Knockin' on Heaven's Door
Klopanie na nebeskú bránu
Režie:
Thomas JahnKamera:
Gero SteffenHudba:
Christian NeanderHrají:
Til Schweiger, Jan Josef Liefers, Thierry van Werveke, Moritz Bleibtreu, Huub Stapel, Leonard Lansink, Ralph Herforth, Hark Bohm, Jürgen Becker (více)Obsahy(1)
Nesmělý Rudi a vášnivý kuřák Martin se setkávají v nemocničním pokoji. Oba přišli do nemocnice na testy a dozvěděli se černou zprávu. Diagnóza: čekatelé na smrt. Láhev propašované tequily jim připomene, že jim i přesto zůstává ještě trochu času žít - tak intenzivně, bláznivě, tak vášnivě jako nikdy předtím. A protože Rudi chce alespoň jednou v životě vidět moře, je pro Martina velkou ctí mu ho ukázat: „Protože všichni na nebesích mluví jen o moři a o tom, jaké je krásné. A kdyby jsi tam nikdy nebyl, nemohl by jsi se potom zúčastnit debaty.” V ukradeném autě a nemocničních pyžamech tedy vyrážejí k moři splnit Rudiho sen. Má to ale jeden háček - netuší, že auto patří gangsterům, v jeho přihrádce leží zbraň a v kufru rovný milión marek. A tak se vydávají prožít svoje poslední velké dobrodružství, a vše nechávají za sebou: zabijáky, policajty, luxusní prostitutky i strach ze smrti... (Butterfly E.G. s r.o.)
(více)Recenze (641)
Americkej zpěvák, kytarista a skladatel Bob Dylan (nar. 24. 5. 1941) slavil v listopadu 1973 úspěchy v hitparádách se svým singlem „Knockin' on Heaven's Door“ a od tý doby tuto nahrávku natočila celá řada jiných umělců, například Eric Clapton, Randy Crawford, Guns N' Roses, Dunblane, Antony & the Johnsons a další. Mimochodem, Bob dylan se 4. září 2016 upřímně přiznal k tomu, že se kvůli slávě upsal Satanovi (video je zde: https://www.youtube.com/watch?v=jNn72qnp6kI). Název týhle písně posloužil pro titul německýho snímku „Knockin' on Heaven's Door“, jehož světová premiéra proběhla 20. února 1997 v Německu (kde taky jinde, že?). Hlavními hrdiny tohoto příběhu jsou dva mladí chlapíci, Martin Brest (herec Til Schweiger) a Rudi Wurlitzer (herec Jan Josef Liefers), kteří se sejdou v nemocničním pokoji na postelích vedle sebe a vzájemně si sdělí, že oba mají nevyléčitelný nemoci a že jim do konce života nezbejvá moc času. Ten aktivnější z nich, Martin Brest, navrhne Rudimu, aby si ještě trochu užili života, když jim zbývá tak málo času. Rudi se vyslovil, že ještě nikdy neviděl moře, proto se rozhodnou zajet si na pobřeží k Baltskýmu moři. Oba dva tedy uprchnou z nemocnice. Ukradnou auto - kabriolet značky Mercedes-Benz W113 – a vyrazí na cestu. A to ještě netuší, že tenhle vůz, v jehož kufru se nachází jeden milion německejch marek, patří gangsterům. Po cestě vyloupí několik malejch krámů, zavítaj i do nevěstince, kde si Rudi vybere do postele dvě slečny, Martin koupí pro svou mámu růžovej Cadillac (ten samej, jakej měl Elvis Presley) a přitom všem maj oba v zádech mafiány, kteří jsou však příliš hloupí. Na scénu přichází hlavní gangster Curtiz (herec Rutger Hauer), kterej však zcela nečekaně nechá Martina a Rudiho dojet autem k moři. Když k němu dorazí, oba zvolna kráčí po písku přes malej horizont k mořskejm vlnkám a tuhle scénu doprovází vynikající instrumentální hudba. Na pobřeží si sednou do písku vedle sebe a koukaj na moře. Martin náhle padne mrtvej na zem a Rudi sedí vedle svýho přítele tváří k mořskejm vlnám a pozoruje příboj… Tato road movie, jež bravurně osciluje mezi humornými a vážnými momenty, je mimo jiné i ZAMYŠLENÍM NAD SILOU PŘÁTELSTVÍ. Německej režisér, scénárista, producent, kameraman, střihač, skladatel hudby a herec Thomas Jahn (nar. 9. 7. 1965) tímto úžasným snímkem zadebutoval na poli filmařskýho umění. A pokud jej divák alespoň jedinkrát zkoukne, již nikdy se mu zážitek z něj neztratí z jeho vědomí. Tenhle film pod názvem „Klepání na nebeskou bránu“ se stopáží 87 minut vtrhnul do českejch kin 5. listopadu 1998. Ještě lze dodat, že ve filmu zazní i titulní píseň „Knockin' on Heaven's Door“ v cover-verzi od německý kapely Selig, která s ní na singlu v dubnu 1997 zabodovala v německý a švýcarský hitparádě. ()
