Režie:
Roman PolańskiScénář:
Roman PolańskiKamera:
William A. FrakerHudba:
Krzysztof KomedaHrají:
Mia Farrow, John Cassavetes, Ruth Gordon, Sidney Blackmer, Maurice Evans, Ralph Bellamy, Victoria Vetri, Charles Grodin, Tony Curtis, William Castle (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Jsou to jen hormony, anebo se temné síly opravdu chystají ovládnout svět? Novomanželé Rosemary a Guy Woodhouseovi (Mia Farrowová a John Cassavetes) se nastěhují do starého newyorského činžáku, i když je přítel Hutch (Maurice Evans) varuje před temnou historií domu. Působili zde okultisté a došlo tu k několika tragickým úmrtím. Woodhouseovi se seznámí se starými sousedy Castevetovými, kteří u nich začnou být častými hosty. Když Rosemary otěhotní, doporučují jí Castevetovi svého známého gynekologa. Od té doby však Rosemary začne trpět nevysvětlitelnými bolestmi a strachem. Od Castevetových jsou slyšet zvuky jako při duchařských seancích, někteří lidé včetně ostražitého Hutche záhadně onemocní nebo přímo umírají. Jsou to jen náhody, představy psychicky labilní rodičky anebo se proti Rosemary chystá nefalšované satanské spiknutí...? (Česká televize)
(více)Recenze (731)
Nájemník, Hnus, Rosemary má děťátko... Roman Polanski si snad vytvořil pro sebe vlastní subžánr „bytových“ psychothrillerů / horrorů, už potřetí se v jeho tvorbě setkávám se žánrově a atmosférou velmi podobně laděným příběhem ze stejného prostředí bytu v činžovním domě, s jistým nepořádkem uvnitř toho bytu či ve světě hlavní postavy, pro kterou se stane tenhle pobyt navždy osudovým. K tomu vyjevující se přeludy, noční můry, divné přízraky, dějový spád zacházející až do surreálních momentů, houstnoucí atmosféra a výrazné postavy sousedů, zasahujících spočátku spíše každý zvlášť, v klíčovém momentu naopak v děsivém zhluku. Skoro by se zdálo, že do třetice už takový film podle stejného schématu začne diváka nudit, ale to by nesměl být točený Romanem Polanským, který (ač s pomalejším rozjazdem) vytvoří postupně tak hutnou a napínavou atmosféru plnou napětí i strachu, že diváka to postupně totálně přiková a nepustí až do rozuzlení. Tři roky po Catherine Deneuve v režisérově Hnusu se novou režisérovou „obětí“ stává neméně skvělá Mia Farrow, spočátku opět nenápadná šedá myška, nicméně s přibývajícími zvraty mě výkon mladé Mii v postupné proměně její postavy hodně fascinoval, její spočátku (díky profesi) atraktivní manžel zfádněl a sousedi kolem začli být natolik otravní, až byste jim nějaké to ublížení satanem pomalu i přáli. O kontroverzním závěru jsem už cosi věděl předem, stejně mě ale vyvedl z míry, až jsem na chvíli zahával, zda to zamýšlené plné hodnocení nakonec dát. SPOILERY! Satanismu vůbec nerozumím, ale v rámci možností oceňuji, že ten závěr s přechodem do jiného žánru vedle řečí podivné sousedské sekty nepodává žádné další indice k jednostrané interpretaci... a tedy celé to mohu brát jako obludné šílenství s obyčejným spiknutím a nešťastným propadnutím hlavní hrdinky k uctívání jakéhosi kultu, od něhož za daných okolností už snad ani netouží uniknout, protože sama tomu po daných stavech věří... Přesto mě ale trochu zamrzelo, že v těchto posledních minutách film ztratil tu původní atmosféru. [90%] ()
desivé až do špiku kostí ... 100% ()
Po zhlédnutí tohoto filmu jsem se rozhodl, že nikdy neotěhotním. ()
