Režie:
Joe WrightScénář:
Christopher HamptonKamera:
Seamus McGarveyHudba:
Dario MarianelliHrají:
James McAvoy, Keira Knightley, Romola Garai, Saoirse Ronan, Vanessa Redgrave, Brenda Blethyn, Juno Temple, Benedict Cumberbatch, Patrick Kennedy (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Příliš bujná fantazie dvanáctileté "budoucí spisovatelky" Briony Tallisové odstartuje tragický příběh, který nenapravitelně změní osudy tří lidí. Vinou vlastní nezralosti a série nedorozumění nařkne mladého zahradníka Robbieho Turnera (James McAvoy) ze znásilnění nezletilé sestřenice. Nadaný chlapec, který původně mířil na lékařskou fakultu, končí ve vězení. Toto obvinění ale ničí život i její sestře Cecilii (Keira Knightley), která Robbieho bezhlavě milovala. Když si záhy už o něco starší Briony (Romola Garai) uvědomí, co napáchala, je už pozdě. Cecilia zavrhla celou rodinu v čele s ní a odstěhovala se do Londýna, kde se živí jako zdravotní sestra. Robbie výměnou za zkrácení trestu narukoval do armády a ve Francii se snaží zastavit postupující Němce. Briony na cestě za vykoupením nastoupí do ošetřovatelského kursu a díky utrpení, které kolem sebe dennodenně vidí, konečně dospívá. S tím souvisí i rozhodnutí postavit se svým dvěma obětem tváří v tvář a respektovat jakýkoli trest. Možná se tím očistí, možná to ale na vykoupení nebude stačit. Možná to ani nestihne, protože Londýn se připravuje na masivní bombardování. Možná všechny tři čeká úplně jiný konec. (Bontonfilm)
(více)Videa (5)
Recenze (1 285)
Joe Wright opět bere dech. Po fantastické adaptaci Pýchy a předsudku si vyšlápnul na horu plnou emocí a křivd. Pokání není pohodové čtení na nedělní odpoledne, ale Wright nejen mistrně manipuluje s divákem, ale zároveň mu dokáže v hlavě střídavě rozsvěcet a zhasínat žárovku optimismu. To všechno za asistence magického soundtracku, úžasné kamery a do jednoho bezchybných herců. Nebýt malého zakuckání ve střední části, bylo by to za deset a já bych musel stavět pomník. Takhle jen vynáším do nebes, protože až uvidíte vedle sebe dvě nejvýraznější scény filmu - vyznání lásky v knihovně a šestiminutový nepřerušovaný pochod po plážích u Dunkirku, pochopíte, že na tom Wrightovi něco je... umí natáčet technicky brilantní, skvěle odehrané a neuvěřitelně silné filmy, které ve vás probudí krajní odstíny smutku i radosti. Bez kompromisů a na maximum. Filmové čítanky už čekají, vy nemusíte. Meet Joe Wright. (90%) ()
Kategorie uvěřitelnosti byla pro mě vlastně klíčovou. „Pokání“ obsahuje scény, které bych bez mrknutí oka označil za strhující. Těch několik minut válečných výjevů patří k tomu nejlepšímu a filmařsky nejvybranějšímu, co jsem k tématu viděl. Bez jediného výstřelu, s neobyčejnou váhou na výpovědní sílu obrazů, bez přikrašlování, bez patetických slov, které by člověk dozajista našel v produkci americké... Vybroušenou formou dokáže zkrátka film zaujmout a vtáhnout do děje, nabídnout prvotřídní vizuální požitek z vyprávění. Dovede vzbudit sympatie díky dobře zahraným postavám. Jediným a zásadním selháním Wrightova melodramatu je tak z mého pohledu příběh, který svou schematičností dusil všechno civilní a doslova mě tlačil před sebou, znemožňoval mi plně vstoupit do děje, ztotožnit se s ním, soucítit. V závěru, který vše vygraduje do tragického crescenda, už jsem na film hleděl pouze s nezúčastněností pozorovatele, který odmítá nabízenou katarzi. Bezesporu silný moment, ve kterém se ukáže, že