Anna Karenina

Som rád, že sa mi po desiatkach rokov podarilo pozrieť si túto verziu Anny Kareniny, pretože spomienky z premiérového zhliadnutia v klube už pomaly bledli. Rovnako som rád, že navzdory tradícii nemusím znížiť hodnotenie filmu, aj keď môj dojem nie je jednoznačný. Myslím, že v danej dobe ani nebolo príliš možné nakrútiť film inak, ako vziať základný sujet Tolstého diela, angažovať filmové hviezdy prvej veľkosti, napodobniť ruské prostredie a dúfať, že to dobre dopadne. Nemyslím si, že do filmu bolo z knihy vybrané to najdôležitejšie a najcharakteristickejšie. Ale na druhej strane som presvedčený, že Greta Garbo ospravedlňuje nedostatky filmu a robí jej verziu Anny nezabudnuteľnou. (24.12.2021)

Jako vždy skvělá Greta Garbo v adaptaci klasického ruského románu, který jsem samozřejmě nečetl :-)) Nebavilo mě to tolik, jako předchozí filmy Grety z počátku 30. let, které byly natočeny ještě před zavedením kodexu a tudíž nepodléhaly přísné hollywoodské cenzuře. Kromě výkonu Grety ještě musím vypíchnout jejího manžela Karenina, kterého skvěle zahrál Basil Rathbone. (08.08.2012)

Výborné spracovanie Anny Kareniny,čo myslím,že lepšie už nie je,Garbo je jediná Karenina. Dať sa dokopy s Vronskym sa stalo osudným,z čoho sa spamätať už nie je možné,čo ľutuje... Greta Garbo je ako Karenina fenomenálna,nejestvuje nikto lepší.Herecké obsadenie je silnou stránkou filmu. „Čo Anna uvidí na začiatku po príchode,to ju čaká na konci...” Snímok je typický 90 min.,ale po celý čas som mal možnosť vidieť kvalitu Tolstojového prepisu na plátno,ktoré svojim spracovaním si ma získalo,ale ako forma zobrazenia je zaťažkavajúca. (20.02.2014)

. pre mna su najlepsie filmy Klerens Browna tieto : Anna Karenina, Marie Walewska, a The Human Comedy 1943. Skoda, ze Brown roku 1953 skoncil s tocenim filmov, mohol natocit este v 60. a 70. rokoch moc fajne filmy. Genialna Greta Garbo, asi jedina, ktora by dokazal zahrat - okrem Glorie Swanson - moju milovanu Normu Desmond : 100 % (08.05.2019)

V americké velkoměstské kavárně – snad při čekání na aperitiv – blazeovaně převyprávěný Tolstého román. Ze strhující fresky zbyla jen klíčová dějová linka, pár postřehů lokálního koloritu, tresť z osudů a povah dalších postav. Hlavní hrdinové nebyli dostatečně psychologicky prokresleni (silná redukce postihla především schematicky podaného Annina manžela), zmizelo venkovské prostředí (coby kontrapunkt k devastujícímu městu) a počínaje Anniným příjezdem lze směle a bezchybně očekávat její tragický konec. Jako by nebyla žádná další možnost. Greta Garbo sice skvěle vyjádřila věčnou nesnesitelnost a nespokojenost hrdinky s dosaženou krásou, její sklon k podléhání jakési imaginární, spíše tušené a za konkrétní možnosti se maskující touze (z rodiny utíká k milenci, ale ani tam nedosahuje trvalého štěstí, vyciťujíc, že i jeho život (podobně jako život jejího manžela) má oblasti, kam ona nemůže dosáhnout, a to je mužova povinnost vůči Vlasti a nadosobní Pravdě), ale vzhledem k nedostatečné prokreslenosti dalších ženských postav (především Kitty Ščerbacké) se pak dojem z Anny zobecňuje a ústí v pesimistický obraz ženství, ne zcela v Tolstého intencích. (29.04.2010)