Přeslavný kult francouzského umělce či nadhodnocená akademická nuda? Bohužel se musím přiklonit k té druhé variantě, protože pokud ze 136 minut zaznamenám nějakým způsobem zajímavých těch posledních 6, tak nemám nejmenší nutkání myslet si něco jiného. Oscarovou nominaci za scénář též moc nechápu. Polanski celé 2 hodiny sonduje všední život ústředního dua, které je mimochodem odporně slizké a nechutným způsobem znázorňuje prototyp správně fungujícího vztahu. Z podobných rádoby idylických rodinných pout se mi spolehlivě zvedá žaludek. Efektivně vygradované finále si 1* asi zaslouží, ovšem příšerný zážitek to přesto moc nevyžehlí. Naivní a únavná srágora. ()
"Kdyby to Polanski nechal v závěru otevřené". .. tak ho asi přetrhnu! :-) Jako asi jeden z mála jsem neměl s vysvětlením na konci potíže, i když jako asi každý jsem byl nucen při sledování přemýšlet o tom, jestli víc tahá za fusekli režisér nás nebo důchodci Miu. A ještě něco, doporučuji namíchat si raději koktejl s originálním zvukem a dabing poslat sousedce. ()
Plná palba. Rosemary má krom děťátka ještě perfektní hudební podkres, úžasnou atmosféru, nepopsatelnou režii, neuvěřitelně zajímavou předlohu a parádní obsazení. Už jsem pochopil, že na Polanskiho se musí odzadu. Od nejstarších. Minimálně tak povedené jako to nejlepší od Hitchcocka. Bál jsem se a ne málo. I bez bubáka to jde. Osobně si myslím, že konec, který si zde přeje většina uživatelů by byl malinko trapný a jsem rád, že Polanski se držel původního záměru. Mimochodem - opět platí, že staré horrory mají tak nezapomenutelné hudební motivy. ()
Psycho nuda. ()
Další z řady legendárních ale pro mě zdlouhavých a nudných hororů. Opravdu mi přišlo, že se ve filmu skoro nic neděje a film mě moc nezaujal. Ale na druhou stranu Mia Farrow zde podává výborný výkon a konec byl také povedený. ()
48th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2013 (Rosemary´s Baby / ROSEMARY´S BABY / Rosemyry má děťátko) - Asi má únava a nemožnost se už pořádně soustředit na poslední letošní karlovarský půlnoční film zapříčinila můj nejasný výsledek tohoto kultovního filmu. Doufám, že budu mít brzy možnost objektivněji přehodnotit... - 6. 7. 2013 - Kino Čas - Karlovy Vary - 50% ()
I když Miu Farrow nijak zvlášť nemusím, její úžasnou Rosemary řadím mezi nejlepší herecké výkony, jaké jsou k vidění. Statusem nestárnoucí jsem film poctila pro svůj dvouhodinový křečovitý posez a sevřený žaludek (prolustrování sousedů a hledání ztracených věcí přijde na řadu hned zítra ráno :-)) - tyto příznaky se nijak nelišily od prvního zhlédnutí, od kterého uběhlo hodně času i špatných hororů. Ani konec mně nezpůsobil zklamání, i satanisti věří na sílu mateřské lásky a Rosemary dostali přesně tam, kam chtěli. ()
Jsou věci, které působí jako přirozená antikoncepce. Instruktážní filmy o porodu, návštěva dětských hřišť, rodinné filmy s rádoby roztomilými malými přemoudřelými uličníky. Anebo Rosemary. ()
Postupné budování napětí je vynikající, postupné "šílenství" Mii Farow solidně zahrané, hudba hororově vlezlá, a přesto mne ten konec tak nějak zklamal, možná jsem čekal víc, než jen satanskou historku. ()
