Superman se vrací

// Pokaždé, když nad tímhle filmem začnu přemýšlet, srazím mu jednu hvězdu. Poprvé jsem to vnímal jako takovou "útěchu z nouze", čím víc ten film ve mě ale rezonuje (včetně dalších shlédnutí), tím hůř ho vnímám. Psal se rok 2006 a Singer na plátna poslal toho samého Supermana z roku 1978 a to prostě nestačí! Hudba, herecký klon a stejný záporák netvoří dobrý film. Superman se doslova vrací a nepřináší nic nového, bohužel ale dokonce ještě hůře podává to staré. Čert vem akci, u téhle postavy ji klidně oželím. Kal-elův charakter má zkrátka tolik co nabídnout, že by bohatě stačilo podívat se trochu do jeho nitra a rozebrat jeho podstatu pro lidstvo kousek po kousku a já bych byl nadmíru spokojený. Jenže to se tu neděje. Ten film hapruje někde mezi tím, rádoby nostalgickou upomínkou na né-tak-známé předchůdce a pseudo-akčním filmem. Chybí ale základní esence a to nechvalně známé "to", které by filmu dalo určitou jedinečnost a hnalo ho dopředu. Jistě, plyne a utíká poměrně svěží rychlostí a dá se na to koukat. Je to ale prázdné. Superman klidně mohl zůstat na Zemském orbitu a mně by to bylo jedno. Proto u mě asi film s časem padá níž a níž. Naštěstí - díky bohu - ikona stále funguje a do kin se tak velice rychle blíží nová adaptace, která by snad konečně mohla chlápka s e"S"kem na hrudi vyhnat do výšin, ve kterých si zaslouží být. Koneckonců, je to praotec všech superhrdinů, kdo jiný by měl vládnout, když ne Superman. Ten film je nyní zbytečnější mnohem víc, než kdy dřív. (14.12.2012)

"My tu krademe oheň? V arktidě?" Supermanův návrat vypadal skvěle a tím pozitiva tak nějak končí. Další skoro vítězství Lexe Luthora nad Supermanem jsem totiž potřeboval asi jako jeho indickou (http://www.csfd.cz/film/265476-superman) či tureckou (http://www.csfd.cz/film/240364-supermen-donuyor) verzi. Nicméně jsem alespoň zjistil, že kryptonit zaražený do ledvin brání v letu jen po určitou chvíli a nekontrolovaný pád z vesmíru spíše poškodí infrastrukturu než zdraví superhrdiny. (08.10.2011)

Návrat ztraceného syna. Již povědomé grafické řešení úvodních titulků napovídá, jak Singer ke komiksové legendě přistoupil. S úctou. Jeho staronový Superman představuje bludiště odkazů, v němž se diváci neznalí dřívějších filmů a komiksů budou ztrácet, ale které fanoušky ocelového muže zas a znovu potěší objevením dosud nepoznaného zákoutí. Singer navazuje na to, co řekli jiní a doplňuje to, co říct opomenuli (jak se Clark naučil létat). Cituje hlášky, situace i celé scény (zřejmě i z nesupermanovských filmů, vzpomněl jsem si na Vesmírnou odyseu, Batmana nebo Osvícení). Jde o kompilát dříve použitých motivů a zároveň o reflexi proměn, které subžánr komiksových adaptací od svého zrodu prodělal. Časový rozptyl obsažených aluzí je neobyčejně ambiciózní. Art deco design interiérů a šaty padouchů odkazují k době dávno před prvním Donnerovým filmem, k době, kdy vznikl Superman v komiksové podobě. Jako autonomní, narativně celistvé dílo funguje nový Superman pouze s velkými výhradami. Zřeknutí se tradiční expozice a představování postav a jejich cílů za pochodu nás na druhou stranu nutí k aktivnějšímu zapojení, k častějšímu kladení otázek (nachází se Luthor v Supermanově jeskyni poprvé, nebo jde o reprízu scény z režisérského sestřihu dvojky?) a vytváření hypotéz. Postupné ujasňování si, kde v supermanovském universu se nacházíme, poskytuje jisté intelektuální uspokojení, ale na celý film nevystačí. Obdivovat můžeme styl, který je i při nepůvodnosti zápletky obdivuhodně čistý. Singer upustil od campy nadsázky (i když k ní má tendence: Luthor je stále přestárlý infantil, Lois stále omdlévá ve vypjatých okamžicích). Záběry jsou sice jako malované (a jejich záměrný nerealisms podtrhují obsedantně symetrické kompozice), ale malované tmavšími barvami než dříve. Vážnější stylizace svědčí zejména Luthorovi, který v požitkářském podání Kevina Spaceyho není jen politováníhodným nýmandem, ale vážnou teroristickou hrozbou (a ukázkou toho, jak to může dopadnout, pokud si na Boha bude hrát nesprávný muž). Jak jinak taky v post-9/11 Supermanovi, který využívá (spíše než aby kriticky reflektoval) oživený zájem o pravé americké hrdiny, jejichž esenci Kal-El zosobňuje. Singerův pokus o resuscitaci superhrdinského mýtu výběrem toho nejlepšího ze Supermana chce být, temnějšímu tónu navzdory, nikoli revizionistickou, ale vysvobozující a uklidňující zábavou. Mohu-li soudit podle sebe, bavit se budete tím více, čím vřelejší je váš vztah k muži, který ani za osmdesát let své existence nepochopil, že pelerína je dobrá leda k tomu, aby ho vcucnul a semlel motor nějakého letadla. Mě jeho boží bezelstnost stále baví. 80% Zajímavé komentáře: Gemini, betelgeuse, Djkoma, Tommy987, petero, PALINO, krypton22, Indy (19.06.2013)

