Thor: Temný svět

Taylor nezvládá vybalancovat dramatickou a komediální rovinu a tak má dívák v jedné minutě téměř slzy na krajíčku a v druhé se přiblblble hihňá. Vím to, protože vedle mě seděl uhrovitý nerd a chvíle naprosté fascinace se mísily s bujarým hýkáním. Chybí i smysl pro gradaci, protože snímek je na vrcholu uprostřed, začátek je trochu pomalý a konec vysloveně zkratkovitý (po bitce v Londýně). Jinak má druhý Thor především prodat širší Marvelovský vesmír, vysvětlovat, představovat a ohromovat, což se mu daří. Bez problémů vrší rozmáchlé scény, ve kterých se nehraje o nic menšího než právě o onen vesmír. Mezi jeho anhilací a padouchem stojí parta nešikovných vědců, korbič s kladivem a patologický lhář/podvodník/masových vrah. Z nichž nejzajímavější je právě poslední jmenovaný. Ano Loki znovu vládne (doopravdy) a film si ve scénách, kde se vyskytuje, krade pro sebe. Asgard je konečně představen v celé své velkoleposti, stejně jako další z devíti světů toho stromu či co to je. Zlí elfové jsou prima záporáci, s velmi osvěžujícími střelnými zbraněmi a efektními granáty. Bitek je tu požehnaně, i když by se hodila jistější ruka a víc nápadů. Natálka chudák vyfasovala jednoznačně nejblbější postavu (asi jako protipól k Bohu) a to jak moc jí to v těch šatech sluší, je jediným kladem, který se dá směle prohlásit. Potitulková scéna se Sběratelem navnazuje hodně, zvlášť tím co se po ní rozpoutává v diskuzích. Chystají se velké věci a svět Strážců galaxie vypadá velice podivně až vábně. Jsem upřímně zvědavý. P.S: Capovo cameo patří zatím k nejlepším. Bůh žehnej Ameri... (12.11.2013)

Omalovánky s velkýma bublinama u pusy již nějakou dobu nelouskám, ale jejich rozpohybování se v zásadě nebráním. První Thor mne dokonce celkem zaujal, ale tentokrát má ten zásah kladivem přibližně stejně daleko do černého jako do mazlavě hnědého. Ono to totiž bouchalo světově a nejeden efekt měl ambici mne zářivě oslnit, ale celkově mi to žádnou velkou zábavu nepřineslo. Dokonce bych si troufl prohodit něco o zbytečném pokračování, ale závěrečná scéna mne navnadila na to, že bude hůř. Přijdeš-li Thore potřetí, tak se na tebe zase mrknu, protože bumerangových kladiv není nikdy dost, ale nedočkavost v mých očích rozhodně nehledej. (04.03.2014)

Jako milovník divných filmů, nejlépe dle comicsů, musím zvolat sláva! Proti upachtěné jedničce (ano, Kenneth Branagh je skvělý režisér, ale měl by zůstat u Shakespeara) je tenhle mix LOTRa a StarWars balzámem pro mou duši. Poněkud jsem měl obavy, zda temnota nebude jen reklamní fintou (jako u posledního StarTreku), ale ne, pěkně jsem si ji užil. Co na tom, že vše končí dobře, zdá se, když temnota je protikladem světla, a nemůže být nikdy zničena. Žádné intelektuální orgie (od toho máme jiné mistry), pouze čirá fantazie, destrukce a bezva akce. Jistě, uvítal bych realističtější souboje, ale chápu, že gejzíry krve nejsou cestou k patřičnému výdělku... (23.04.2014)

Druhý Thor není tak špatný, jak tu mnozí prohlašují a přirovnávají ho nějakému televiznímu seriálu. Je to zábava na stále stejné vlně jménem Marvel, ale... je tu ale. Thor je nejsložitější ze současných komiksových hrdinů a sedí mu více shakespearovské drama než nesmyslné vtipkování. Přitom dialogy jsou psané tak, že Thor (a Ódin) působí jako dramatičtí suchaři a klasicky vládne Loki (mimochodem, dokáže být film sThórem bez něj? Já věřím, že ano, ale bohužel Marvel ne... na můj vkus je už na moc místech a moc ovládá plátno a dialogy na úkor hlavních komiksových postav). Thor: Temný svět vládne akcí, dynamikou a i přes strohé prostředí je zábavný v celé své délce včetně mnoha vtipných okamžíků. Mě vadila snad jen pouze už klasické "slovíčkaření", kdy mi někdo řekne, že na zbraň nestačí síla bohů a pak (spoiler:stačí jedna blbá loď...). Navíc mi mnoho věcí, například brány mezi světy a procházení skrz je, působí "jen na efekt" (scéna kdy Thor propadne branou, ale auto které letí za ním ne, přitom dopadne na stejné místo). A na závěr, gratulace pánovi času Christopherovi Ecclestonovi za jeho kvalitního záporáka. PS: dvě potitlkové sekvence, hlavně ta první je velmi, velmi pěkná a do budoucna zajímavá. (12.11.2013)

Kladivo a čarodějnice, Shakespeare a Star Wars, Londýn a Loki, Marvel a plevel. Jsou filmy, které si pro sebe ukradne vedlejší postava. Joker v Temném rytíři zastínil Batmana. Darth Vader si ukradl Temnou stranu Síly a celé publikum ve Star Wars. Christoph Waltz převálcoval ostatní Hanebné pancharty. A Benedict Cumberbatch ovládl všechny vesmíry Star Treku. A teď se k nim připojuje Loki, zlobivý bratr norského (polo)boha Thora, v okouzlujícím podání Toma Hiddlestona. Thor má velké kladivo, Loki charisma vyžilého rockera, který čerpá svou psychopatickou a zranitelnou hanebnost od hitchcockovských záporáků i Alana Rickmana. Ale je s ním větší legrace. V pokračování Thora je ústředním komickým a zároveň ironickým elementem: stal se z něho hláškostroj, který obratně shazuje jak marvelovskou mytologii, tak ostatní hrdiny z Avengers. Nechybí ostatně ani odzbrojující cameo, po němž kino bouřilo smíchy. Jenže Lokiho je ve filmu málo a kromě něj funguje bezchybně už jen druhý britský import, londýnské lokace. Jinak totiž zbývá jen na vodě postavená mytologie, blouznivá astrofyzika a pokus o meziplanetární romanci na ose Londýn-Asgard, který ovšem monumentálně ztroskotává na nulové chemii mezi Natalií Portman a australským lamželezem Hemsworthem. Snímek je pozoruhodně nevyrovnaný: zatímco první půlka je pomalá, ospalá jízda skrze stáda zlotřilých elfů a naivních osmdesátkových zápletek, jakmile Loki dostane víc prostoru pošťuchovat se s bratrem, Thor se rozjede a nabere takové komediální obrátky, že se nestačíte divit temnému názvu. Takže pro příště, milí Marveláci, nechte Thora hospodařit někde na kukuřičném poli v Nebrasce a přihrajte nám šťavnatý spin-off s Lokim. Vždyť Bohové musejí být šílení. (09.11.2013)