Vynikající film, u kterého se divák sice nebojí, ale je dokonale vtažen do hrdinčina chaotického světa. Pomalu je spolu s ní pohlcován hlouběji a hlouběji do podivného šílenství, které možná není šílenstvím. A nebo je? Je těžké pochopit, jak to Polanski dokázal, ale pomocí minimálních prstředků dokázal vytvořit dokonalou, krájeníhodnou atmosféru, se kterou se taková Devátá brána nedá NAPROSTO srovnávat... ()
Když už tu všichni srovnávají s Exorcist, tak přidám i svůj názor, Vymítač je o třídu výš. Rosemary je pro mě "jenom" dobrý horor. 70% ()
Tak tady jsem měl s tímto kouskem malý problém. Roman Polanski je určitě hodně dobrý režisér, který dokázal dát filmu své osobité kouzlo, ale trochu mi vadil nedokonalý konec snímku. Od začátku totiž sledujeme milující se dvojici, která si zařídí pěkný byt a přestože má divné sousedy, vede celkem slušný život. Zhruba od dvacáté minuty se objeví skvělá atmosféra, která je místy až nervy drásající a ta se nás drží až téměř dokonce. Proč téměř? Protože čím více se blížil film ke svému konci, tím mě začal štvát víc a víc svou naivitou. Zatím co 110 minut je skoro dokanale vybroušených do nejmenších detailů, tak závěrečná čtvrthodinka je dost odfláknutá. Jako luskutím prstu zmizí ono kouzlo, které mě okouzlilo a já jen nevěřícně hledět jak se dá zmrvit film, kterému jsem chtěl dát plný počet. Kdyby alespoň ukázali ono tolik očekávané dítě, kdyby Rosemary alespoň sejmula jednoho důchodce, ale ono nic. Když naběhly závěrečné titlky, tak jsem jen začal skřípat zubama... ()
Zajímavé mi na filmu přijde hlavně to, že i když mi připadal zbytečně dlouhý, nedokážu určit jedinou minutu, kterou bych z filmu vystřihl. Ta atmosféra nevědomí, kde vlastně je ta pravda, zda na straně Rosemary, nebo okolí, zda jde opravdu satanské spiknutí, nebo jen narůstající hysterii těhotné ženy (a v tomto období hormony občas opravdu dělají své), má obrovskou sílu a táhne film ke hranici dokonalosti. Výborná studie horroru bez klasických a dnes již takřka nezbytných (ne že bych si to myslel já, ale vypadá to, že jsou o tom filmyři přesvědčeni) horrorových klišé a propriet (krev, triky, násilí apod.). Celé to pokazí až samotný závěr, který je strašně jednoduchý, přímočarý (v tom, že tu nevědomou atmosféru pokazí) a rychlý. Pozoruhodná je i proměna samotné Mii Farrow, jak jsem ji v půlce filmu obdivoval za její skvělé herectví, ve druhé půlce mi už lezla pěkně na nervy (a možná je to jen znak dokonalého ponoření se do role jako celku a mělo to působit přesně takhle). Z trojice satanských legend (společně s Omen, The Exorcist) je tohle na druhé příčce. ()
SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: STV 1 = 27.3.1993, réžia slovenského znenia (ČST Bratislava) = ETELA BALGOVÁ - HARANTOVÁ (30.3.2012) ()
Vzhledem k pevné režii Romana Polanského a preciznímu scénáři téhož by asi bylo nefér napsat, že film Rosemary's Baby stojí a padá na úchvatném výkonu hlavní představitelky, jenže to, co tu předvádí Mia Farrow, se snad ani nedá popsat slovy. Každý její pohled, každý její pohyb, to je jednoduše herecký koncert, až se z toho jednomu tají dech a hlavně ve vás vzbuzuje pocity, kdy byste jí nejraději chytli a uchránili před každým, kdo se na ní jen ošklivě podívá. Ale dech se tají i při sledování tohoto mrazivého thrilleru, jehož jediná výtka směřuje na jediné- proč nám toho malého antikrista neukázali v plné parádě? :-) ()
Film s krásně budovanou atmosférou, ve kterém nevíte, co je ve skutečnosti pravda. La la la lá la... ()
For ME 86% ()
Reklama