Pýcha a předsudek

Nádhera. Už prvním záběrem a prvními tóny klavíru jsem byl lapen a propuštěn až se závěrečnými titulky, emocionálně obohacen. Takhle skvěle zrežírovaný, s lehkostí odvyprávěný a úžasně zahraný film se jen tak nevidí. I po výtvarné stránce bez chybičky. Hodně lidí tady srovnává s TV seriálem s Colinem Firthem, ale ten nikdy neopustil televizní mantinely se svojí statičností a doslovností. Zatímco tenhle film žije, doslova pulzuje životem – neustálé táhlé jízdy kamery, promyšlené kompozice obrazů, které nikdy nesklouznou do laciného kýče, přehršel vizuálních nápadů, do sebemenších detailů propracovaná výprava a kostýmy, zde jsou oscarové nominace zcela namístě. Stejně tak i v případě Keiry Knightley, tady byla BOŽSKÁ, ve svém herectví i výrazu. Přesně vystihla tu tvrdohlavou, inteligentní dívku, odzbrojující ve své paličatosti a přímočarosti, která se u žen v té době společensky nenosila. A lepšího pana Darcyho, než je ten Matthewa Macfadyena, si také stěží dovedu představit. __ PS: Po skoro dvaceti letech stejně intenzivní zážitek, jako kdysi. Emoce, které u mě vyvolává umění, si obvykle zpracovávám uvnitř a držím je pod pokličkou, filmů, u kterých jsem brečel, bych za svůj už poměrně dlouhý život spočítal na prstech jedné ruky. A ´Pýcha a předsudek´ je jedním z nich. Slzy tekly ne proto, že by mně dojal, ale z toho, jak je krásný, jak si v něm vše dokonale sedlo. (27.08.2022)

Mám moc rád anglickou historii a literaturu, což snad do jisté míry ospravedlní to, že se mi tahle červená knihovna líbila víc, než jsem si ochoten připustit. Pěkné herecké výkony, rozkošná Keira, pohodová atmosféra (celý příběh nemá žádnou hmatatelnou krizi) a vtipné dialogy jsou několikrát podtrženy dokonalou formální stránkou... Opravdu už jsem si dlouho takhle nevšímal kamery a neobdivoval kulisy, kostýmy či exteriéry. Veliká spokojenost, klasický film, na kterém si něco najde každý. 90% (10.03.2007)

Formálně naprosto skvělé, bohužel jsem však měl v každém druhém záběru/dialogu pocit, že jsem přesně tohle viděl již nespočetněkrát předtím a v lepším provedení. Pýcha a předsudek v žádném případě neurazí. Na obodobí ve kterém se odehrává má nezvykle bystré a vtipné dialogy. Stejně tak prostořekost a upřímnost Keiry je mi sympatická. Ovšem jakožto příběh o lásce/vztazích mě toto dílko nikterak hlouběji neoslovuje, což je vzhledem k mému vkusu/cítění vcelku záhada. Snad možná příliš vyumělkované - tak bych celek charakterizoval v jedné krátké všeříkající větě. Cit ano, emoce taky, ovšem vše se tak nějak táhne, plouží...zastřenost, pravá láska, umělá láska, zvyky aristokracie....vše už jsem viděl někde jinde...nic nového pod sluncem. (15.10.2006)

Ten samý den, kdy jsem viděla "Pride & Prejudice", jsem měla možnost shlédnout i "Sense & Sensibility" a pokud bych tyto dvě adaptace slavných románů Jane Austen měla srovnat, vyšel by z toho vítězně (byť o chloupek) druhý zmiňovaný film. Nelze popřít kvalitu obou, "Pride & Prejudice" má překrásnou výpravu, hlavní hrdinka (Keira Knightley aspiruje na post členky A týmu hollywoodských hereček) si okamžitě diváka získá, pozadu nezůstávají ani Donald Sutherland a moje mladičká oblíbenkyně Jena Malone, kamera výtečně pracuje na vytváření dobové atmosféry, romantika je dávkována s jistotou, takže přeslazenosti se divák bát nemusí...Přesto tu zůstává jedno ALE - romány Jane Austen jsem nečetla, takže v tomto směru nemůžu porovnávat, ale přijde mi, jako by "Sense & Sensibility" byl vyzrálejší a rámcově vyváženější. Snad proto dávám zde "jen" 4*. Ale i tak jsem tvůrcům povděčna za 127 minut blaženého diváckého zážitku. (04.02.2006)

První pohled se nepovedl, asi jsem si tehdy nevybrala tu nejvhodnější chvíli, ale s krásně vypravenou klasikou o babinci Bennetových, kolem kterého se nesmí mihnout v okruhu 10km chlap s alespoň jednou nohou, jedním okem a pod 80, aniž by se holkám neplašily hormony, jsem se pocitově nesešla. Druhé šance obvykle nechávám na náhodě, protože dát si to pod nátlakem znovu, by mohlo dopadnout ještě hůř, a tak se stalo, že tomu náhoda chtěla, abych lépe viděla a abych lépe slyšela. A ano, mělo to cosi do sebe a tak jdu do sebe i já a zvedám na 4*. Příště .... kdo ví. (18.02.2006)