Režie:
František FilipScénář:
Jiří HubačKamera:
František UldrichHrají:
Petr Haničinec, Iva Janžurová, Vladimír Dlouhý, Lukáš Vaculík, Radoslav Brzobohatý, Ivana Andrlová, Josef Kemr, Čestmír Řanda st., Ladislav Mrkvička (více)Epizody(7)
Obsahy(2)
Hlavním hrdinou dnes již klasického seriálu Jiřího Hubače a režiséra Františka Filipa z roku 1982 je inženýr Josef Hovora, vzdělaný zemědělský odborník, který chovu ušlechtilých koní zasvětil celý život. Velká pozornost je věnována i dalším lidem, kteří s ním podstupují dlouhá léta hledání a omylů a v jejichž trpělivé práci je obsažen vklad příštím generacím. Je to třeba ošetřovatel koní Lojza, který si s koňmi rozumí víc než s lidmi a jehož mínění respektuje i sám ředitel statku... V prvním dílu se Hovora vrací z aukce, která byla prvním objektivním měřítkem jeho chovatelských výsledků, ale dopadla špatně. Nikdo žádného koně nekoupil. Za nízké ceny Hovora prodej odmítl, neboť je přesvědčen o jejich nesporných hodnotách. Ředitel statku se rozhoduje zrušit Hovorův chov a prodat koně za užitnou cenu. Hovora se snaží situaci zachránit... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (127)
Hlavně proto, protože mám ráda zvířata. Jednak mi ale vadilo, že se furt "mlelo" o koních - jak je člověk musí milovat a musí jim obětovat život, aby je doopravdy pochopil - to je trochu moc. A taky srážím hvězdu dolů za to, že seriál se často zamotal někam, kam neměl a mě ty scény vážně nebavily. 70% ()
Asi jeden z nejlepších hereckých výkonů Petra Haničince a stejně tak Josefa Kemra...... Jaromír Hanzlík (Lojza) vzpomínal že ještě dlouho po odvysílání seriálu mu chodili dopisy s prosbou o Modlitbu koně, kterou v seriálu říká. V seriálu však nemohla zazni celá, chybí tam tato část."a Bůh se Ti odmění zde i na věčnosti." Modlitba koně: Nasyť mne, pane, napoj mne a dej mi čistou, prostornou stáj, když skončena je denní práce. Mluv se mnou, neboť Tvůj hlas mi nahrazuje otěže. Budeš-li ke mně laskavý, budu Ti sloužit s radostí a najdeš místo v mém srdci. Netrhej otěžemi, prosím, nesahej po biči, jdem-li kupředu. Dej mi čas, abych pochopil Tvůj záměr. Nebij mne, když Ti nerozumím. Neměj mne za nepozorného, když nesplním Tvou vůli - možná, že sedlo nebo podkovy nejsou v pořádku. Neuvazuj mne příliš krátce a nestříhej mi ocas, který je mou jedinou zbraní proti mouchám a komárům. Až poznáš, že se mé dny krátí, až Ti již nebudu moci sloužit, můj milovaný pane, nenech mne, prosím, hladovět a mrznout a neprodávej mne. Buď tak dobrotivý a připrav mi rychlou, milosrdnou smrt a Bůh se Ti odmění zde i na věčnosti. ()
První tři díly hodně nudné, vlastně se vůbec nic neděje, a to je špatný začátek, protože mnoho diváků to vzdá. Pak se to trochu zlepší, přibydou lidská dramata, ale zase tak dramatické to stejně není. Je to zbytečně utahané, i když se jedná o atraktivní prostředí pro mnohé diváky. Byly natočeny lepší seriály. ()
Petr Haničinec umí zahrát, to jo. Proč ale v roli každou silnější myšlenku musí zařvat ( placama to vážně působí uměle), proč mu od úst ukapává sentiment hustý, jak sedmiletý sirup, proč jde z něho většinu času strach, jak z psychopata? Na tři hvězdy to seriál dotáhl přičiněním pánů Kemra, Mrkvičky, Hanzlíka a v neposlední řadě (ač poslední jmenován) vynikajícího Miloše Nedbala. ()
Zvláštní. Když si přečtu hodnocení před sebou, je mi trochu líto nízkéhoa "ratingu" tohoto seriálu, který mám osobně rád (láska ke koním v tom hraje pouze vedlejší roli), snad bych řekl, že ze seriálů tohoto typu, natočených před rokem 1989 skoro nejradši. Proč? Tohle není ani režimní agitka ani její rafinovaně a řemeslně dovedně napsaná obdoba a la Dietl. Hubač byl Pan Dramatik a figury, které (a například i v Sanitce) vytvořil, jsou komplikované, uvěřitelné a také osobité. Soudruhování bych tady nekritizoval, je takové, jako v této době bylo a ona vrstva konfliktu, týkající se prosperity "firmy" (tedy státního statku) kontra "nerentabilní" chov koní by se dneska mohla odehrávat taky a probíhala by plus mínus stejně.....Kromě Hovory, jehož postoje a celý charakter jsou rozporuplné stejně jako u prakticky všech (s vyjímkou Lojzka -Hanzlíka, Michala-Vaculíka a poněkud plošší Ivy Janžurové), mně fascinoval vždycky i Josef Kemr a Miloš Nedbal a musím konstatovat, že kdyby se to odehrávalo dneska, bylo by to prakticky stejné. A ony cesty a křížení těch lidských povah a jejich vztahy by dnešním dramatikům vystačily asi tak na padesátinásobek dílů. Zkuste se na to podívat jinýma očima, zapomeňte na letopočet a všimněte si, že to není ani o vedoucí úloze všemoudré matičky strany a plnění a překračování plánu. Je to o tom nejzákladnějším, o vztazích mezi lidmi, o fanatizmu a zaslepenosti, kariérismu i slepé a nezištné oddanosti, zklamání, pádech a znovuvztávání a pokud to třeba někdo začne brát, rozhodně ho to obohatí. Jenom jakmile v posledních minutách závěrečné části skončí Velká Pardubická, vypněte zvuk, nebo těch pár blábolů s tuším krajským tajemníkem rychle zapomeňte. Ale i takhle to (díky Bohu) bejvávalo, Jiří Hubač byl realista, ten by se k psaní Okrsů na severu, Mužů na radnci nebo nejlepší socilastické Soap Opery nikdy nesnížil.... ()
Galerie (135)
Photo © Česká televize / Roman Vácha
Zajímavosti (42)
- „Měl by si udělat maturitu, ani neví, kde je Kopidlno,“ říká dědek (Miloš Nedbal). Není to jen narážka na nevzdělanost, ale i na to, že právě v Kopidlně si mohli vyučení v zemědělských a rostlinných oborech vystudovat takzvanou nástavbu s maturitou. (sator)
- Při rekonstrukci Velké pardubické bylo k dotvoření atmosféry použito dokumentárního materiálu, pořízeného během různých jezdeckých soutěží. (Olík)
Reklama