V zajetí démonů 2

Big bloody mouse or big bloody hoax? Ani jedno, vy skeptici! Kde je Spookie Wan, tam poctivě straší.. Pravda ty postupy nejsou nějak extra originální (asi jako když slyšíte ve filmu The Clash jako londýnské intro), ale když on všechny ty špatně namazané panty, dětské chichotání, sami se pohybující hračky i všemožné jump scare aktivity (ač zkušení vědí, že když se kamera za pár sekund vrací na místo, kde před chvílí nic gatě do hněda zabarvujícího nebylo, tak tam nyní něco takového bude) zvládá způsobem, který hororoví fandové, hledající děs jinde než v lázních krvavé explicity, chtě nechtě musí ocenit. Akorát nevím, jestli byla překvapivější na žánr poněkud nestandardní délka a nebo to, že jednou z nejsilnějších scén v hororovém filmu je písnička od Elvise.. Škoda jen a teď trochu vyzrazuji, že o Warrenovi, kteří nemohli dlouho přijít na jméno démona a přitom ho měli v Americe všude po domě poskládané z písmen, se informovaný divák nemůže vůbec bát a nasraná řádová sestra se vrací do pekla za patnáct sekund včetně zabalení zubního kartáčku a pyžama.. I přes tu chválu mám však pocit, že haunted house je už pro Wana terminologií našich nepřizpůsobivých spoluobčanů „vybydlený“ a měl by popřemýšlet o změně původu a podstaty děsu ve svých filmech. Jen tu změnu nedělat nějak rychle a zběsile.. (20.06.2016)

S viac ako dvojhodinovou stopážou, rozvetveným dejom s množstvom rôznych démonov a s maskou "skutočných udalostí" je The Conjuring 2 dokonalý príklad toho, keď tvorcovia vo vidine nakrútenia zásadného príspevku do žánru precenenia vlastné schopnosti. Jeden by si aj pomyslel, že dnes proste nemožno nakrútiť seriózny horor o posadnutí démonmi či duchmi, no letmá spomienka na The Pact, Lights Out, či božský Hereditary odhalí priemernosť série The Conjuring. Áno, je to určite lepšie než hociktorý diel Insidious (menej ľakačiek a lepší vizuál), no The Conjuring 2 nie je ani tak monumentálnym epickým hororom, na ktorý sa hrá, ako skôr tisíckrát videnou nudou a klišé, kde ultimatívnou zbraňou na démona je (SPOILER) jeho vlastné meno, ktoré predtým dobrovoľne povie. Ha ha ha! (/SPOILER) (06.11.2018)

Nejsem příliš fanda hororů a moc jsem jich také neviděl, ovšem Wanovu tvorbu mám projetou komplet. Ono těch levných lekaček je spousta, když si jen vzpomenu, kolik vzniklo Paranormal activity, tak je mi z toho ouzko. Ovšem když se do něčeho pustí tenhle mistr hororu, je to vždy o třídu nebo dvě lepší. To je i případ druhého Conjuringu, na který jsme si díky malé odbočce u Universalu museli počkat a ačkoliv i tam se objevuje dost poměrně laciných lekaček, o druhý letošní the Boy se opravdu nejedná. A diváci to ví a také na to přišli. V současné době je holt pouze zkrátka jen jeden hororový mág, který si na svých filmech dává maximálně záležet a vždy obsahují tíživou atmosféru stravitelnou i pro lidi, kteří obvykle horory nenakoukávají. A co víc, za těch úctihodných 130 minut jsem se nenudil ani chviličku...9/10 (28.08.2016)

Než abych kňučel, že je to zas to samý, což nepopírám, ale ani nic jinýho jsem nečekal, sem radši plesknu pětku, protože hororovej fanoušek, kterej by v suchu letošního roku pil jak suchý hrudy, vyleze i po klišoidním Wanově odleženým elixírku z kina nalemtanej jak Zeman z arménskýho sklepa s kořalkama. A když tady můžou být v červeným trapný komiksáky na jedno brdo pětkrát do roka, může tady být červenej Wan na jedno brdo jednou za tři roky. Doporučuju (a repete si dám pak pěkně sám doma)! (09.06.2016)

|95%| Shlédnuto v kině. Konečně! James Wan je zpátky. A tím myslím, zpátky s jeho nejlepší parketou, a sice: Duchařské horory s mými oblíbenými lekačky. Takže tyhle obdobné duchařiny, co by současné horory, které ne každého nadchnou, mě opravdu žerou. Především od Wana. První dva Insidiousy a první V zajetí démonů – to jsou pecky. Třetí Insidious, coby prequel k předchozími dvěma díly se totálně nepovedl (hmm, to je jasné, Wan za kamerou nestál). V současné době mě zaujme dost novodobých hororů, ikdyž za poslední dva roky se jejich kvalita tak nějak snižuje. No a zde máme po třech letet návrat skvělého Wana k tomuto žánru. Rozhodně jsem očekával hodně, ale přesto jsem měl obavy ze dvou věcí. 1) Přeci jenom jsou tahle témata už poměrně dost ohraná, tak aby snímek nepostrádal určité aspekty. Aby se Wan stále udržel ve svém tempu. No, naštěstí to bylo naopak – vše skvěle šlapalo. 2) Poměrně dlouhá stopáž 134 minut. Dlouhé filmy mi nevadí, když tam není nuda (nezáživné dialogy atd …) Tahle obava také krásně odpadla. Film nenudil ani na minutu. Abych dále pokračoval. Co se týče lekaček, tak těch bylo opravdu požehnaně. Rozložené po celou dobu snímku. Atmosféra byla místy opravdu tíživá. Nápady tu také byly. R-ko bylo přiměřeně využito. Krev tu skoro vůbec není, jen v úvodu. Spíš to bylo asi trochu děsivé, malá holka občas tvrdě přelítla přes místnost proti zdi, takže asi tak. Kamera byla výborná, s tou si opravdu Wan rozumí. Bishara zvládl hudbu opět skvěle – hodila se do každé scény. Příběh tu je poměrně jednoduchý, zaujme od slušného úvodu až po konečné rozuzlení, které mě tak nepřekvapilo, mohlo to být k závěru šokantnější a nápaditější, ale to je detail. Finále nebylo ale špatné, o napínavost tu nebyla nouze. Herci uhráli své postavy výborně. Nejvíc mě samozřejmě bavila dvojice Vera Farmiga a Patrick Wilson. Postava malé dcerky, co zažívala peklo, se také vyvedla – sehrála to uvěřitelně. Takže asi není co dodávat. Nějaké věcičky bych vylepšil, ale to jsou opravdu už jen pouhopouhá minima. Wan nezklamal, doufám, že ještě někdy podobný horor natočí. Loňský trhák Rychle a zběsile 7 se mu pochopitelně povedl, na jeho budoucí počin Aquaman se také těším, ale přesto tohoto rejžu budu vždy znát pod přezdívky typu: Mistr novodobých duchařských hororů. ;-) (13.06.2016)