Captain America: První Avenger

Přišel poslední, ale až bude nejhůř, buďte si jistí, že právě on bude stát v první linii. Steve Rogers zůstával po celou avengerovskou cestu trochu stranou, ale nakonec je to k mému velkému překvapení právě on, kdo se mi pod kůži dostal nejvíc. Jeho oddanost, statečnost a v nejpozitivnějším slova smyslu i bezelstnost jsou v kombinaci s jeho způsobem boje zkrátka bezkonkurenční. Když se přidá temný Red Skull nebo soběstačná agentka Carterová, nezbývá než tleskat. Tuhle válku vyhrál Marvel a já získal hrdinu, který se mi téměř dekádu po zfilmovaném originu stále objevuje hned na několika tričkách. (14.08.2011)

Chtělo by se zvolat "MARVELlous!", ale nejde to.. Dokud v příjemné retro atmosféře ukazuje prstem strýček Sam a rachitický chcípák s dobrým srdcem se mění na svalnatého geroje se srdcem Matky Terezy, tak to i díky nadhledu při náborové propagandě a dvojici páprdů Tucci, Jones ještě docela šlape, ovšem jakmile se film překlopí do mixu Ligy výjimečných a Světa zítřka (děsivá kombinace, že jo?), co je plný nevýrazných akčních scén a poletujícího Kapitána s červeno-modrým víkem od popelnice, udělalo se mi tfošku zle ot žaludek, ale za to možná trochu mohl i ten dabing, protože když se na plátně objevil H.Weaving a já zavřel oči, připadal jsem si jak v epizodě Haló, haló. Suma sumárum, nic proti Johnstonovi, ale pokud chtějí producenti komiksovou adaptaci se srdcem jako zvon, nechť se obrátí na Vaughna, či Snydera. A abych nezapomněl:„Heil Hydrant!“ Konečně nacistický pozdrav, kdy vám můžou čuchat k podpaží z obou stran.. (19.08.2011)

Tak tohle nepochopím. Jak může Joe Johnston, který stojí za krásně temným a krvavým snímkem The Wolfman natočit něco takového… Takhle, mám rád americký patriotismus ve stylu Baye a mám rád komiksové filmy, ale tady to nefungovalo. Tu nadsázku, o které tu všichni píšou, jsem nezaznamenal ani z dálky, IMHO se tento komiks bere opravdu vážně a to je špatně. Chris Evans je dobrý herec, ale tady nemá co hrát, navíc mu více sluší role hláškujících týpků. Captain America je bezkonkurenčně ten nejblbější super hrdina, hlavně proto, že mi až moc připomněl Spider-Mana (tak schválně, z loosera hrdinou, umírající přítel/mentor). Další herci mě taky zklamali, Hugo se snaží, ale Red Skull je nudný protivník, Hayley Atwell je sice pěkná a možná má i talent, nicméně tuhle roli jsem jí ani na vteřinu nevěřil (nemám rád rádoby drsné ženské, které jsou drsné první minutu a pak nic). Prostě a jednoduše, nebýt tam ten vynikající závěr, díky kterému přidávám jednu hvězdičku a hlavně po titulcích pár scén z filmu The Avengers (který se pro mě stává jedním z nejočekávanějších snímků roku 2012) tak bych hodnotil ještě méně. Sice mám před sebou ještě film The Incredible Hulk, ale tohle je pro mě zatím nejslabší super hrdina. 50 %, ale jen tak tak. (28.10.2011)

Nevím jakto, ale jakmile začaly, a čím víc bojových scén tam bylo, tím jsem byl zpruzenější. Čili před koncem už fakt dost :-/ Kdyby v docela dost aspektech bylo ubráno, dost by to pomohlo... A myslím kdyby měl Weaving svůj obličej a ne ubohou masku, která úplně zbořila retro atmosféru (navíc Hellboy je jen jeden) a totéž armáda klonů, tak by byl taky výsledek lepší. Že by ze mě rostl suchar? :-/ (03.01.2012)

Jasně, jde o zdařilou pastiš (tj. stylovou nápodobu, která se snaží překonat své předobrazy, aniž by se jim vysmívala). Mám ale za to, že každý, kdo je obeznámen s americkou dobovou produkcí prostřednictvím primárních (filmů samotných) či sekundárních zdrojů (textů o nich), se při sledování bude cítit jako hlavní hrdina na konci. Řada věcí mu bude povědomých a ocení precizní retro stylizaci a charakteristické znaky produkce první poloviny 40. let, ale přesto rozpozná, že jde o ne zcela důslednou faleš, kterou již předtím jednou - a lépe - viděl. Prvnímu Avengerovi totiž chybí potěcha z uchopení neomezených možností brakového universa, která by se jako v případě Indiana Jonese přenášela i na diváka, protože vyprávění je bezešvé a scény jsou inscenovány s důrazem na "pravidla" zesílené kontinuity spíš než z radosti odkazování se na jiné mediální texty. Některými vyzdvihované zakončení marveláckých filmů, které popírá klasické narativní postupy v podobě úspěšného uzavření obou linií akce (pracovní a osobní) a navracení se ke statutu quo, není ničím výjimečným. (Navíc nezavršena není jenom linie čítající romanci, ale i ta pracovní v podobě poražení záporáka a zajištění záchrany světa, jelikož antagonisté v posledních "marvelovkách" zůstávají naživu v jiné podobě/jinde.) Je nutné si totiž uvědomit, že nejde o stand-alone počiny, ale o plánované představení hrdinů, jejichž příběhy se dočkají rozuzlení v chystané týmovce, a tak je takový konec pro podobné filmy typický. I přes všechny výtky - jde spíše o teaser než regulérní počin - je nutné ale zopakovat, že jde o zdařilou - a alespoň v první polovině nebývale sebereflexivní, metodu dobové propagandy sarkasticky reflektující - pastiš. (04.08.2011)