• Lima
    ****

    Vorlíček se po dvouch letech tvůrčí krize vrátil k tomu, co mu jde nejlépe. Ke vtipné pohádce, ve které nejvíce potěší Mistr Menšík v roli bujarého sluhy. Souboj prince v podání Krause a medvěda-Menšíka je vážne nezapomenutelný. A přestože moc nemusím nepříliš dobrého herce Jana Hrušínského, v téhle pohádce mi přijde naprosto v pohodě.(20.9.2003)

  • Adam Bernau
    ***

    Velmi sympatická vtipná adaptace z "české školy", které ale něco chybí k dokonalosti. V komičnosti staršího prince a Matěje se trochu moc tlačí na pilu (nikoli vinou Krause a Menšíka, ti jsou dobří), což vyvažuje neobvyklý, mně velmi sympatický zádumčivý princ Jana Hrušínského. Co opravdu vadí, je trapné nahrazení uražené sudičky závistivou příbuznou. Ne snad pro nedotknutelnost originálu. Pohádka tím ztrácí něco podstatného, komplikovaného a padá o několik pater níž k primitivnímu "dobrý vládce, dobrý lid a jeden zlý škůdce", což je mimochodem heslo onoho roku (Anticharta). Namísto osudové kletby nastupují intriky frustrované švagrové. Když už jsem vzpomněl antichartu (falzifikát sudičky vystupuje dokonce i v závěru jako zištná uchvatitelka), nedá mi to, abych nesrovnal s dederónskou adaptací Šípkové Růženky (která v zásadě kopíruje originál, je neápaditá, sterilní a nevtipná, jen s krásnou písničkou přadlen v úvodu), v níž je naopak uražená sudička vznešenou, spravedlivou trestající vílou a král nesympatickým nafoukaným feudálem, který pak svými protiopatřeními bezohledně bídačí už tak "vykořisťovaný pracující lid". Dokonce i scéna urážky je vykonstruována tak, aby sudička z toho pro diváka vyšla co nejvíce se ctí. Takže soudruzi z NDR jdou na to z opačné strany. Tam je ale ta "výpověď" očividně záměrná, kdežto shoda české "na pohodu" verze s antichartou je nejspíš dána "jen" zoufale totožným myšlením. Klasická česká obsese v pranýřování "závisti" (a jedním dechem "ziskuchtivosti", což je roztomilé). Prostě sudička vyslovující zlou kletbu musí mít něco za lubem, jinak to český mozek nepobírá. Očividně ale i dederóni s tím měli problém.(9.7.2011)

  • Ainy
    *****

    Vladimír Menšík tady v roli princova sluhy bezvýhradně exceluje. Na pohádku se těším hlavně kvůli němu a také kvůli té staré, dobré filmařině a dabingu. Překrásná hudba z tužky Karla Svobody tuto celou pohádku perfektně dokresluje. Co jsem si ale celá ta léta vždycky říkala bylo, že bych uvítala větší prostor pro Libuši Švormovou. Přidat více temna z prostředí lesa a tajemného hradu, kde by spřádala své plány jak si co nejlépe zchladit žáhu nad pozbytým mamonem.(22.5.2015)

  • mzss1
    *****

    Sakra, teprve nyní jsem si všimnul, že jsem tuto skvělou pohádku vůbec nehodnotil. Patří mezi nejlepší české, staré, poctivé pohádky. Příběh, herci, atmosféra, hudba - není nějak nic co dodat. Něco se dá vytknout, něco bych změnil, jsou i o stupínek lepší pohádky, ale to je jen malá připomínka. Celkově hodnotím na 95% = *****(21.1.2013)

  • Radek99
    ****

    Filmová mile humorně pojatá variace nestora československé pohádkové školy Václava Vorlíčka na klasické motivy Šípkové Růženky. Jak se budí princezny nese všechny rysy vysokého standardu režisérova tvůrčího rukopisu a jistě ne neprávem je tato pohádka ve zlatém fondu československých filmových pohádek a se železnou pravidelností se objevuje na českých vánočních obrazovkách. Nejen díky autorovi hudby Karlu Svobodovi, ale i době vzniku, je tato pohádka velmi podobná jinému pohádkovému hitu z dílny pana Vorlíčka - Třem oříškům pro Popelku... s bonusem neopakovatelného humoru Vladimíra Menšíka navrch...:-)(14.12.2006)

  • - Když se Jan Hrušínský vrátil z nemocnice po úrazu zlomené stehenní kosti na natáčení, v šatně narazil na Jiřího Sováka, který jej uvítal zpět slovy: "My jsme taky chlastali a padali, ale nikdy ne tak z vysoka..." (Redyx1)

  • - Když měl Jan Hrušínský natáčet scénu, kdy jede na koni, spadne do rybníka a pak stojí po pás ve vodě, měl na noze sádru, jelikož předchozí večer utrpěl zlomeninu stehenní kosti po pádu z římsy hotelu. Natáčení však bylo značně komplikované, Jan si nejprve musel vlézt do velkého pytle, který mu zavázali gumou, přes něj si teprve mohl obléknout svůj kostým, aby nic nebylo poznat. Jenomže ve vodě mu do pytle natekla voda takovým způsobem, že byl Jan moc těžký a nemohl se sám dostat z vody. Filmaři si museli půjčit jeřáb, Jana na něj zavěsit a vytáhnout. (Lynette)

  • - Herec Jan Hrušínský v roli prince Jaroslava utrpěl během natáčení vlastní vinou zlomeninu stehenní kosti. Po jednom natáčecím dnu byl ubytovaný společně s hercem Janem Krausem a představitelkou Růženky Marií Horákovou v hotelu v Telči, kde všichni tři měli shodou okolností pokoje hned vedle sebe, příčemž Marie Horáková jej měla mezi pokojem Jana Hrušínského a Jana Krause. Oba Janové se tehdy dohodli, že Marii překvapí a že k ní do pokoje vlezou po římse, jenomže s Janem Hrušínským se římsa utrhla, on proletěl skleněnou tabulí okénka od restaurace, která byla přidružená k hotelu, a spadl na výčep mezi stoly. Paradoxní bylo, že před několika málo minutami prý Jan Hrušínský z téže restaurace odešel do svého hotelového pokoje. (Lynette)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace