Superman se vrací

Když nepočítám krásně psychopatického Kevina Spaceyho (který asi jako jediný pochopil, že brát fenomén Superman vážně je jako smát se i při dvacáté repríze němé grotesce, jejíž jedinou náplní jsou kopance do řití a dortové bitvy) byl pro mě tento Singerův velkofilm nechutně dlouhým zklamáním trpícím stejnými neduhy jako Nejmegalomanštěji Pojatá Dobrodružství Úžasného Pavoučího Muže. S těmi několika vážnými tématy, která Superman nabízel, se už velmi dávno (a vzhledem k tomu, co Singer doposud vytvořil, mě bolí, že to musím říct) podstatně zdařileji vypořádal Richard Donner - a to je jeho Superman dnes co do vizuálu vcelku směšným pokoukáním. Brandon Routh navlečený do nejtragičtějšího kostýmu, jaký na sebe kdy superhrdina natáhl, na mě působil jako Peter MacNicol vecpaný do gelového svalovcotvorného oblečku v poslední (a stejně tragické) sérii Ally McBealové - a to není dobře ani na poměry kryptonsko-smallvillsko-metropoliského nabíječe. Věci vypůjčené od Donnera v kombinaci s na Bryana Singera nepochopitelně lacinými momentkami typu "Promiň, Lexi!!!" a ostudně ignorovanými do očí bijícími nelogičnostmi jako je celá ta rodinná záležitost kolem Jamese Marsdena prostě v té obrovitáááánské záplavě hróóóóózně drahých digitálních triků působí zcela jinak než by bylo záhodno nejen u jména Bryan Singer. Hanba, ostuda, výsměch rudým kozačkám a 40% za nestárnoucí Williamsovu hudbu a Spaceyho střiženého "na Hálu". A při vědomí, že TOHLE odtáhlo Singera od X-Menů, se mi i to zdá zbytečně velkorysé. (03.01.2008)

Holt nezbývá než zase čekat. Batman od Burtona se taky líbil, ale byl nakonec tvrdě převálcován Nolanovým realismem. To že Brian Singer jen vypráví příběh podle již dávno nalajnované šablony je víc než škoda. Snad jediným kladem je Supermanův vylepšený oděv s plastickým znakem, ale i tak si ho dovedu představit ještě tmavší, jako to vyšmoulil s pestrobarevnými X-meny, když je komplet natáhl do černé. To je ale jen takový osobní vrtoch. Kladem filmu není ani Lex Luthor, kterého zahrál jinak zcela famózní Kevin Spacey. Hádám, že komický Lex v podání Gena Hackmana byl, je a bude nepřekonatelný. Suma sumárum, tento film působí snad jedině jako lákadlo na ony dva staré filmy Richarda Donnera a rozhodně ne, jako nějaký startér nového boomu na supermanské téma. (28.08.2011)

Scénář: Michael Dougherty, Dan Harris, Bryan Singer .. Předně, nemohu stále překousnout to, že Bryan Singer tak lehkovážně opustil své dvoudílně vypiplané dítě X-Men a vrhnul se předčasně na Supermana. Všichni totiž vědí, jak ta podělaná X-trojka dopadla.. Ale return na muže z oceli. Nebudu to protahovat a hned na úvod řeknu, že jsem byl mile překvapen a film se mi velmi líbil. Za všechno může bezchybný a inteligentní přístup mistra režie Singera. Nezastírá, že natočil zčásti naivní a zcela vážně působící heroický film o nezlomné ikoně dobra. Naopak, je si toho plně vědom a také toho několikrát vtipně využije. Mnohé jistě zarazí střídmost akčních pasáží zvláště při vzpomínce na mega rozpočet. Ty peníze jsou sice hodně vidět a díky nim má snímek vypiplanou vizuální stránku, přesto dobrých sto milionů by nejspíše šlo ušetřit. Celkem povedený je taktéž příběh, který Singer nepostavil na explozivních orgiích, ale na postavách a jejich milostných propojeních. Samy postavy jsou ztvárněny výborně, Singer to s herci umí, navíc obsazení je vcelku dobré a všichni odvání minimálně uspokojivý výkon. Samotná akce následně jen notně doplňuje a osvěžuje děj a doplňuje atmosféru. Ovšem i bez jejího nedostatku, hlavně v závěru, jsem neměl problém s délkou snímku, nuda se rozhodně nedostavila. Zkrátka, i přes největší slabinu, kterou je scénář a nevyužitý rozpočet (a určitá nedokončenost, způsobena tím, že je počítáno s dalším dílem - mimochodem velká vada mnoha filmů!) se jedná o pozoruhodnou comicsovou adaptaci s mnoha mistrnými momenty. Všechen dík tak padá na Bryana Singera - on pro ten film žil a dýchal a ta láska k látce je cítit v každém záběru. (30.07.2006)

Singer je mástr, film dobrý - splnil všechno, co se dá od takového (jak by řekl EdaS) "bijáku" čekat, ale na Supermanovi mě vždycky štvalo tolik věcí jako např.: to si vážně všichni myslí, že Clark je na záchodě či kde zrovna ve chvíli, kdy je v akci Superman? Nikdo si nevšimne podoby jen proto, že Clark nosí brýle a chová se jak trdlo? A co ta kudrlinka? To si Superman stihne vždycky hodit natáčku, než někoho zachrání? A co ty Supermanovy superboty? To musí mít Clark asi dvacítku botu, že je tam dokáže schovat. A kolik obleků vlastně takový Clark-Superman za den spotřebuje? :-P (06.03.2008)

Superman se vrací je jako vizitka dnešního Hollywoodu, vizitka sloužící jako demonstrace schopností, jako jednoduchá ukázka toho, co je možné spatřit na stříbrných plátnech, vizitka na které je sice jen telefonní číslo, ale za to se místo na papíře podává na pozlacené destičce. Superman se vrací je typicky konzumní film pro obyčejné diváky, pro masy, na příjemné zabavení, ale rychlé zapomenutí. Postavička Supermana může být tak silná, že uzvedne ostrov, může být i nesmrtelná, ale tento film je velice smrtelný - jedná se o sezónní záležitost. Proč? Protože je povrchní, naivní, v podstatě jednoduchý a v mnohém připomíná spíše seriál Superman (bez prdele). Bryan Singer jej na jednu stranu komponoval jako trhák do všech kin, ale přitom počítal s předchozími Supermany natolik, že postavy zde nijak nedynamizoval, jsou to ploché figurky s lineárními vztahy. Dokonce i jejich střety a konfrontace jsou nezajímavé, viz záporák zneškodněn tím, že mu dojde benzín - WTF? Alespoň rozpočet a slušná režie funguje, neboť film vypadá krásně a překvapivě ani ve své 154 minutové stopáži nenudí. 6/10 (04.03.2009)