Skloubení umírání na rakovinu s komedií mi přicházelo tak perverzní, že jsem kolem tohohle filmu chodil v půjčovně dost dlouho bez chuti ho vidět. Teď už vím, že to jde. A jak ! Režisér odhadl přesně míru, v jakém rozsahu použít připomínku nemoci při bláznivé jízdě dvou mladíků "k moři". I když by se mouchy našly, v tomhle případě spíš přidám, než uberu. ()
Možná, že jsem cynik, ale mně téma nezvratného osudu zapřičeněného nevyléčitelnou formou rakoviny přijde jako velký kalkul. Ani natočené to není buhvíjak zdařile a cameo Rutgera Hauera v závěru je vysloveně trapné. ()
Klepání je podle mě lepší než Lola. Sice o takhle malilililinkatý kousíček, ale přece. Ne, lepší je špatné slovo. Srozumitelnější by možná bylo lepší. Někdo by mohl říct i normálnější, obvyklejší, tuctovější. Klepání je o strachu ze smrti, který přejde v euforii z nevyhnutelnosti toho všeho, ve stav, kdy se smrti můžete jenom smát. Klepání je taky o poznání komerčnější než Lola, jezdí se tu krásnými auty, hodně se tu střílí a všichni jsou krásní, mladí a neklidní:) Ale tenhle film vás vezme za srdce, a to hlavně zásluhou Tila Schweigera a Jana Josefa Lieferse, jejichž přátelství doslova na život a na smrt je hlavním motivem celého příběhu. Ale Klepání není o tragédii dvou mladých mužů, právě naopak, je o radosti ze života, o smyslu pro humor, a především o kráse moře........A abych nezapomněl, Rutger Hauer se ve filmu objeví sice jenom v malinkaté, ale zcela zásadní a kouzelné roli. ()
Vzácně vybalancovaný mix rakovinového dramatu a přepálené akční komedie tarantinovského střihu. Málokteré melodrama je tak cool. 90% Zajímavé komentáře: Snape, Vitason ()
Krásné dílo, které na mě silně zabůsobilo. Než člověk zaklepe na nebeskou bránu, měl by vidět tento film. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $5,710║Tržby Celosvetovo $20,356,000║ Také Pulp Fiction v Nemeckom odľahčenom vydaní a až nečakane svižné, nápadité, zábavné, jeden z najlepších Nemeckých filmov vôbec, keď chcú tak vedia točiť. /85%/ ()
Film jedna basen - divakovi pak ani nevadi poslouchat jinak nesnesitelnou nemcinu. ()
Scénář: Thomas Jahn, Til Schweiger .. Všichni jednou zaklepeme na nebeskou bránu ... pro většinu zůstává nezodpovězeno jen kdy se tak stane. Hlavní protagonisté snímku to vědí. A díky této informaci naloží se zbytkem svého života, čítajícího jen několik dní, rázně avšak zcela svobodně. Po pravdě, mnoho z nás by to udělalo podobně cílevědomě, byť ne tak bizardně, absurdně a především humorně, jak nám jejich road movie, k nikdy neviděnému moři, zobrazují tvůrci. ()
Jedna z nejlepších komedií devadesátých let...s tím správným metafyzickým přesahem...carpe diem, dokud je čas! ()
Jahn se podíval na tarantinovku (a ne jednu) a řekl si, že něco takového by měl také natočit. Bohužel si ještě před samotným natáčením pustil i sérii s dvěma nosáči. Škoda, že právě ten trapný humor (premisou to vypadá na černý humor, ale kde nic tu nic) zde má nepochopitelně navrch, protože těch pár vážných scén je opravdu velmi zdařilých. ()