Velmi dlouho očekávaný film, kvůli kterému půlka filmového světa nenávidí Bryana Singera. Singer se poprvé zachoval tak jak bych neočekával a ani nechtěl. Mohl dokázat vytvořit svou trilogii, která by odrážela realitu a překonala všechny fantazie diváka. Místo toho sáhl po naivním filmu, který prostě musí být horší... Proč? Hlavní postava je jednoznačně daná a nemůže svými činy nikoho překvapit. Je tu pouze jeden záporák, který ať se bude snažit jakkoliv nedokáže působit jinak než ten druhý pán v tom velkém filmu. Dále je tu obrovský rozpočet, který nejen, že není vidět, ale ani není proměněn v hmatatelnou kvalitu (Kevin Spacey něco stál, ale nějakého dalšího pořádného herce mohl Singer sehnat...). Např. Kate Bowsorth není nic extra, stále nechápavě kouká a aspoň malý náznak snahy v angažování Jamese Marsdena skončil na délce jeho výstupu ve filmu. Singer si nedokázal položit jednoduchou otázku a to "Co chci vlastně natočit?". Každý čekal akční nářez (rozpočet podle toho vypadal). Možná tam vzadu bylo pár fanynek Titanicu co čekali druhý velkorozpočtový romantický film. Ani jedna skupina nemá pravdu, ale Superman se vrací je podle mě mnohem více romantický (a lehce psychologický) film, který akci používá jen na zkrášlení děje. V celém filmu jsou tři akční scény z čehož jedna je... taková snaha tvůrců ukázat kam došla technologie bullet time od prvního Matrixu. Zbytečné, poprvé hezké, ale později otravné. Druhá scéna s velkým letadlem mi ihned připomenula srážku nákladních automobilů z Matrixu Reloaded a třetí? Posledních asi 30 minut, kde Superman popírá naprosto všechny pravidla jeho comicsové světa a Singer totálně propadá v umění natočit snímek plný silných momentů. O délce snímku se není třeba vyjadřovat. Snaha o stylový svět je příjemná, ale něco takového tu už bylo a není to působivé jako v Matrixu, Dark city nebo jiných stylovkách. Kvalita efektů, na to kolik stály, mě překvapila a rozesmutnila naráz. Jednou se to stát muselo a Bryan Singer jednoduše dojel na svůj rozpočet, na své myšlenky a touhy. Chtěl moc a nedokázal si říct tohle vynecháme. Stejně jako Peter Jacksson dostal možnost splnit si sen a stejně jako on ho to zavalilo. PS: slaboučké 3*, i když stále nechápu, jak Superman zvedne ostrov z kryptonitu, ale budiž... dvě jsou příliš málo, i tak hodnocení dostatečně reflektuje zklamání. (10.03.2007)

Jděte do kina, buďte připraveni na komix (nechte logiku pokud možno u ledu) a užijte si tuhle velkolepou podívanou. Prvotřídní akci, snímanou neuvěřitelnou kamerou střídá na komixové poměry duchaplný příběh, jenž mile oživují inteligentní vtípky, narážky, skryté i nápadné pocty původní sérii... Zkrátka, pro mě je Superman se vrací výbornou popkornovou zábavou a dalším důvodem proč chodit do kina. Rozhodně se nekoná žádné zklamání, Singer oživil Supermana minimálně stejně dobře jako Nolan Batmana. V rámci žánru téměř dokonalé. 90% (31.08.2006)