jediným skutečným pokáním Briony je setrvávající přesvědčení o očistné síle fabulace, jsem prožil spíše hlavou než srdcem. Z mého pohledu nejvíce utrpěl Wrightův snímek mnohomluvností a zbytečným brnkáním na city tam, kde stačilo nechat film mluvit svými specifickými prostředky a ne mu diktovat vysokou míru literárnosti a sladkobolných frází (jakkoli je mi sympatické, že se tyto fráze hlásí více ke klasické anglické literatuře než k hollywoodské tradici). Samozřejmě, je to jen můj osobní problém, ale myslím si, že pár nezasažených se nás asi najde. A nebude to náhoda. [6.5/10] ()
Tak jako malíř pomalu ale jistě tančí se štětcem po plátně, aby spolu v tichém valčíku vytvořili něco neopakovatelného, tak i Joe Wright zplodil snímek, který se nesmazatelně vryl do mého vědomí i podvědomí. Stejně jako kapka padá za kapkou a lehce dopadá na vodní hladinu, jakoby se jí chtěla dotknout ale jakmile přijde na samotné objetí rozplyne se na hladině a stane se její součástí, tak i já jsem padal. Pocítil jsem tvrdý dopad a pak už jsem nechal vodu, aby prostoupila celým mým tělem až k srdci a dala mi jako jediná pocit naplnění v mém životě. Nemohl jsem dýchat a čekal jsem náhlou smrt, ale ta se nedostavila místo té se voda pomalu rozestoupila a do mých plicních sklípků začal zas proudit čerství kyslík, avšak už nejsem tím kým jsem byl. Tím už nebudu nikdy. Byl to nádherný sen nebo snad noční můra? Ať tak či tak nechtěl jsem se probudit. ()
Je s podivem, že v době kdy je filmaři przněna jedna kvalitní kniha za druhou, tak se již řadu let soustavně daří tvůrcům kvalitně adaptovat díla Iana McEwana. Každá z pěti dosavadních adaptací jeho děl se v zásadě povedla a tři dokonce tak, že hodně. A to včetně Pokání, což je McEwanův nikoli nejlepší, ale zřejmě nejznámější román. Joe Wright roste do veliké persony současné kinematografie. Pokud si myslíte, že McAvoy je pouze hejsek se sexy přízvukem, tak vás vyvede z omylu. Tolik silných scén propojených v jeden působivý celek, který funguje na mnoha úrovních se jen tak nevidí. A to, že vás Pokání jen tak mimochodem protáhne všemi odstíny emocionálních pocitů, tak to již je jen třešnička na dortu. ()
Mé první setkání s panem Wrightem a já si říkám, jaké divy by ten chlapík dokázal udělat s pořádným námětem. Pokání je banální, předvídatelná tragédie, která je ovšem tak úchvatně natočena, že nemohu jít pod čtyři hvězdičky. Vadilo mi, jak nerovnoměrně si Wright rozvrhl jednotlivé epizody. Po relativně dlouhém úvodu (asi polovina filmu), kdy jsem postupně začal sympatizovat s hrdiny, jsem čekal., že teď přijde to pravé drama. Jenže místo toho přišlo akorát velmi efektní "bum bác" a konec. Je to jako když si objednáte úžasnou pizzu, těšíte se na ni a oni vám omylem dovezou jinou. Cítím se ošizen. ()
Galerie (49)
Photo © Working Title Films
Zajímavosti (75)
- Režisér Joe Wright dal na opustenom barge vylodenom na pobreží napísať meno Cyndie, čo je meno jeho matky. (Pat.Ko)
- Scény na ulici v Dunkirku a scény v strojovni generátora boli natočené v prístave Grimsby Docks. (Pat.Ko)
- Počas pobytu v Londýne Cecilia (Keira Knightley) vhodí list do poštového schránky s adresou: PTE Turner, 'A' Company, 1. prápor, Royal Sussex Regiment, B.E.F. Francúzsko. Podľa aspoň jedného zdroja 1. prápor, Royal Sussex Regiment, nikdy nebol vo Francúzsku. Bol v Egypte a teda by sa nemohol zúčastniť evakuácie z Dunkerque. Na Dunkerque bol 2. prápor, nie 1. prápor. (Pat.Ko)
Reklama