Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn)

Překvapivě dobře konsolidované vyprávění, které především v první polovině nápaditě odráží nepředvídatelnou náturu svých protagonistek. Na Margot se navíc pořád bezvadně kouká a maniakální verze jindy sympatického McGregora mi přišla spíše nevinně zábavná než trapná a otravná. Po srovnání motivací a stanovení jasného cíle se vyprávění uklidní a společně s tím začíná film ztrácet náboj a progresivní nápady - akční scény se stávají rutinnějšími (s výjimkou závěrečné nahánění na bruslích) a zpočátku chytře protlačovaný feminismus se ohraje a tlačí na pilu až příliš. A vedlejší postavy zkrátka nejsou tak zajímavé, aby tu snaživou one-woman-show nějak přínosně doplnily - což je asi největší škoda, protože z formálního hlediska jsem byl relativně spokojen a kvituji i fakt, že jsem hned po chvilce úplně zapomněl, že má jít o superhrdinský film. 65% (25.03.2020)

Jak zvyknu poslední dobou vychvalovat castingy, tak tady je naopak ukázkově špatný. Zapomenutá komička z devadesátek Rosie Perez vážnou policajtkou? Ewan McGregor záporákem s nožem u krku malé holčičky? A to mdlé osazenství party Birds of Prey, upozaděné ještě chabou charakterizací postav? Další velké špatné: kombinace úmyslně dětinské “hravosti” která nedokáže rozesmát, s vážnými tóny u kterých až mrazí (svlečení dívky v baru). A neustálá ledabylost v tvůrčí vizi, hloupé a bezcitné režii. (09.03.2020)

Jakožto jeden ze dvou lidí na světě jsem byl velice spokojen se směřováním DCEU pod Snyderovým vedením, se Suicide Squad i Jokerem ztvárněným Jaredem Letem. Proto mě hrozně mrzí, že tento film navazuje na Harleyinu linku ze Sebevražedného oddílu, ale také na film, který nakonec nikdy nevznikl (Joker a Harley Quinn). A ten prostředek tu pro mě citelně chybí, stejně tak mi vadí dlouho slibovaná absence Jokera (pouze ústřižky starých záběrů), jež se ukázala jako skutečná. To jediné tu chybí k poníženému pětikvaltu, jelikož jsem se jinak výborně bavil. Čím dál více mi vadí nucená emancipace a angažmá režiséra na základě pohlaví a až posléze talentu. Ačkoliv jsem měl od začátku takové pocity z přefeminizovaného Birds of Prey, vlastně s tím v tomto případě nemám problém, jelikož jsem s režií Cathy Yan velice spokojen a tu určitou videoklipovost po vzoru SS má v malíku. Nejvíce tedy s akčními scénami, kde je na to Margot Robbie ještě sama (75% snímku), akce je přehledná, choreograficky vypiplaná (nedělám si iluze o tom, že mladá režisérka měla k ruce schopné kaskadéry) a velice dobře se na to koukalo. Stejně tak mě opět potěšil Ewan McGregor (Doktora Spánka jsem viděl předevčírem), jež si hlavního záporáka hodně užívá (bůh ví, jestli příval rolí brzy neskončí) a ačkoliv hraje přesný archetyp zlého arcipadoucha, jako fanoušek komiksů jsem přesně toto chtěl a netoužil jsem po nepřiměřeném ohýbání známé postavy. Částečně k němu došlo, stejně tak i u Zsasze, ale Chris Messina je cool, takže pohoda. Velká spokojenost, necelé dvě hoďky utekly jako voda a pevně doufám, že se Harley nějak více zapojí do pomalu se vzpamatovavšího univerza. (05.02.2020)

Uf. Bohužel je to očividně natočený těma stejnýma lidma od marketingu, který stříhali Suicide Squad, takže jde o nekonečnou montáž, kde se přes neustálé flashbacky, voiceovery, vysvětlovačky a pomrkávání nikdy nestane film samotný. Bohužel to taky tragicky nedokáže prodat svoji girl power. Zatímco třeba Slunovrat dokázal vynalézavě vyprávět o tom, že hrdinku nemusí definovat toxický vztah, tohle se topí v korporátním empowermentu jak z nějaké SNL parodie (vážně by u toho šlo hrát třeba bingo, jak se ještě zachovat toxicky a nechat si za to v desetivteřinovém štěku zlámat haksny). Nepřístupný rating potom nechápu už vůbec, protože to s brutalitou pracuje stejně tupě jako Deadpool, je to vlastně jako kdyby někdo polil krví kanál Déčko. Margot Robbie je skvělá herečka a očividně z toho i z producentského křesla chtěla vykřesat něco víc, tohle ale nakonec ukazuje jen to, že ženy jsou stejně nudné superhrdinky jako jsou muži nudní superhrdinové. (05.02.2020)

Nebrat. Birds of Prey chtějí být ostrý, možná až kontroverzní film plný drsného a černého humoru, odvážných režijních řešení, silných charakterů a nekompromisní atmosféry. Jenže aby to fungovalo, musel by ten film točit někdo šikovnější než Cathy Yan, která dala filmu celkem zajímavý vizuální look, ovšem naprosto netuší, jak pracovat s postavami a jak mezi nimi budovat vztahy. A vzhledem k tomu, že právě na tomhle by mělo Birds of Prey do značné míry stát, je to celkem problém. Ale ona je možná potíž i v tom, že když jede Harley sólo, ukazuje se, že to moc zajímavá postava není. Tahle týmovka by chtěla mít blízko k Deadpoolovi, ale držkatému žoldákovi drsné holky z Gothamu nezvládají ani dýchat na záda. V akčních scénách to ještě jde, jakmile se však začne s mluvením a budováním vztahů, ukáže se, jak moc nudné tyhle hrdinky jsou a jak celá ta drsnost a odvážnost funguje jen na papíře. Za eRkovým ratingem a divokými barvičkami se marně schovává film, který nemá nápady a většinu času nudí. (05.02.2020)