La Révolution française
La rivoluzione francese
Die französische Revolution
The French Revolution
Obsahy(1)
Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)
(více)Recenze (88)
Pěkně udělaný film. Díky stopáži si mohl dovolit zaběhnout i do poměrně slušných detailů. Přesto se neubráním pocitu, že celková kompozice je poněkud umělá a plochá. Stejně tak jednotlivé postavy. Zaujímají určité učebnicové pózy, ale chybí jim cosi živočišného. Poněkud čítankový přístup, kterým lze historii vykládat, ale nejde ji znovu prožívat. Díky těmto věcem na mě film nezanechal hlubší stopu. Zapůsobit dokázaly jen systematické nesmyslné popravy pod gilotinou, podle politických potřeb. (To je na takový film poněkud málo.) Tomuto soudu nakonec unikl málo kdo. Aneb když se kácí les, musí létat třísky. Nezapomenu na Maratův proslov „Chci 100 000 hlav! Jen ať se bojí!“ (Leč známého zapíchnutí ve vaně jsme se nedočkali.) Byla to zvláštní cesta k demokracii. Tak zvláštní, že pomohla na trůn jednomu z největších diktátorů historie. 65% ()
Historický miniseriál dle mého gusta, žádné učebnicově přefiltrované postavy, které je možno rozdělit jen na dobré a zlé. Tady je každá postava živá, má své klady, své zápory, lásky i strachy. Poprvé jsem vnímala i královskou rodinu jako lidské bytosti a bylo mi chudáka slabošského Ludvíka líto. A Danton v podání Brandauera mě přesvědčil k revolučnímu vzplanutí. Avšak ten odporný a slizký Sewerynův Robespierre mě zase vrátil na zem. Ukázal mi, že s davem bylo vždy snadné manipulovat a probudit v něm ty nejnižší pudy a touhu po krvi. Francouzskou revoluci považuji za nejživotnější historický film, díky němu jsem slyšela živého Dantona i Robespierra, potkala jsem Marii Antoinettu i Ludvíka XVI. ()
Moc se mi tento "seriál" líbil. Pomůže pochopit nejen francouzskou, ale víceméně jakoukoli revoluci. Jak to všechno začíná, kdo má na čem zájem, kdo to organizuje, kdo a jak ovládá užitečný dav lůzy, který ničí a zabíjí ... Vliv Šedých eminencí, vliv zahraničních panovníků a vojsk, vliv církve, rozepře a boj o moc mezi samotnými vůdci revoluce. Chce to najít si trochu času, aby se člověk soustředil a pochopil, ale ten čas stojí za to. ()
Tato k dvousetletému výročí revoluce natočená minisérie je krásným shrnutím nejpodstatnějšího dění ve vzrušené Francii mezi lety 1788-1794. Na IMDb jsem se v jednom komentáři dočetl, že prý hlavní postavy Robespierra a Dantona jsou zde z komplexních historických figur ztěstnány do postav dokonalého hrdiny a zavilého padoucha. Což je totální nesmysl a pravý opak je pravdou. Jsou-li některé vedlejší postavy a děje podrobeny (nutnému!) zjednodušení, dovolím si tvrdit, že tak tomu není právě u Dantona (v podání jako vždy geniálního Brandauera), který je zde vykreslen coby zkorumpovaný sebestředný konjunkturalista, ale také strhující řečník a člověk, jenž si dokáže zachovat zdravý rozum, když kolem zuří šílenství. Robespierre (hraný charismatickým Polákem Sewerynem) pak je vykreslen stejně nejednoznačně: Neúplatný idealista a brilantní politik, který však stále více ztrácí kontakt s realitou a upadá do zajetí bezbřehého fanatismu, v němž neváhá poslat pod gilotinu nejlepší přátele. Souboj mezi těmito a dalšími skvěle napsanými postavy rozhodně stojí za vidění! A těch krásných scén! Třeba ta trpce ironická, v níž Ludvík XVI. doktoru Guillotainovi poradí, kterak zdokonalit jeho nový humánní popravovací přístroj... ()
Vizuálně snad až >pimprlově< pojatá >historie< aneb pateticky mýtutvorný epos ryze televizního kalibru, dobově hvězdně sice obsazen, rutinně však natočen a krom občasného (místy až směšného) přehrávání hvězd i komparsu vcelku jalově odehrán... . . . V kombinaci tuzemského televizního uvedení s ořezem obrazu (z formátu 1,66:1 na 4:3) a hlavně s tradičně debilním a zvukově plochým českým dabingem (mmj. třeba výkřiky a atmosféra v davových a vůbec exterierových scénách...) působí pak tohle dílo - zvláště ve vypjatých momentech - místy až nechtěně komicky, vskutku prostě hodno předhození prostému a prostoduchému masovému diváckému stavu a jeho stádně-uživatelským vidláckým tužbám a moresům... :-[ . . . P.S. Nakonec pak snad nejvíce pozitivní jev jako odměna za svým způsobem protrpených 360 minut je zjištění, že >nezlomný lidský duch< stará se o neustálé opakování historie a nakonec to stádo prostě nikdy nezvítězí nad všemi těmi psychopaty, vrahy, zloději, korupčníky atd etc (čili "politiky"), posedlými mocí a ohánějícími se vůlí a blahem lidu. Tak jen tak ale fakt nevím, co je vlastně horší... :-( - - - - - (Poprvé sledováno po čtyři dlouhé večery za porevolučně pozdního léta l.p. 2009 na ČT2, komentář zde jako sedmnáctý - 22.9.2009) ()
Galerie (33)
Zajímavosti (6)
- Scény dobytí Bastily byly natočeny na hradě Tarascon v jižní Francii, který se dnes již neexistující pevnosti architektonicky značně podobá. (argenson)
- Počet obětí teroru, který rozpoutal Maximilien Robespierre, není přesně znám, protože většina záznamů se do dnešních dnů nedochovala. Mnozí odborníci se ovšem shodují na tom, že pod gilotinou mohlo skončit až o 40 000 lidí. (Petulka88)
- Film byl natočen k 200. výročí Velké francouzské revoluce a byl v podstatě státní zakázkou. Projekt podpořila i francouzská ministerstva kultury a obrany. Na vzniku se podílelo celkem šest společností z Francie, USA a Itálie. (argenson)
Reklama