt původního tupého sestříhání, byl by tento mafiánský film slavnější než trilogie Kmotr (lepší totiž jednoznačně je!). Můj nejoblíbenější film č. 3. Robert De Niro je opět úžasný mafián a tento titul mu zůstane navždy.. A ta Ennio Morricone hudba, zde opět nemá chybu a zejména ústřední melodie patří mezi moje oblíbené. Stejně výtečný je lety propracovávaný scénář, kde je myšleno na každý sebemenší detail. Dále kamera Tonino Delli Colli a samozřejmě velice pečlivá a nezapomenutelná režie. Nemůžu jinak, prostě zase dokonale geniální Sergio Leone film. (18.04.2004)

Jeden z nejlepších filmů o mafii v USA, který více než dojmem gangsterky působí jako western zasazený do špatného prostředí. Leone má úplně jiný styl než Scorsese, De Palma a další tvůrci tradičních kultovních mafiánských snímků; místo nejsyrovějšího násilí a oslavování moci na diváka útočí pomocí dlouhých klidných záběrů na obličeje protagonistů s minimem dialogů, zato podbarvených úžasnou hudbou Ennia Morriconeho, někdy doplněného i o Beatles a Cola Portera. Asi nejvíce se nabízí srovnání s Kmotrem, Tenkrát v Americe totiž podobně jako jeden z nejslavnějších filmů všech dob sleduje proměnu několika postav stojících vždy jednou nohou v kriminálu. Narozdíl od Kmotra na nás ale útočí několika časovými rovinami (dospívající kluk, černovlasý De Niro, šedivějící De Niro), které v sebe navzájem různě přeskakují, jednou do minulosti, podruhé do budoucnosti, takže první hodinu je možná těžké zorientovat se, o co v tom filmu vlastně jde. Když u Tenkrát v Americe ale vydržíte, čekají vás čtyři hodiny (ano, čtete správně) jednoho z nejepičtějších příběhů o gangsterech se scénami, které se člověku zapíší do paměti. Na filmy se člověk většinou dívá kvůli režisérovi nebo hercům, u podobného snímku ale krom režiséra Sergia Leoneho a hereckých představitelů hlavních rolí Roberta De Nira a Jamese Woodse, musím ocenit i kameru, hudbu, výběr lokací a mladých hereckých představitelů... Kdy se mi naposledy u filmu stalo, abych na obrazovce jen zahlédla mladého sedmnáctiletého kluka a bylo mi jasné, že jeho dospělou verzi bude hrát James Woods (nebo Jan Tříska, ale to jsem logicky vyloučila :-)? "Vítěze poznáš už na startovní čáře." (31.03.2008)

Bohužel musím říct, že Tenkrát v Americe mi přichystalo asi jedno z největších filmových zklamání. Nikdy bych si nepomyslila, že mě gangsterka s Robertem De Niro v hlavní roli a v režii Sergia Leoneho nebude tolik bavit a ani zajímat. První část, která mi přišla docela nezáživná, jsem nějak dodívala a řekla si, že druhá bude snad lepší. Bohužel nebyla. Dlouhé záběry beze slov, kde se nic neděje, mi zde přišly zdlouhavé a nudné a ani charaktery postav se mi nelíbily, zejména ten Nirův. Vítězně z toho pro mě vychází snad jen hudba Ennia Morriconeho. Tenkrát v Americe je samozřejmě kvalitně natočeným filmem, jen jsem na něj možná zrovna neměla tu správnou náladu. A nebo možná, jakkoliv je Sergio Leone brilantní režisér, tak tam, kde jeho filmařské postupy ve westernu vytváří genialitu a září, tam v gangsterce selhávají a působí zcela jinak. Samozřejmě, jedná se jen o můj dojem. (28.07.2013)

Tenkrát v Americe byl film, na který se Sergio Leone dlouhá léta připravoval a který měl být vyvrcholením jeho tvorby. Ve skutečnosti se stal vrcholným průšvihem a patrně Leonemu o pár let zkrátitl život. Už najít producenta bylo extrémně obtížné, protože při známé Leoneho pečlivosti se náklady šplhaly nebezpečně vysoko. Navíc film byl nesmírně dlouhý a pro poměry první poloviny 80. let to platí dvojnásob. Producent si jednoduše nedokázal představit, že by čtyřhodinový biják byl pro diváky akceptovatelný, a protože ve Spojených státech je producent fakticky majitelem filmu, naložil s ním po svém. Sestříhal ho na polovinu a takto zmršenou verzi pustil do kin. Protože Leoneho příběh se odehrává ve více časových rovinách, vznikl nešetrnými zásahy paskvil, který kritika strhala a diváci vypískali. Z filmu se stal jeden z nejhorších propadáků desetiletí a vzhledem k výši nákladů znamenal pro Leoneho faktický konec režijní práce. Rehabilitace se až do své smrti nedočkal, ta přišla až o šest let později uvedením původní režišérovy verze do distribuce. Ano, je to velmi dlouhé, ale je to zároveň velmi poutavé, profesionálně natočené a velkolepé. S odstupem doby hodnotí filmoví fanoušci i odborná kritika Leoneho snímek jako jeden z nejzásadnějších v americké kinematografii. Pro řadu herců šlo o vrchol filmové kariéry, v některých případech, pravda, poněkud předčasný (Elizabeth McGovern). Celkový dojem: 90 %. (08.01.2008)