Tak tohle byla fakt hustá jízda. Dost jsem se nasmál a aspoň vim o čem se v nebi pořád mluví. :-) ()
,, ZNÁM VAŠE PROBLÉMY. MÁTE NĚJAKÝ PLÁNY?“ ,,CHTĚLI BYCHOM K MOŘI.“ ,,TO BYSTE SI MĚLI POSPÍŠIT. VÁŠ ČAS UTÍKÁ. V NEBI SE O NIČEM JINÝM NEMLUVÍ. MOŘE. ZÁPAD SLUNCE. JAK NÁDHERNÁ JE TA VELKÁ OHNIVÁ KOULE.....“ /// Když vám začne tumor tlačit na mozek, počítá se každej den. Umírání je nepříjemnej způsob života, pokud ovšem neukradnete (ŠŤASTNÝ) auto a nevydáte se k moři! Uvolněný tempo a mravy (spíš ty mravy), několik super nápadů (vtipných) u kterých se příznivci tarantinovsky vyhrocených scén budou dobře bavit. Vlastně celkem obyčejnej film s lehce černohumorným scénářem, kterej si dokonale drží i vážnou tvář. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám dřevěnou a železnou kouli (jako u přirození...ach jo, asi těch pokusů o vtip nechám). 2.) Mým prvním (a posledním) přáním je vyspat se s 2ma holkama (najednou). 3.) Často si o mě myslej, že jsem postiženej ,,Helsinským syndromem“. 4.) Poštou mi přišly prachy od Rudyho a Martina (patrně jsi vydržel až do konce titulků...). /// PŘÍBĚH *** HUMOR *** AKCE ** NAPĚTÍ * ()
Já moře už viděl. Mohu být v klidu. ()
Jeden z nejlepsich nemeckych filmu. ()
Dojemný, jasně, ale úplně narovinu - fakt mi nesedl ten humor. ()
Tarantinovská akce nastane, když v nemocničním pokoji dvou nevyléčitelně nemocných spadne krucifix a otevře se se noční stolek s lahví tequily... Dva umírající a pár loupeží, sportovní Mercedes s melounem v kufříku, růžový Cadillac jako od Elvise, sen o dvou děvkách v jedné posteli a touha dojet k moři. Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=xSTFdUJY6-s ()
V žebříčku německé kinematografie je tento snímek u mě na prvním místě. Skloubení rakoviny s komedií se mi nejdříve zdálo nemožné nebo alespoň hodně divné, ale po shlédnutí musím říct, že to jde a sakra dobře, jen se musí dobře odhadnout kdy už je to moc. Kdo ještě neviděl tak by měl rychle napravit. ()
"Tak my klepeme na nebeskou bránu, chlastáme tequilu, jsme jasný kandidáti na rakev a ty jsi ani jednou nebyl u moře?" Já už jsem tedy u nejednoho moře byl, i teplem nijak neovlivněný Balt jsem měl možnost navštívit, ale teď toho trošku lituju. Kam já chudák pojedu na své poslední pouti? Himaláje to asi nebudou, protože tam poslední dobou nedodávají kyslík, Sýrie asi taky ne, protože mi zdravotně nedělá dobře uřezávání hlavy a do USA nechci, protože tam mám zákaz vstupu. Asi pojedu na Severní pól a budu tam do nekonečna chodit na sever a na jih, ale potřebuju parťáka do nepohody a penězi naditý kufr, aby se mi umíralo tak spokojeně jako Martinovi s Rudym. ()
Klepání na nebeskou bránu mi přišlo na komedii ne víc než průměrně vtipné a na nějaký hlubší/dojemný film o věcech, které bychom chtěli stihnout před smrtí, příliš nereálné, idylické a lacinné. Samozřejmě, že od filmů nevyžaduji realitu, ale jen tak na okraj, člověk s pokročilou rakovinou, nebo masivním nádorem na mozku je rád, že dokáže vstát z postele, aby se sám šel svobodně vysrat. Nějaké chlastačky a celonoční řízení někam do neznáma skutečně nehrozí, takže se opět vracíme jen k té "komedii". Všichni kolem jsou hloupí, jen naši hrdinové chytří a ze všeho vyváznou - to už jsem někde viděl. Možná se tomu říká nadhled, ale já si nemůžu pomoct, přijde mi to spíš jako blbost... Po režijní, scenáristické a herecké stránce průměrná filmařina, kdy k dobru mohu akorát přičíst pár povedenějších vtípků ("profi" mafiání, dvojitá loupež banky). 5/10 ()