• pytlik...
    *

    Škoda, že Haničincovi a spol. někdo včas nevysvětlil, že oskar za řvaní fakt neexistuje, takže se nemusej tak snažit. Jejich mohutné hlasové projevy byly fakt k nesnesení. Jinak by mě zajímalo, jak se můžou žokejové apod. považovat za milovníky koní... Vždyť při každé velké pardubické si nějaký kůň ošklivě zraní a je utracen. No, možná to milovníci koňů jsou, ale koňů ve formě salámu.(15.10.2017)

  • otík
    ****

    Ukázka toho, jak se dříve natáčel seriál. Dlouhé pasáže klidně i bez dialogů, záběry na koně či přemýšlející herce, nikde se nespěchá, žádné rychlé střihy, zato ale velmi slušně natočené dostihové závody. Dnes je takový seriál výtečným uklidněním všech uspěchaných diváků. Ano, není to pro každého, ale mně se to líbí.(25.7.2015)

  • Drom
    **

    Inženýr Haničinec již dvacet let buduje chov stáda koní a stáda lidí. I díky tomu je obklopen mnoha koňmi a řádkou pečlivě vybraných nespolehlivých pracovníků: pospávajícím senilním důchodcem, zakrslým ožralou, vysloužilou gumou, standardním troubou Hanzlíkem a dalšími. I rodinný krb si věru zařídil chytře, dědek je zapšklej škarohlíd s kolotočářským snem, manželka pitomá slepice a synáček rozmazlený budižkničemu, zkrátka životní opora. Ostatně sám inženýr je zoofil s úchylkou na koně a hlavní hřebec svého chovu. Proto se zdráhá uvěřit floutkovství svého syna, ač se z něj vyklube kuchařinka a milovník bičování. To však vycítí hlavní buchta seriálu, zubatá domina Andrlová, a milého synáčka si rázně osedlává. Tedy do doby, než jí zbouchne Lothar fon Dojčland. A jelikož velkochov v těchto ideálních podmínkách veselé upadá, každý den je bojem o budoucnost celé estrády, vrcholící rozhodujícím závodem. Naštěstí je tu nenápadný hrdina Vaculík, jediná nedebilní postava, který, ač dlouho podceňován, všechno zachrání v pravý čas v sedle svého koně a zařídí tak hepyjend. Až se soudruzi podiví...(20.4.2014)

  • topi80
    ****

    Trochu rozporuplné dílo. Ale musím uznat, že postavy jsou napsané velmi zajímavě, žádná dvojkombinace černé a bílé. Hovora v podání Petra Haničince má asi koně opravdu hodně rád, v této své vášni jde proti všem, zároveň je ale pěkně protivný a arogantní. A to až do té míry, že ho nedokážu vnímat jako úplně kladnou postavu, moc mých sympatií si nezískal. Zajímavá je životní dráha jeho syna v podání Vladimíra Dlouhého, ale i ostatních postav seriálu. Koňáci se stále starají o své koně, ale pořád se nedostavují žádné sportovní výsledky, což logicky vede předsedu (či co je to za funkci) k omezování tohoto chovu. Hovora koně brání všemi prostředky (vrcholí to totálním sabotováním prodeje na koňském trhu). Výsledky se nakonec dostavují doslova 5 minut po dvanácté, všechno to snažení má konečně výsledky a na Hovorově tváři se asi poprvé za celý seriál vykouzlí úsměv. Avšak, kdyby k těm zázračným výsledkům na dostihu na poslední chvíli nedošlo, poslední sekvence seriálu by asi patřila záběrům na výrobu koňského salámu. Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, ale pokud si vzpomenu na Miloše Nedbala, přikláním se k horní hranici, i když oproti jiným seriálům, kterým jsem toto hodnocení dal, má toto dílo co dohánět.(1.7.2012)

  • pakobylka
    **

    Natáčení seriálu (stejně jako chov koní) by mělo mít svá pravidla ... a pravidla, jak známo, je třeba (až na odůvodněné výjimky) dodržovat, a ne se k nim stavět tak, jakoby někdy platila - a jindy zase ne. Občas jsem měla dojem, že zápletka je ponechána svému osudu, aby mohla růst jako pověstné dříví v lese ... aby se mohla poflakovat kdoví kde a lelkovat, kdy ji zrovna napadne. Její laxnost patrně nakazila i Lukáše Vaculíka a Vladimíra Dlouhého, kteří díky svému mládí ještě nebyli imunní vůči jejím rozmarům ... neboť jejich herecké výkony v některých scénách by se daly označit jako tragické. A jenom na okraj: TAK fádně nasnímané dostihy se hned tak nevidí. Nezbytný (nikoli nadměrný) ideologický balast ponechávám stranou jako úlitbu době ... nakonec, je to trochu i o vlastenectví, o národní hrdosti a identitě - což jsou vesměs atributy v současné době nedostatkové. Pro konzum a preferované globální evropanství jsme na ně jaksi skoro zapomněli ... 2,5*(13.8.2015)

  • - Josef Kemr hrál postavu jménem Hanousek, stejně jako v komedii Od zítřka nečaruji (1978). (M.B)

  • - V domě, kde žil Hanousek (Josef Kemr), je od roku 2014 muzeum věnované seriálu. (M.B)

  • - Režisér František Filip uvedl humornou příhodu s hercem Ladislavem Mrkvičkou. „Ten přišel na plac ke koňům a měl náladu. Protože měl říct v záběru pouze jednu větu, usoudil jsem, že to svedeme. Mrkvička řekl:"Jdu do práce", a bylo znát, že má špičku. Skončili jsme, nechal jsem to tak a jemu jsem nikdy neřekl, že už je záběr natočený. I když se mě potom pořád ptal, kdy to budeme točit. Zkrátka měl špičku, nic jsme nepředstírali. Vycházel jsem z toho, jak jde život.“ (alonsanfan)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace